Vše o ochraně přírody a ekologii v souvislosti s bydlením, stavbou a zahradou. Jak se chovat šetrně k životnímu prostředí, jak minimalizovat svůj dopad, jak bojovat se změnou klimatu?
Vy ještě nemáte svůj oblíbený shower song? Tak neváhejte a nějaký si vyberte. Zpříjemní vám ranní hygienu a ještě vám pomůže zkrotit účty za teplou vodu a zmírnit dopad na přírodu.
Škola snů? Ne, nacházíme se v budově pražské střední školy v Českobrodské ulici, která právě soutěží o Cenu sympatie veřejnosti v soutěži Adapterra Awards 2022.
Ono žít úplně bez obalů se vlastně ani nedá. Mnoho zboží dostanete zabaleného, i kdybyste se stavěli na hlavu. Žádný argument nepřesvědčí třeba prodejce elektroniky, že si zboží chcete odnést bez obalu. V takovém případě pak nastupuje třídění odpadu. Ovšem do určité míry se bez obalů žít opravdu dá. Díky bezobalovým obchodům, ale třeba i farmářům a farmářským trhům. A navíc třeba i pro oběd si lze zajít s vlastními nádobami, nemusí být zataven v jednorázové plastové.
Sucho je skloňováno ve všech podobách, sucho nikdo nechce, všichni se ho bojí, na internetu vznikly interaktivní mapy sucha, ale také statistiky úhrnů srážek. O dešti, respektive dešťových srážkách, se ale, mám takový dojem, mluví méně než o suchu a přitom spolu tyto dva pojmy úzce souvisí. A jakmile zaprší trochu víc, média burcují na poplach, jsou bouře, škody, záplavy…
Z tropických deštných lesů Filipín sice nefritová a nebo také smaragdová liána postupně mizí, což je ohromná škoda, je však velmi oblíbenou okrasnou rostlinou, kterou dokonce najdete i ve vytápěných sklenících chladnějších oblastí. Zde záchrana funguje, neuvěřitelná krása květů nefritové liány si to rozhodně zaslouží.
Sušička je domácí spotřebič, který vám doma ušetří spoustu práce. Nešetří ale oblečení a přírodu a zdá se že ani vaše zdraví. Pojďme si říci, kde je problém. Přidáme také pár tipů, jak škody minimalizovat.
Existují toalety, které mají oproti těm splachovacím nečekané výhody. A nejde jen o toalety sedací, stojící na zemi či závěsné, ale pořídit si lze i pisoár, který funguje bez vody. Kromě úspory vody nezapáchá, neucpává se a jeho údržba zabere minimum času.
V jedné malé obci u Českých Budějovic je dosud za vsí třešňová alej, kdysi to bylo tak, že ke každé chalupě patřil jeden strom, dnes již ale zřejmě nikdo neví, který ke které. A alej zůstala veřejnou, kde si může čerstvé třešně zdarma natrhat, kdo chce. Takové možnosti však přináší i města, třeba v Praze je více jak 60 veřejných sadů. Praha je dokonce "českou královnou sadů".
Bodnutí komára je bolestivé, přitom komáři upíjí naši krev, při letu nepříjemně pískají a přibližující se a vzdalující pískot nás často přivádí až k šílenství. Ve světě pak komáři přenáší nepříjemná, až smrtelná onemocnění a dokonce ještě v 50. letech 20. století komáři rodu Anopheles sužovali malárií jižní Moravu. Věděli jste, že pro malárii jsme si vůbec nemuseli jezdit až do tropů?
Natrhat si třeba ve známém KRNAPu kytici a hrdě si ji nést domů, to se může pěkně prodražit. Ne však v případě lupiny čili vlčího bobu, konkrétně vlčího bobu mnoholistého. Ochránci přírody naopak vybízí návštěvníky parku, aby jim pomohli s eliminací lupiny jejím trháním a to samé se děje také na Šumavě i jinde. Pozor však, nesmíme trhat a poponášet rostliny, které již tvoří semena, jen bychom lupinu šířili dál.
Debata o osudu invazních druhů na území členských zemí EU postoupila do své závěrečné fáze. A spolu s ní spouští české Ministerstvo životního prostředí na svém webu nový on-line formulář, do něhož mohou lidé zaregistrovat své domácí mazlíčky, které mezi vyjmenované a do seznamu invazních druhů zahrnuté patří.
Voda ve studni, ale i z vodovodního řádu, v nádržích na vodu dešťovou, v bazénu, zahradním jezírku a další. Každá je určena k něčemu jinému, každou využíváme jinak. Od každé ale chceme, aby byla co nejkvalitnější.
Můžeme si utahovat z chronických pěstitelů trávníků, kteří se snaží za cenu enormního výdeje energie udržet nepatřičný a nepůvodní zelený pažit před svým domem. Ale ti, kdo propagují městské zahrady jako univerzální řešení, si vlastně počínají stejně. Je totiž ve svém principu nehospodárné, neekonomické a bohužel dost často i neekologické.
Vědomosti se dnes nosí po kapsách nebo v kabelkách. Prostě všude tam, kam ukládáte chytrý telefon. Jedna nově navržená aplikace se teď může postarat, že pár užitečných informací si uložíte do hlavy sami, a zvládnete z nich těžit, i když kolem zrovna nebude dobré připojení. Tree Check vás naučí poznávat stromy a rovnou vám vysvětlí, čím jsou užitečné.
Snad každý majitel rekreační chaty, které se u nás proplétají lesními porosty, dobře ví, co je lesní zahrada, že se mu u chatky daří kyselomilným hortenziím, kanadským borůvkám a rododendronům, že musel jahody nahradit malinami a pro ty lesní si dojde o kousek dál, že jsou prostě druhy rostlin, které zde nemůže pěstovat jinak než v mobilních nádobách.
Čáp bílý. Velký cestovatel, jehož každoroční březnový návrat značí příchod jara. Bereme ho jako posla dobrých zpráv, nositele štěstí. A také jej osočujeme z toho, že roznáší děti. Jak se to s čápy má doopravdy?
Permakulturní bydlení představuje život v souladu s přírodou, ale i obyčejným selským rozumem. Na prvním místě je praktičnost, dostupnost a úspora energií, ale i vody, stejně jako úcta k přírodě a život v harmonii s ní. Nejen permakulturní zahrady jsou fenoménem doby, ale též bydlení v tomto stylu.
Pojem xeriscaping je vlastně synonymem výsadby suchomilných rostlinných společenstev doplněných o štěrkový mulč. Tato zahradní úprava nevyžaduje závlahu a nebo jen v minimálním množství. Vzhledem k horkým létům a rizikům sucha jsou takto uspořádané zahrady velmi praktickým řešením. Navíc potřebují i minimální péči. Odjet na dovolenou? Žádný problém.
Před lety skončil v naší zahradě uzavřené vysokými zdmi mladý čáp, který se učil létat. Byl přenesen do bytu v krabici, aby mu neublížili ratlíci a volali jsme do záchranné stanice. Tam se nás zeptali, jak daleko je čapí hnízdo a jestli jsou okolo nějaké louky, kde jsme viděli čápy lovit. Poté nám poradili, ať mládě vypustíme na louce za naší zahradou (je to kousek od čapího hnízda), že si ho tam rodiče najdou. Stalo se.
Proč si vlastně ptáci působí smrtící zranění tím, že bourají do skleněných výplní? Odpověď má několik částí a nedá se říct, že by chyba byla na jejich straně. A řešení, to je na nás, lidech.