Jak na pěstování zeleniny? Články, rady a tipy od zkušených zahrádkářů na jednom místě. Nechte si poradit!
Stalo se to před rokem. Blížily se Dušičky neboli Halloween a my jsme se rozhodli s dětmi vydlabat a vyřezat strašidelné dýně. Vydlabané zbytky zůstaly na kompostu. A na jaře nás čekalo překvapení.
Otázka zní, jak to zařídit, aby práce vložená do vydlabávání dýně a její vyřezávání nepřišla vniveč, a vydržela nám krásně strašidelná co nejdéle. A to už se vyplatí hledat radu tam, kde mají s Halloweenem letité zkušenosti.
Slunéčko východní se invazně nešíří jen u nás, ale je vůbec jedním z nejrozšířenějších slunéček na světě. Jeho výskyt je monitorován téměř na všech kontinentech. Zbavit se tohoto slunéčka v zemích, kde se rozšířilo invazně, je prakticky nemožné. A to se stalo právě i u nás. Je to však špatně anebo dobře?
Trávník zde není trávníkem, krása tu v sobě vždy nese pořádnou a kalorickou porci užitku. Vše nadosah je jedlé. Nabízí se potěšení pro chuťové pohárky i naše zdraví doslova na každém kroku.
Po dekády patřilo rytí mezi klasiku zahradnických činností, a proto se dnes na nápad nerýt pohlíží jako na krajně zcestnou až kacířskou myšlenku. Když tomu dáte šanci, můžete se ale dobrat toho, že rytí vždy a za všech okolností není cestou, jak své zahradě prospět.
Kalendář dává jasně najevo, že čas prázdnin se už chýlí ke konci. Podzim je na obzoru, a tak na políčka vyrážíme už jen sklízet nebo uklízet. Proto může zaskočit, že zkušení zahradníci teď začínají znovu sázet. Protože vědí, že do zimy je času dost, a do prvních mrazů zvládnou ještě jednu porci úrody.
Pór pochází z Přední Asie a Středomoří a je u nás jakožto zelenina pěstován a používán již od středověku. Do Evropy se dostal s římskými legiemi. Ostatně, kdo by jej dnes neznal, hodí se do polévek, lze jej dusit, vařit, zapékat i sušit. A vynikající je i syrový v salátech a pomazánkách.
Skladování je u česneku tím nejdůležitějším. Ostatně má tuto vlastnost společnou s další zeleninou a ovocem. Dlouhodobě můžeme skladovat třeba také cibuli, dýně, kořenovou zeleninu, brambory a jablka. Každá plodina vydrží skladovaná za ideálních podmínek různě dlouhou dobu, ovšem právě sklizený česnek může být v dobré kondici ještě v březnu následujícího roku. A více jak půl roku skladování, to je už pořádně dlouhá doba.
Zatímco v časné jaro bloudí zahradníci mezi rozblácenými záhonky jako ztracené duše, a marně přemýšlí nad tím, jestli už je čas kopnout do země, vy už se můžete těšit na první sklizeň kořenové zeleniny. Jak to? Stačilo k tomu jen teď na podzim vysít ty správné odrůdy, a nechat je pod sněhem „dojít“ do nového roku.
Na světě už je to tak zařízené, že kde vám osud přibouchne dveře, otevře průvan příležitostí jiné. Česko má čistě z hlediska své geografie tu smůlu, že nestojí na pobřeží Středozemního moře. Požitky z čerstvého olivového oleje si u nás můžeme užít jen zprostředkovaně. Ale za to u nás rostou dýně.
Volbu buď/anebo, tedy zda jen pro okrasu nebo pro užitek, u zahradních jezírek podstupovat nemusíte. Mohou totiž být zkrášlujícím prvkem zrovna tak jako „produkční“ záležitostí. Ne sice záhonkem, ale přesto místem, kde se dají pěstovat rostliny k snědku. Chce to jen vědět, co na nich nechat růst.
Pomocí zeleného hnojení doplníme půdě organickou hmotu, která zlepší kvalitu půdy, zvýší obsah živin i schopnost držet vodu. Zelené hnojení je vůbec jedním z nejlepších způsobů, jak zvýšit úrodnost pravidelně vyčerpávané zeminy rostlinami užitkovými i okrasnými. Jaké rostliny a směsky jsou vhodné?
Ředkvičky mají velmi krátké vegetační období, ne delší jak 40 dní, proto během srpna vyseté ředkvičky ještě stihnout do podzimu vyrůst. Srpnovým výsevům nahrává ještě jeden fakt, rána a noci jsou již v srpnu obvykle chladnější a den se znatelně zkracuje. A přestože jsou ředkvičky rostlinami dlouhého dne, nestihnou vyběhnout do květu.
Poslední dobou koluje mezi lidmi vtip. Co je nejčastější srpnový pozdrav? Ahoj, nechceš cuketu? V srpnu každoročně vrcholí plození cuket a mnozí lidé prostě už ani neví, co s nimi.
Jsou nepochybně chutné a lidskému zdraví prospěšné. Ale ve spojení s mánií zdravé výživy se na ně nalepila i řada nezdravých mýtů, pověr a legend. Špenát není plný železa, mrkev váš zrak lepší neučiní, džus pravidelnou konzumaci ovoce nezastoupí a organická produkce není obsahově hodnotnější.
První sklizeň se v prosluněných koutech Čech a Moravy obvykle stihne ještě před začátkem letních prázdnin. Ale co pak s prázdnými záhonky dál? Nemusíte se na ně jen smutně dívat, druhý výsev si uvolněné místo zaslouží. Sezóna prostě nekončí první sklizní, radost z úrody může přetrvat až do podzimu.
Mungo fazole jdou s lidstvem bok po boku již od dob zrození zemědělství. Vedle osmi základních levantských neolitických plodin zdomácněly v Číně hned po rýži přibližně 3000 let před naším letopočtem spolu se sójou a azuki. Pochází však zřejmě z Indie a je dost pravděpodoné, že jsou využívány mnohem déle.
Ohledně nás Čechů a zahrádkaření panují mýty, které mají zřejmě kořeny v takzvané železné oponě. Navíc jsme malý národ, který se musí stále přesvědčovat, jak je v něčem výjimečný. Předně je ale třeba říci: „Díky Bohu, že u nás lidé zahrádkaří.“ Je to jedna z bohulibých činností, která utužuje tělo i ducha, uklidňuje mysl a je výbornou prevencí například před násilnými činy.
Ano, zálivka je v červenci v užitkové zahradě na prvním místě, a to nejen v případě na vodu náročné plodové zeleniny. Za sucha zaléváme co jen můžeme, tedy pokud je čím. Vedle toho nás ale kromě průběžných sklizní a ochutnávek plodů našeho snažení čeká mnoho další práce.
Svačina na dosah ruky všude, kam se jen podíváte. A přitom to všechno vypadá tak krásně, urovnaně. Jedlé zahrady jsou samostatnou dimenzí, ne zrovna snadno realizovatelným trendem, stojícím mezi okrasnými a produkčními záhonky.