Živá zahrada, přírodní zahrada, divoká zahrada. Říkáme tomu všelijak, ale máme tím vždy na mysli zahradu, které vítá život, místo, kde rádi vidíme ježky, ještěrky, hmyz, žáby, ptáky i žížaly. Vytváříme místa, kde mohou zvířata žít a rozmnožovat se. Jak založit a starat se o zahradu, která bude útočištěm různým živočichům? Jak nechat přírodu pracovat? Přečtěte si naše články na téma přírodní zahrada.
Vrby jsou rychle rostoucí stromy a keře v přírodě typické pro břehy řek a rybníků, mokřiny, vlhké louky, strouhy, lužní lesy, rašeliniště a záplavové oblasti, některé druhy se však budou pěkně vyjímat i v zahradě. Prodávají se přitom i druhy zakrslé a plazivé, ze kterých nevyrostou „obludy“ stínící celou zahradu.
Odstranění břečťanu ze zdi a nebo přímo i ze země není vůbec snadné a vyžaduje značnou trpělivost. Tato stálezelená liána vypadá zvenčí klrásně po celý rok, ovšem s jejím pěstováním se pojí i některé stinné stránky. Poměrně rychle dokáže pokrýt velké plochy zahrad, kmenů stromů, stěn, plotů a zídek, což právě od břečťanu požadujeme. Pokud se jej však naopak rozhodneme zbavit, čeká nás téměř nadlidský úkol.
Dobrý hospodář chápe, že půda na jeho pozemku je o něco víc než jen substrát, který přidržuje kořeny rostlin. Takže to, co si z ní úrodou vzal, zase musí vrátit zpátky. Nejlépe pak nenáročným a přesto maximálně efektivním zeleným hnojením.
Hodně zjednodušeně lze rady pro zahrady v období sucha charakterizovat následujícím souvětím: Mulčujte, kde můžete, zadržujte vodu na svém pozemku, vytvářejte co nejvíce stínu, volte rostliny nenáročné na zálivku, sbírejte ze střech dešťovou vodu a sekačku nechte po většinu sezóny uskladněnou.
Opylovačů kolem nás houfně ubývá, a hlasy odborníků o probíhající hmyzí apokalypse rozhodně nejsou ojedinělé. Dá se jim pomoci? Ano. A zvládnete to sami, na vaší vlastní zahradě. Stačí k tomu udělat jen pár maličkostí. A pár zase nedělat.
Jsou věci, které si dobrovolně nevyberete. Třeba jílovitou půdu ve své zahradě. Ale co dělat, když už ji tam jednou máte? I neúrodný, těžký a mazlavý substrát se dá zhodnotit. Chce to jen čas a nebát se trochy systematické práce navíc.
Šeřík obecný (Syringa vulgaris) jsou oblíbené keře známé svým květnovým kvetením. Kdysi se staly dokonce symbolem osvobození naší země od fašistů, později byly ze stejného důvodu nesmyslně zatracovány. Ovšem kdo by přehlédl nádherně rozkvetlé šeříky a kdo by nepřivoněl?
Dvakrát měřit a jednou řezat? Jestli se někdy rozhodnete pro vytvoření ohniště na zahradě, měřte, zvažujte a promýšlejte raději třikrát. Ohniště může pozvednout estetickou úroveň venkovního prostředí či zahrady v okolí vašeho domu na dočista jinou, vyšší úroveň. Ale také s ním můžete nadělat více škody, než krátkodobého užitku.
Ať jsme již skalničkáři vášniví a protřelí a nebo teprve začátečníci, jaro je pro naše skalky vždy výzvou. Co udělat, aby byla naše skalka letos stejně krásná jako loni, ne-li ještě krásnější?
Rádi byste měli na svém záhumenku prostornou zahradu, ale do cesty se vám staví zdi? Vytváříte svou oázu zeleně a radosti ve městě, jenže nemáte dost místa? Jak to zařídit, aby se vaše mini-zahrada zdála být větší? Poradíme vám se základními principy.
Vysít a vysázet zeleninu odděleně, každou na jiný záhon či jinou část záhonu a nebo ji střídat prostorově? A se kterou zeleninou si to vůbec můžeme dovolit? Proč se dnes tolik hovoří o smíšené kultuře, čili polykultuře? A jaké jsou její historické kořeny?
Nejčastější rybou v zahradních jezírkách je koi kapr, chovat zde však lze například i karase, líny, jesetery a další druhy ryb. Ryby budou vodu čistit od komářích larev, jezírko však především oživí, učiní atraktivnějším, stane se místem častého pozorování rybího života. Vlastně bude jakýmsi větším akváriem v zahradě. Musíme ale především zajistit, aby se zde rybám opravdu dařilo.
V současné situaci bychom se pod tlakem ze strachu z onemocnění koronavirem neměli uzavírat do sebe a měli bychom naopak dělat věci, které máme rádi. K nim výlety do přírody určitě patří a pokud nejsme zrovna v karanténě, ani nám návštěvy přírody nikdo nezakazuje. Představy mnohých lidí o podobě současného nouzového stavu jsou často na hranici "zákazu vycházení", to ale není pravda, nic takového nikdo nevyhlásil a ani to není v plánu. Co zde však musíme dodržovat, jak nás skutečně omezuje vyhlášení nouzového stavu a jak by měla zafungovat obyčejná lidská ohleduplnost?
Sasanky kvetou jemnými, drobnými kvítky, nejčastěji bílými. V přírodě jich najdeme na jaře v některých lokalitách doslova záplavu, proč bychom je ale nemohli mít také v zahradě? Vždyť právě i sasanky patří k zasloužilým symbolům jara. Vysadit si však můžeme i druhy, které kvetou v létě a na podzim.
Heptakodium (Heptacodium miconioides) je pro zahrady a parky opravdu výjimečnou dřevinou pocházející z Číny. Říká se jí též podzimní šeřík anebo sedmý syn a to pro její nezvyklý způsob kvetení. Prvních šest kvítků totiž najdeme okolo poupěte, což je vlastně sedmý květ (syn). Nakonec v latině znamená hepta sedm. A ze sedmého květu vykvétá dalších šest kvítků se sedmým uprostřed a tak dále. A to až do podzimních mrazíků.
Přelom 15. a 16. století byl po dlouhé době časem, který začínal přát chytrým lidem. Jedním z nich byl alchymista a pionýr medicíny, přezdívaný Paracelsus. Když už nic jiného, zůstala nám tu po něm památná věta, že: „Jed od léku odlišuje pouze podávané množství.“
Pohledy na pozemky ve vlastnictví lidí se zásadně různí. Od brunátné poznámky horkem omráčeného manžela evidentně vášnivé zahrádkářky nakupující v zahradnictví, že by vše nejradši zabetonoval a byl by klid, až po lidi, co by nejraději svou zahradu ani neoplocovali (a mnozí to i dělají) a nechali ji pozvolně splynout s okolní přírodou. Posviťme si na pozemky, parcely, zahrádky a sady tak trochu filosoficky. Prostě několika úvahami, které jsou vzdáleně inspirovány autory, na jejichž díla již nelze uplatňovat autorská práva.
Jak pěstovat v zahradě pomněnky, kam je vysadit, jak rychle se nám budou po zahradě šířit a v jakých barvách než modrých můžeme obdivovat jejich nadpozemsky drobné kvítky?
Zahradní sezóna se blíží. Navíc, pokud právě nemrzne, již nyní je dobré dávat vodu dřevinám a trvalkám, přece jen zima byla na vláhu skoupá. Jak ale zahradu zalévat opravdu správně, citlivě, šetrně a přitom dostatečně?
Zima je ideálním obdobím pro promýšlení a plánování zahrady. A je již jedno, zda chceme realizovat zahradu novou, upravit či doplnit tu stávající a zda to chceme provést rychle a nebo v postupných rocích. Některé zahrady jsou budovány roky a vůbec to není na škodu.