Ochrana přírody - ČESKÉSTAVBY.cz

Zábavní pyrotechnika míří do propadliště dějin, skrývá vysoce toxické nebezpečí

Především se Silvestrem a novoročními oslavami je spojeno určité megalomanství, kdy se nejen lidé mezi sebou, sousedé a známí, trumfují, kdo udělá větší ohňostroj, ale i velká města a celé země. Přitom kritici zábavní pyrotechniky nepatří do skupiny zapšklých mrzoutů, nýbrž jsou lidmi bubnujícími alarmující výstrahy podložené tvrdými fakty. Jenže jde o velký byznys a ten se jen tak nechce vzdát. Jak ten legální, tak nelegální.

Políčeno na plynové kotle. Chystá se jejich zákaz, přitom zájem o ně u nás roste

Zájem o plynové kotle u nás neopadá, naopak stále roste. Je to paradox, jelikož se na druhé straně připravuje jejich výrazné omezení a dokonce snad i úplný zákaz. Nebude to hned, ale kdo dnes investuje do moderního plynového kondenzačního kotle, ztrátu by pocítit mohl. Bohužel však právě vytápění plynem představuje pro mnoho domácností jedinou přijatelnou volbu.

V Ghaně se zbavují plastových odpadů chytře. Staví z nich silnice

Ghana je v mnoha ohledech podobná evropským státům. Taky je z vyprodukovaných a použitých plastů schopna recyklovat jen zlomek. A evropské plastové odpadky často doslova končí na těch samých skládkách, jako ty ghanské. Africký stát s třiatřiceti miliony obyvatel už ale nechce být skládkou, a rozhodl se z platových odpadů vyrábět silnice.

Pěstování rostlin a vlastnictví zahrady se může pěkně prodražit. Jaké pokuty a tresty nám hrozí?

Prodražit se může sběratelská vášeň, touha po zisku i neznalost. V prvním případě jde o sběr chráněných druhů v naší přírodě a pašování rostlinných suvenýrů z dovolené, ve druhém případě o prodej namnožených rostlin, kdy jsou konkrétní kultivary chráněny autorsky a ve třetím případě o neznalost invazních druhů, které se z našeho pozemku šíří dál do přírody. Prodražit se však může i bájných 5 povolených samičích rostlin konopí. Ona to s tím "dovolením" totiž vlastně vůbec není pravda.

Greenwashing v architektuře: strategie, které se jen tváří udržitelně, a je třeba si na ně dát pozor

Dřív tu stál park se stín poskytujícími stromy a dětské hřiště, teď je tu vyasfaltované parkoviště nového nákupního centra. Na jeho střeše se lesknou dva solární panely, je tam také včelí úl a tři záhonky se sukulenty. Projektant hájí dílo tím, že je to celé udržitelné, ekologické. Jenže zrovna takhle bohužel vypadá greenwashing v praxi.

Co je a co není sklo, a čím tedy krmit bílé a zelené kontejnery?

Než naplno udeří vánoční svátky, nastane čas ještě na jednu malou katastrofu. Předsváteční úklid. Ona je to sice aktivita všeobecně prospěšná, je dobře si udělat ve věcech pořádek, než si domů nanosíme další. Chybovat ale můžeme třeba s tím, kam ten nepořádek vlastně vyneseme. Typicky u skla, které vlastně sklem není.

Kanibalizace měst zní děsivě, ale je ideální cestou pro budoucnost stavebnictví

Od roku 1900 se objem materiálů nahromaděných ve vystavěných budovách a infrastruktuře po celém světě zvýšil třiadvacetkrát. Badatelé soudí, že naše dostupné zdroje vyčerpáváme bezprecedentním a neudržitelným tempem. A prý bychom měli místo těžby ubývajících surovin z přírody začít využívat materiály dostupné. Je prý třeba začít kanibalizovat naše města.

Výroba stavebnin je obřím zdrojem emisí, průmysl se musí změnit a bude to bolet

Výroba betonu a cementu patří k největším znečišťovatelům naší planety. Velké stavební firmy a hlavně výrobci stavebních materiálů se tímto faktem musejí začít vyrovnávat. Speciální host našeho podcastu vidí obě strany mince a jeho pohled byl velmi přínosný a zajímavý. Co zaznělo v podcastu?

Nahradit smrkové lesy napadené kůrovcem buky? Špatný nápad, pijí jako o život

Bukové porosty, takzvané bučiny, tvořily kdysi až 40 % lesních porostů v naší zemi. Dnes buky představují jen cca 13 % všech dřevin v našich lesích a tradiční bukové lesy jsou často chráněné. Jenže současné klima nám návrat k někdejším pořádkům, tedy dominanci bukových porostů, zřejmě neumožní. Proč?

K čemu jsou za deště dobré zelené střechy? Zpomalují odtok dešťové vody, dávají kanalizaci čas

Pokud byste byli dešťovou kapkou, nad městem nejspíš vypršet nechcete. Místo toho, abyste užitečně svlažili nějakou rostlinu anebo dodali vláhu půdě, pravděpodobně jen plesknete na střechu nebo jiný zpevněný povrch, a zmizíte v kanalizaci. Zelené střechy to můžou změnit.

Američané hlásí více domácností s domácími mazlíčky než s dětmi. A nejsme na tom lépe

Američané zjistili z nedávné analýzy National Association with Realtors (NAR), že počet domácností, kde jsou vychovávány děti, se za posledních deset let výrazně snížil, zatímco počet domácností se zvířecími mazlíčky místo dětí se naopak zvýšil. V součtu je v USA dnes více domácností se zvířaty než dětmi. Když se ale podíváme na evropský trend a stav v naší zemi, vůbec na tom nejsme lépe. Domácího mazlíčka totiž vlastní okolo 70 procent obyvatel naší země a za péči o tato zvířata utratíme ročně více jak dvě miliardy korun, tedy vlastně o dost miliard víc. Přitom narůstá počet single domácností. Jisti si můžeme být jedním, že pokud vymřeme, naše místo zaberou jiní.

Tohle se vážně nepovedlo. Snižování znečištění ovzduší urychluje globální oteplování

Měl to být příběh velkého vítězství dosaženého v globální ochraně ovzduší. Namísto toho se ale dostavil příběh varovný, upomínající na složitost atmosférických systémů. A současně i na nepříjemný fakt, že když přijde na řešení problému globálního oteplování, s čistým ovzduším si zrovna neposloužíme. Bez vzduch znečišťujícího oxidu siřičitého se totiž planeta otepluje rychleji.

Z šedé odpadní vody dešťovka. Český vynález již čistí odpadní vody na jihu Evropy

Že budeme muset čistit a znovu využívat všechny odpadní vody, to se ví už dávno. Bohužel právě u nás dosud chybí cílená podpora recyklace odpadních vod. Přitom hlavně v průmyslu a zemědělství by odpadní vody našly již dnes široké uplatnění. Pozadu ale nezůstali čeští vědci, kteří našli zajímavé řešení a již je dokonce exportují na jih Evropy. Odpadní voda totiž není odpadem a v jihoevropských státech, kde mají s dostatkem vody problémy, to dobře vědí.

Desky z nápojových kartonů. Z nepotřebného odpadu žádaný stavební a konstrukční materiál

Odpady dnes v naší zemi třídí až 70 % obyvatel a jednotlivé obce se papírově předhánějí, která že je v tom nejlepší. Je však možné využít vše, co do kontejnerů a popelnic vyhodíme? Mnohý odpad totiž skončí na skládkách a ve spalovnách. Právě nápojové kartony čeká ve většině případů tento osud a míří do spaloven. K dalšímu zpracování a recyklaci se dostane pouhá čtvrtina „tetrapaků“.

AI a ochrana přírody. Pomůže nám umělá inteligence napravit, čeho jsme se dopustili na přírodě?

Zapomeňme nyní na predikce katastrofických scénářů, že umělá inteligence ovládne lidský svět, zotročí a částečně vyvraždí lidstvo, nebo že vezme většině lidí práci a ti pak budou živořit na ulicích jako dominantní bezdomovecká masa. Nahlédněme raději pod ruce pragmatickým vědcům i byznysu, jak si představují využití AI v ochraně přírody a jak tím plánují ochranu přírody zlepšit. Ano, na úkor příliš pomalé, zdlouhavé lidské práce.

Jak zelená revoluce nakonec planetu nenasytila. A měla by být spíše varováním než návodem

S odstupem bezmála šedesáti let se dnes na Zelenou revoluci vzpomíná o dost méně pozitivně. Přestala být tím pozitivním, motivujícím příběhem, jako kdysi. Stala se historií novodobého korporačního kolonialismu, historií, kterou by bylo prý lepší neopakovat.

Takzvaná recyklace fotovoltaických panelů. Časovaná bomba, jejímž synonymem je slovo skládka

Je třeba začít vysloužilou fotovoltaiku skutečně recyklovat. Aktuální čísla jsou alarmující, zájem je jen o hliník a sklo a ukazuje se, že solární byznys je vše možné, jen ne zelený. Oni totiž, zdá se, čekají na příležitost, jak se vysloužilých panelů zbavit, skoro všichni.

Zahrádka k pohledání. Krajinný pavilon určený k záchraně vymírajícího druhu léčivého keře guajak

Latinsky je znám jako Guaiacum coulteri, česky se mu říká guajak. V San Isidro Llano Grande se mu ale přezdívá spíše KEŘ ŽIVOTA. Endemická nevysoká dřevina s nafialovělými kvítky tu platí za univerzální léčivku. Tedy, platila. Tento druh guajaku ze zdejší krajiny prakticky na přelomu nového tisíciletí vymizel. Prý kvůli nešetrnému hospodaření, kácení a vypalování, klimatickým změnám.

Proč jehličnany žloutnou? Nesnáší sucho a potřebují živiny, jen ze vzduchu neporostou

Blíží se Vánoce a mnozí z nás si pěstují živé vánoční stromky v květináčích. Aby ale byly v dobré kondici, na první pohled zdravé a krásně zelené, potřebují dostatek zálivky a živin. Především nedostatek hořčíku, draslíku, ale i vápníku a fosforu způsobují žloutnutí jehličnanů. A to všech, a že jich ve svých okrasných zahradách pěstujeme. Jde o velmi oblíbené okrasné dřeviny.

Mýty o listí v zahradě. Proč nevadí na listí rez hrušňová a proč kompostovat i listí ořešáku?

Každý rok je to stejné, spadané listí z opadavých listnáčů je nezbytnou součástí koloběhu živin v přírodě. A v zahradách je to stejné. Když budeme pozorovat přírodu, uvědomíme si, že listí slouží i jinak než jen jako zdroj živin. A právě těchto předností této cenné hmoty, nad kterou mnozí perfekcionisté každý podzim láteří, bychom měli využít. Je zdarma, všude po ruce a je to hmota naprosto ekologická.