Mšice, hlodavci, krtci, svilušky... Zahrada má mnoho škůdců. Jak na ně? Někdy to jde přírodní cestou, jindy musí nastoupit chemie nebo technické prostředky. A nebo využijete přirozených nepřátel škůdce ve svůj prospěch. Přečtěte si naše rady, tipy. recepty a návody.
Jak to vlastně ne-funguje s rostlinami, které údajně mají odhánět obtížný hmyz a sloužit jako přírodní repelenty? To se v zelené lékárně urodilo jen tak, k lidskému užitku? A na které druhy pak vsadit, když chceme strávit léto bez štípanců a pisklavého bzučení?
Sekat trávu okolo jabloní, hrušní, třešní, slivoní a dalších druhů ovocných dřevin je ohromnou chybou. Trpí tím totiž jak samotné stromy, tak jejich budoucí úroda. Proč?
Když lékař, pak choroby a také škůdci. A právě afrikán čili aksamitník je v našich zahradách učiněným šamanem bez oficiálního lékařského titulu. Byť pochází z amerických kontinentů a jménem si hraje na šamana afrického, dovede v našich podmínkách působit antibakteriálně, fungicidně a je nejúčinnějším hubitelem háďátek i ochráncem okolních rostlin.
Vztahy mezi lidmi a ptáky nejsou formovány jen závistí z toho, že my létat neumíme. Některé druhy opeřenců si po staletích chutné prospěšnosti, během níž se adaptovaly na blízkost člověka, vysloužily pověst nechtěných sousedů.
Mohlo by se zdát, že Velká Británie nabízí Česku jen málo pozitivních příkladů k inspiraci. Pivo skoro bez pěny, věčně sychravé počasí, suchý humor a krvavý pudink, to nejsou zrovna věci, které bychom si nutně museli z ostrovů vypůjčit. Přesto se Britům něco hodného zkopírování povedlo. Jejich přeslavná Královská zahradnická společnost totiž vyřadila slimáky a hlemýždě ze svého seznamu škůdců.
Když začnete včas, vyzbrojíte se přírodními chemickými prostředky v podobě různých lektvarovitých roztoků, svoláte na pomoc boží armádu mšicožravého hmyzu a vytrváte stejně jako vždy lační hmyzí spolubojovníci, máte šanci, že vám toho mšice v zahradě tolik nezničí.
Vlhko-slizké stopy zůstávají za hlemýždi na zahradě, jméno koneckonců daly i slimákům. Co přesně je ale v onom lepivém slizu obsaženo a k čemu to vlastně slouží?
Se změnou podnebí se na místech, kde dříve nežily, objevují nové, migrující, invazní druhy života. A platí to i pro hmyz včetně sršní, kterých žije na světě přibližně okolo pětatřiceti druhů. Kdo se bojí jako čert kříže, jak se lidově říká, naší sršně obecné, měl by nyní zbystřit.
Mravenec, brablenec, brabenec. Tři slova znamenající totéž, i když je jen jedno správně česky, totiž mravenec. Brablenec je výraz pro mravence pocházející ze slovenského nářečí, a že jsme byli se Slováky dlouho nejprve v jedné monarchii, pak republice a nadále zůstáváme „bratry“ a společně jsme v jedné unii, tedy té evropské, slovo brablenec bylo již dávno počeštěno na brabenec a někde se zlidověle používá pořád. A zdaleka u nás nežijí jen brablenci rezaví a černí, obyčejní, běžně velcí, lesní giganti a nakonec i titěrní a po celém světě všudypřítomní poslové faraónů.
Pozvednout udržitelnost moderní architektury na novou úroveň, postarat se o splynutí nově vznikajících staveb s přírodou. Zkrátka a dobře, zařídit to tak, aby města budoucnosti neobývali jen lidé, ale byla funkční součástí širších ekosystémů.
Nikdo nepopírá, že vosa obecná je užitečný živočich. Jen bychom prostě byli raději, kdyby se ta jejich užitečnost projevovala jinde, než v bezprostředním okolí terasy, na které si chceme v klidu posedět.
Na jaro se to většinou neobejde bez rytí a přípravy půdy. A při tom rytí – v mělkém záhonku, kompostu nebo při přehazování uzrálého hnoje – na ně narazíte nejčastěji. Na bílo-žluté vypasené tučné válečky, kterým se říká ponravy. Co s nimi? Zabíjet netřeba, většinou totiž neškodí.
Po shlédnutí příspěvků v diskusi pod článkem pana Dohnala o lišejnících, kterým autor vyvrací všeobecně zaběhlý a po internetu rozšířený mýtus, že lišejníky škodí dřevinám, parazitují na nich a mohou je i zahubit, jsem se rozhodl napsat pár řádků. Začnu ale ovocnými dřevinami, o lišejnících navážu níže. Vypadá to totiž, že na lišejníky se svádí kdeco prostě již jen proto, že na mnoho lidí nepůsobí pěkně, a že jsou prostě vidět. A obávám se, že v některých případech jde až o nenávist. Chudáci lišejníci...
Vážení čtenáři, chovatelé kočiček. Minulý týden jsme v noci ze středy na čtvrtek asi do tří hodin ráno honili po bytě potkana (opravdu pořádného). Naše čičinka ho přinesla živého na hraní nejmladšímu kocourkovi, jehož dostal prostřední syn od slečny k Vánocům (samozřejmě šlo o dárek pro rodiče).
Předně není krtek jen jeden, tedy jeden rod a druh, krtků je mnoho. České slovo krtek je jménem pro 13 rodů malých hmyzožravých savců z čeledi krtkovitých. Jasno přitom nemají zcela ani nářečí, byť i v tomto případě je vycházeno z představy jediného krtka. Krtice, krt, kret, chrtek, krčica, krčice a chrt.
Klíšťat a chorob, které přenáší, se bojí snad každý, komáry, ovády a mochničky vyloženě nesnášíme, vos a sršní se bojíme jako čert kříže. Když jdeme do lesa, pomoci mají různé repelenty. Ovšem velmi nepříjemné kousance a vyrážku nám způsobí někdo úplně jiný. Kloš jelení, který přenáší bakterii Bartonella schoenbuchensis. Ta způsobuje v místě kousnutí zánět kůže, čili svědivou vyrážku, která trvá i mnoho týdnů. Navíc se mohou dostavit i jiné zdravotní komplikace.
Slunéčko východní se invazně nešíří jen u nás, ale je vůbec jedním z nejrozšířenějších slunéček na světě. Jeho výskyt je monitorován téměř na všech kontinentech. Zbavit se tohoto slunéčka v zemích, kde se rozšířilo invazně, je prakticky nemožné. A to se stalo právě i u nás. Je to však špatně anebo dobře?
Hody na podzim? Zní to zvláštně, ale pro savé škůdce pokojových rostlin jsou právě podzimní měsíce tím nejradostnějším a nejvýživnějším obdobím. V příjemně vyhřátém prostředí vaší domácnosti, hezky v bezpečí od jejich přirozených nepřátel, jim nevědomky chystáte hostinu z těch nejvybranějších – a nejbezbrannějších pochoutek, servírovaných v květináčích.
Myši, myšice, norníci, hraboši, hrabošíci, hryzci, ale třeba i vzácná myšivka horská. Myší je více druhů a jsou si více či méně podobné. A některé z nich dokonce mezi myši ani nepatří. Vyznáte se v těchto drobných zemních savcích, kteří sice žijí skrytě, ale někdy dovedou být pěkně drzí?
Těch okamžiků klidu, pohody a odpočinku zase není za prázdniny tolik, aby si je člověk nechtěl vychutnat bez odhánění komárů. Jak nejlépe dosáhnout toho, aby vás při posezení venku nechali být?
11.10.2005
Mám dotaz ohledně malých, téměř nepatrných mušek, které se nám množí v hlíně. Postříkal jsem je postřikem proti létajícím škůdcům, týden byl klid, ale larvy zřejmě přežily. Nevíte náhodou, jak se jich zbavit a jak se škůdce jmenuje? Děkuji za jakoukoliv radu!
Vážený pane Pácal, drobné mušky jsou příčinu příliš vydatné zálivky. Postřik opravdu příliš nepomáhá. Pokud je to možné,…
16.1.2006
Mám cykas asi půl roku. Po měsíci se mu na jednom listu objevily hnědé tečky, šly oloupat. Nyní se tyto objevily na celé rostlině. Lysty žloutnou. Poradíte mi prosím, jak ji zachránit? Jde o nějakého parazita? A.
Dobrý den, Váš cykas je pravděpodobně napaden puklicemi nebo štítěnkami. Tento savý hmyz dokáže nejenom rostliny ale i pěstitele…
25.9.2006
Dobrý den. Potřeboval bych poradit se zvlaštním škůdcem. Je celý bílý, tvoří jemná vlákna, až chuchvalce podobné vatě v listech. Poradí mi někdo? Předem děkuji...
Dobrý den,jde pravděpodobně o červce, který je bílý a pokrytý bílou vatou. Jde o savý hmyz, který škodí hlavně na spodní straně listů…
1.8.2007
Před časem jsem se přestěhovala a má nolinka má podobné známky...škůdce??? listy jsou jakoby spálené a jsou na nich hnědé až černé tečky.... poradíte co s tím??? Nechci o ni přijít...děkuji.
Dobrý den,Vaše rostlina je pravděpodobně napadena červcem nebo puklicemi. Tyto škůdce otírejte z listů hadříkem smočeným v lihu a…
4.8.2008
Dobrý den, prosím o pomoc se škůdcem v pokojových rostlinách (ficus bejamin, barrok, banánovník a břečťan). Asi před měsícem jsem bojovala na těchto rostlinách se sviluškou (nejprve bioolem a poté insekticidem ve spreji). Pečlivě jsem pak kontrolovala listy a opakovala postřik. Rostlinám pak začaly opadávat listy a žloutly. Fikusy jsem nakonec radikálně seřezala a teď se začly vzpamatovávat, krásně a hustě obrůstají. Vše se zdálo v pořádku, svilušku jsem na listech už znovu neobjevila. Ale včera, když jsem opět kontrolovala listy, jsem zjistila, že se v substrátu zmíněných rostlin pohybuje obrovské množství maých (1-2mm) velkých broučků. Jsou světle hnědí, až do průsvitna, kulatého tvaru, pohybují se velmi rychle a neskáčou. Je jich plný substrát, zalézají dovnitř a zase vylézají. Vyhledávala jsem v databázi všech škůdců a nic podobného jsem nenašla. Jsou jak v proschlém, tak i ve vlhkém substrátu. Už si nevím rady, mám pocit, že se zbavím po lítém boji 1 škůdce a objeví se jiný. Neví někdo o co se jedná? Není možné, že by se jednalo o nějaké jiné stádium svilušky? Protože ti broučci v substrátu vypadají jinak než sviluška, kterou jsem objevila na listech jsou větší a tmavší a pohybují se mnohem rychleji. Nikde jsem neobjevila obrázky stádií svilušek. Jen mi přijde divné, že se tito substrátoví škůdci objevili na stejných rostlinách, kde byly předtím svilušky. Děkuji moc za jakoukoli radu. Potažmo za informaci, kde se koná nějaká poradna, kam by mohl člověk rostlinu i se škůdcem přinést. Děkuji.
Dobrý den,škůdce v půdě se pokuste zlikvidovat tak, že květináč s rostlinou ponoříte do kbelíku s vodou, kde jej alespoň z části…