Bez včel by příroda nefungovala tak, jak ji známe. Vysaďte medonosné rostliny a podpořte opylovače i bohatší úrodu. Jaké květiny, byliny a stromy včely milují?
A kdyby jen mateřídouška, spolu s ní totiž musíme zmínit i jejího bratříčka, tymián. Mateřídouška patří spolu s tymiánem ke dvěma nejznámějším druhům rodu Thymus z čeledi hluchavkovitých.
Vlastně tak trochu obyčejný bodlák, tedy jen na první pohled, to je bělotrn. Ovšem krásná modrá barva rozvitých květů vynikne jak v zahradě, tak v suché vazbě, pokud bělotrny usušíme. A co víc, když je v zahradě necháme do jara, sice již nebudou hýřit barvami, ale tvary. A třeba ojíněné jinovatkou anebo zasněžené budou vypadat zajímavě opravdu až do jara.
Živý plot je vždy vynikajícím řešením zajištění soukromí i ochrany pozemku, tedy zabránění nežádoucímu vstupu na něj. A je již méně podstatné, zda zvolíme kombinaci i s jiným způsobem oplocení (např. s pletivovým) a nebo si necháme narůst natolik hustý a neprostupný živý plot, že bude překážkou lidem i zvířatům. Co nás však u živých plotů zajímá nejvíce, je rychlost růstu dřevin a tedy rychlost vytvoření neprostupné bariéry.
Zkuste na své zahradě pěstovat neobvykle krásně kvetoucí květinu jménem klejicha. Jaké má nároky a jak ji s úspěchem pěstovat? Mezi jakými druhy klejich si můžeme vybírat?
Hledáte pro svou zahradu trvalky, které vykvetou opravdu do nebývalé krásy? Slyšeli jste již jméno „klejicha?“
Tis roste v naší přírodě odpradávna, ovšem lesní hospodářství s ním tak nějak nepočítá a do zahrad po něm také nesaháme příliš často. V zahradách vítězí především zeravy ve všech možných kultivarech, v lesích pak dřeviny s nejlepšími produkčními schopnostmi. Přitom právě tis je skvělou volbou, tedy hlavně pro naše zahrady, a je jen velkou škodou, že nebýt parků a hřbitovů, skoro bychom na něj již zapomněli.
Osázením zahrady konkrétními rostlinami dotvoříme atmosféru tohoto „živého“ prostoru.
Na zahradu patří jak slunná místa, tak stín. Poradíme vám, jak si s nimi poradit a jaké rostliny pro ně zvolit?
Pomocí zeleného hnojení doplníme půdě organickou hmotu, která zlepší kvalitu půdy, zvýší obsah živin i schopnost držet vodu. Zelené hnojení je vůbec jedním z nejlepších způsobů, jak zvýšit úrodnost pravidelně vyčerpávané zeminy rostlinami užitkovými i okrasnými. Jaké rostliny a směsky jsou vhodné?
Pokud hledáte nenáročný rostlinný rod, který je mimořádně odolný i za extrémně suchého počasí, jsou vytrvalé rozchodníky ideálním řešením.
Svazenka vratičolistá, modrofialově kvetoucí a příjemně vonící květina, která se do Evropy dostala již na začátku kolonizace amerických kontinentů. Původně byla rostlinou okrasnou, ale jak se stalo u více druhů amerických krásek, dnes je doslova pokladem zemědělským. Proč?
Ne že by včela medonosná nebyla průměrným a poměrně univerzálním opylovačem. Ale rozhodně není opylovačem jediným. Funkci opylení zprostředkovává dobře dalších 20 000 druhů živočichů. Dělají to i včely samotářky, vosičky, motýli a můry, mušky. A taky hezkých pár druhů obratlovců. K těm se ale pro jejich užitečnost přesto neobracíme a nevelebíme je tak, jako včely medonosné.
Chcete napálit své sousedy a známé? Až se vás zeptají, co vám to tu kvete za divný šeřík, řeknete: „To je zpododěr.“ „Cože je to?“ „No přece zpododěr? Ty neznáš zpododěr?“ Pravdou je, že slovo zpododěr se příliš nechytlo, a tak byl kalifornský šeřík přejmenován na latnatec. Zpododěr je tedy mrtvý archaismus. Svými květenstvími se kvetoucí latnatec našim šeříkům skutečně podobá, ale také tak trochu kvetoucím hortenziím. Dokonce i svým divokým růstem a výškou. Listy však rozhodně ne.
Boj „za soběstačnost“ a „proti nedostatku čerstvých a zdravých potravin“ se vede zřizováním městských zahrádek. Háček je v tom, že to ne úplně funguje. O tom, jaká bude ve městech úroda, totiž stejně jako na venkově velkou měrou rozhodují opylovači. A na ty se při plánování městské produkce zdravých vitaminů a užitečných živin zapomíná. A ne, opravdu to nechce včelí úl na každém paneláku. Rozhodují divoké druhy opylovačů.
Vitálka poléhavá, které se také říká aztécké zlato, patří mezi bohatě kvetoucí letničky. Rozrůstá se přitom spíše do šířky, ne do výšky, využít ji proto lze i jako letničku půdokryvnou. A proč právě aztécké zlato? Stačí se podívat na tu záplavu žlutých květů a vezmeme-li ještě v úvahu, že pochází ze středu Ameriky včetně Mexika, je jasno.
Šanta kočičí je vytrvalá rostlina, která najde uplatnění v okrasných výsadbách pro své nádherné, drobné kvítky, kterými jsou kvetoucí rostliny obsypány. Jde přitom o rostlinu nenáročnou, která svým vzhledem připomíná levanduli a Yzop. A má dokonce i podobné nároky na péči. Stejně tak jde o rostlinu léčivou která zdaleka nechutná jen kočkám.
Zbystřit by nyní měli včelaři i milovníci medu. Když se trochu oteplí a sluníčko nabere na síle, mohou se v přírodě objevit první bzučící včelky a těžkopádné helikoptéry čmeláků už v únoru. A mají hned hlad, potřebují nabrat energii. Kde ji ale vzít? Je třeba najít první kvetoucí rostliny, což je ale docela fuška. Představte si, že jste letící a hladová včela, a že hledáte první kvítky. Na jaké rostlinstvo byste se zaměřili?
Bývaly doby, kdy byli motýli všudypřítomní a především jejich larvy páchaly škody na našich výpěstcích. A proto na ně byly pořádány chemické a nebo mechanické (sběr housenek) hony. Co bychom za to však dnes dali. Přesto existuje způsob, jak docílit, aby se motýli na naše zahrady vraceli a rádi. A prostředkem není nic jiného než rostliny. I kdybychom uměli třeba až nebesky krásně hrát na harfu, nebude to nic platné, motýly nalákáme pouze na to, co jim voní a chutná. A začínáme již právě od housenek.
Medonosným rostlinám se také říká včelařské a mnozí včelaři za nimi dokonce putují se svými „úly na kolečkách“. Jde tedy o ty rostliny, které poskytují včelám dostatečné množství pylu (výživa včel), nektaru a nebo medovice (tvorba medu) a pryskyřice (tvorba propolisu). Zároveň jsou však včely pro rostliny, které jim poskytují prostřený stůl, velmi užitečné, jelikož zajišťují opylování a tedy generativní rozmnožování rostlin (tvorbu plodů se semeny).
Ne každý čistec je v našich zahradách žádoucí, například čistec bahenní je úporný plevel, který účinně odolává i herbicidům a šíří se invazně na půdách, o které přestalo být pečováno, nebo je o ně pečováno nedostatečně. Ovšem některé druhy čistců v zahradě naopak doslova nadchnou, obzvláště čistec vlnatý, z jehož hustě ochlupených stříbřitých listů i lodyh se náhle vyloupnou fialovo-růžové květy, po kterých hmyz doslova šílí.