Jak na pěstování zeleniny? Články, rady a tipy od zkušených zahrádkářů na jednom místě. Nechte si poradit!
Vápnění představuje úpravu půdy zvýšením obsahu vápníku, která vede ke změně půdní reakce, zlepšuje přijatelnost některých živin stejně jako strukturu půdy, posiluje hygienickou a ekotoxikologickou funkci půdy, imobilizuje kadmium a další toxické prvky (ztěžuje jejich přijatelnost rostlinami).
Uživit celou domácnost, vlastní rodinu, jen z toho co vydá úroda na zahradě? Ještě donedávna to znělo jako sen, bukolická pohádka, romantizující návrat k přírodě a kořenům.
Zatímco v nákupních centrech už loví z hudebních archivů kulisu koled a veselých zimních písní, a na radnici usilovně přemýšlí, kam tentokrát rozvěsí výzdobu světelných řetězů, vy můžete najít klid na zahrádce. I v listopadu se totiž můžete potěšit úrodou.
Rostlinnou kotvou je nejčastěji půda a půda, to je země, zemina, hlína. Ta hlína, po které my lidé sice chodíme, ale rostliny se v ní drží svými kořeny a dokud je doslova nevyrveme, nepustí. A právě na podzim je ideální čas tuto hmotu vylepšit, zkulturnit, zúrodnit. Zkušený zahradník by dokonce řekl povinnost. A my se budeme inspirovat i slovy klasika.
Pro přidávání kompostu rostlinám je třeba především vědět kdy. A určitě to neděláme na podzim a v zimě. Ideální čas je ve vegetačním období, čili od jara (resp. již předjaří) až nejpozději do pozdního léta. V době vegetačního klidu rostliny odpočívají a hnojivo v podobě kompostu (humusu) by nevyužily. Co je však nyní na podzim důležité, to je opětovné proházení kompostu, aby se rostlinná hmota lépe a rychleji rozkládala.
Stalo se to před rokem. Blížily se Dušičky neboli Halloween a my jsme se rozhodli s dětmi vydlabat a vyřezat strašidelné dýně. Vydlabané zbytky zůstaly na kompostu. A na jaře nás čekalo překvapení.
Otázka zní, jak to zařídit, aby práce vložená do vydlabávání dýně a její vyřezávání nepřišla vniveč, a vydržela nám krásně strašidelná co nejdéle. A to už se vyplatí hledat radu tam, kde mají s Halloweenem letité zkušenosti.
Slunéčko východní se invazně nešíří jen u nás, ale je vůbec jedním z nejrozšířenějších slunéček na světě. Jeho výskyt je monitorován téměř na všech kontinentech. Zbavit se tohoto slunéčka v zemích, kde se rozšířilo invazně, je prakticky nemožné. A to se stalo právě i u nás. Je to však špatně anebo dobře?
Trávník zde není trávníkem, krása tu v sobě vždy nese pořádnou a kalorickou porci užitku. Vše nadosah je jedlé. Nabízí se potěšení pro chuťové pohárky i naše zdraví doslova na každém kroku.
Po dekády patřilo rytí mezi klasiku zahradnických činností, a proto se dnes na nápad nerýt pohlíží jako na krajně zcestnou až kacířskou myšlenku. Když tomu dáte šanci, můžete se ale dobrat toho, že rytí vždy a za všech okolností není cestou, jak své zahradě prospět.
Kalendář dává jasně najevo, že čas prázdnin se už chýlí ke konci. Podzim je na obzoru, a tak na políčka vyrážíme už jen sklízet nebo uklízet. Proto může zaskočit, že zkušení zahradníci teď začínají znovu sázet. Protože vědí, že do zimy je času dost, a do prvních mrazů zvládnou ještě jednu porci úrody.
Pór pochází z Přední Asie a Středomoří a je u nás jakožto zelenina pěstován a používán již od středověku. Do Evropy se dostal s římskými legiemi. Ostatně, kdo by jej dnes neznal, hodí se do polévek, lze jej dusit, vařit, zapékat i sušit. A vynikající je i syrový v salátech a pomazánkách.
Skladování je u česneku tím nejdůležitějším. Ostatně má tuto vlastnost společnou s další zeleninou a ovocem. Dlouhodobě můžeme skladovat třeba také cibuli, dýně, kořenovou zeleninu, brambory a jablka. Každá plodina vydrží skladovaná za ideálních podmínek různě dlouhou dobu, ovšem právě sklizený česnek může být v dobré kondici ještě v březnu následujícího roku. A více jak půl roku skladování, to je už pořádně dlouhá doba.
Zatímco v časné jaro bloudí zahradníci mezi rozblácenými záhonky jako ztracené duše, a marně přemýšlí nad tím, jestli už je čas kopnout do země, vy už se můžete těšit na první sklizeň kořenové zeleniny. Jak to? Stačilo k tomu jen teď na podzim vysít ty správné odrůdy, a nechat je pod sněhem „dojít“ do nového roku.
Na světě už je to tak zařízené, že kde vám osud přibouchne dveře, otevře průvan příležitostí jiné. Česko má čistě z hlediska své geografie tu smůlu, že nestojí na pobřeží Středozemního moře. Požitky z čerstvého olivového oleje si u nás můžeme užít jen zprostředkovaně. Ale za to u nás rostou dýně.
Volbu buď/anebo, tedy zda jen pro okrasu nebo pro užitek, u zahradních jezírek podstupovat nemusíte. Mohou totiž být zkrášlujícím prvkem zrovna tak jako „produkční“ záležitostí. Ne sice záhonkem, ale přesto místem, kde se dají pěstovat rostliny k snědku. Chce to jen vědět, co na nich nechat růst.
Pomocí zeleného hnojení doplníme půdě organickou hmotu, která zlepší kvalitu půdy, zvýší obsah živin i schopnost držet vodu. Zelené hnojení je vůbec jedním z nejlepších způsobů, jak zvýšit úrodnost pravidelně vyčerpávané zeminy rostlinami užitkovými i okrasnými. Jaké rostliny a směsky jsou vhodné?
Ředkvičky mají velmi krátké vegetační období, ne delší jak 40 dní, proto během srpna vyseté ředkvičky ještě stihnout do podzimu vyrůst. Srpnovým výsevům nahrává ještě jeden fakt, rána a noci jsou již v srpnu obvykle chladnější a den se znatelně zkracuje. A přestože jsou ředkvičky rostlinami dlouhého dne, nestihnou vyběhnout do květu.
Poslední dobou koluje mezi lidmi vtip. Co je nejčastější srpnový pozdrav? Ahoj, nechceš cuketu? V srpnu každoročně vrcholí plození cuket a mnozí lidé prostě už ani neví, co s nimi.
Jsou nepochybně chutné a lidskému zdraví prospěšné. Ale ve spojení s mánií zdravé výživy se na ně nalepila i řada nezdravých mýtů, pověr a legend. Špenát není plný železa, mrkev váš zrak lepší neučiní, džus pravidelnou konzumaci ovoce nezastoupí a organická produkce není obsahově hodnotnější.