Jak založit pěstební plochu japonského topolu
Rychle rostoucí dřeviny mohou vyřešit alespoň z části problém se snadnějším získáváním biomasy určené k vytápění (palivového dřeva či štěpky).
Chcete poznat invazivní druhy rostlin a živočichů, na které můžete narazit v naších zahradách, polích, v přírodě, ale také doma? Jak se invazním druhům bránit? A věděli jste, že správně se o takových druzích říká "invazní", nikoli "invazivní"?
Rychle rostoucí dřeviny mohou vyřešit alespoň z části problém se snadnějším získáváním biomasy určené k vytápění (palivového dřeva či štěpky).
Na zahradách vypadá krásně od jara do jara, pro svou invazivnost se jí však mnozí zahrádkáři vyhýbají a pro silnou jedovatost některých druhů i bojí.
Křehké květy citlivky stydlivé vydrží pouhý den, i tak ale jejich neobvyklá nádhera stojí za to. A že tato rsotlina zavírá své listy při sebemenším dotyku? Však se také jmenuje „citlivka stydlivá“.
Bolševník je rostlinným rodem z čeledi miříkovitých, který zahrnuje okolo 60 druhů dvouletých a víceletých rostlin. Na našem území se běžně vyskytuje méně problematický bolševník obecný a velmi nebezpečný invazní druh bolševník velkolepý. Oba druhy přitom spolu mohou tvořit hybridy, byť vzácněji, což představuje další problém.
Především plzák španělský, plž (lidově slimák) z čeledi plzákovitých, který se stal celosvětovým cestovatelem proti své vůli, dovede v zahradách napáchat ohromné škody. Tento neuvěřitelný jedlík k nám byl zavlečen s rostlinným materiálem a odpady. Z Pyrenejského poloostrova, západní Francie a jižní Anglie se tak rozšířil až do USA, i když neumí plavat. A boj s ním musí začít již brzy na jaře, aby jeho populace neukázala invazivní sílu druhu.
Invazivnost, divoký růst, obtížná likvidovatelnost, ale i nebezpečná jedovatost včetně možných poškození pokožky a alergických reakcí. To jsou charakteristické rysy některých rostlin, které by bylo lepší v některých případech do zahrady vůbec nepořizovat. Představme si některé z nich.
V zahradách a parcích jsou stále častěji preferovány více cizokrajné okrasné dřeviny než původní druhy, ovšem výsledek pak může být tristní. Které z okrasných dřevin nejvíce zamořují naši přírodu?
Proč se nevyplatí šíření invazivních druhů rostlin a jak se v zahradě zbavit těch, které se zde proti naší vůli rozšířily?
Dejte si pozor na invazní druhy ve svých zahradách. Nejenže budou trápit vás samé, ale dokonce můžete být finančně postiženi za jejich šíření, pokud překročí hranice vašeho pozemku.
Je to vtip nevhodný. Ale víte, co se stane se psím výkalem, když do něj šlápnete v botách s hlubokým vzorkem? Bude celý jen váš. Vtipem jsme to zkusili trochu odlehčit, ale jinak je situace se zavíječi moučnými, nesprávně nazývanými potravní moli, velmi podobná.
Má na podzim smysl používat v zahradách chemii, tedy chemické postřiky? Poznatky odborníků naznačují, že je to plýtvání penězi, nejen zbytečné zamořování půdy, přírody a podzemních vod. Různé prodávané přípravky totiž účinkují (nebo naopak neúčinkují) při různých teplotách. A vesměs jsou problematické teploty příliš nízké.
Sice se vám nyní může zdát, že už vám slimáci v zahradě nemohou nějak příliš škodit, jenže o to větší bude jejich invaze na jaře, když na podzim nezasáhnete. Konkrétně nejúpornější plzák španělský přežije zimu v podobě mladých jedinců z letní snůšky vajíček a také v podobě vajíček z pozdního kladení. A v součtu pak právě tito jedinci rozjedou v další sezóně invazi na vaší zahradě, ze které budete opět šílet. Nejúčinnější boj se slimáky je ten podzimní. A zbraní nám nabízí hned několik. Naučte se KOMBINOVANOU VÁLEČNICKOU STRATEGII.
Znáte největší organismus na světě? Jde o jediný trs hub, který je velký jako menší české město. Objeven byl náhodně v roce 1998 v oregonském národním parku Malheur National Forest při snaze vědců odpovědět na otázku, proč v této oblasti masivně hynou smrky. A pachatel? Václavka smrková rostoucí z místních stromů, ale s kořeny zapuštěnými do země.
Že se velká věda dá dělat jenom s diplomem, bílým pláštěm a hodně tlustými brýlemi? Kdepak. Pomáhat se solidním výzkumem můžete, aniž byste se kvůli museli zavírat do laboratoře. Třeba tím, že na občanské (a občasné) bázi budete sbírat potřebná data. Že to zní pracně? Kdepak! Právě teď se třeba můžete zapojit do sběru informací o výskytu vrtule ořechové.
Podzim možná znamená, že se příroda za okny začala ukládat ke spánku, ale pro „život“ ve vaší domácnosti to platit nemusí. První posklizňové měsíce jsou totiž spojeny s nebývalým nárůstem populací malých mušek, octomilek, které se zabydlují nejen v kuchyních. Jak se jich zbavit?
Štěnice bohužel patří k nejobtížnějším parazitům, jací se vám doma mohou vůbec objevit. Množí se rychle, nekontrolovaně. A v podstatě vás vystěhují. Jediným možným řešením je přivolání firmy, která se zabývá dezinsekcí, spoustu věcí přitom budete muset vyházet, spálit, prostě zničit. Hlavně matrace.
Lezou vám drze do pití, chtějí ochutnávat z vašeho talíře a místo poděkování se vám odmění žihadlem. Vosy se, alespoň podle zpráv v domácích médiích se letos staly prvořadým problémem. Počasí jim totiž skutečně přeje, potravy dosud měly dost a dobře se množí.
Výzkumníci z laboratoří Floridské univerzity na Vero Beach zjistili již v roce 2011, že až 20 % lidské populace je pro komáry obzvláště zajímavá cílová skupina, delikátní, chutná a preferovaná. Důvodů je přitom dlouhá řada a věda má na toto téma spoustu odpovědí. Bohužel však z praktického hlediska těžko využitelných. Některé proměnné totiž neovlivníme a komárů je navíc na planetě přibližně více jak 3000 druhů. Pokud byste chtěli přestat být lákavou potravou pro všechny, byl by to úkol na celý lidský život. Nesplnitelný.
Překrásná historická města i velkolepé moderní metropole často trpí problémem, s nímž se veřejně raději nechlubí. Kanalizace, chodníky a opuštěné stavby tu zabydlují nezvaní hosté. Hlodavci. V Evropě spíše potkani, jinde se až nepříjemně dobře daří krysám. Co s nimi? Že ne každé deratizační řešení je v takové situaci spolehlivé dokládá i případ návnad s antikoncepcí.
Leckde právě čteme a slýcháme, že se letos přemnožily vosy, že jich tolik nikdy nebylo, že jsou agresivní. Jenže možné přemnožení vos nelze podle odborníků nijak prokázat, chybí totiž exaktní data, databáze, vosy nejsou systematicky sledovány.