Seriál „Budovy s nízkou spotřebou energie - konkrétní příklady a zkušenosti“ vám přinášejí www.ceskestavby.cz a poradenské středisko Energy Centre České Budějovice, a je určen všem, kteří plánují stavbu domu a přemýšlejí o jeho energetické koncepci. Chceme rozptýlit obavy z pasivní výstavby a snad i trochu překonat jistou míru averze k netradičním řešením a překonat zažité zvyklosti. Dům s velmi nízkou spotřebou energie nemusí být stavebně složitý a bydlení v něm přináší stejný nebo dokonce lepší komfort než v takovém, který nazýváme tradiční stavbou.
Chceme vám představit stavby, které se od okolních domů vnějším vzhledem nijak výrazně neliší. Jiné jsou ale tím, jak byly plánovány a promýšleny s ohledem na spotřebu energie. Představíme vám celkem 6 staveb z Jihočeského kraje a 3 ze sousedního Horního Rakouska. Na příkladech je patrný i rozdíl mezi Rakouskem a ČR. Nejnápadnější je ve velikosti domů a náročnosti technického vybavení. České realizace ukazují, že středně velký rodinný dům v pasivním standardu nemusí znamenat vysokou a nedosažitelnou investici a že vzhled domu může být naprosto „civilní“.
Obytný dům má obdélný půdorys o rozměrech 12 x 6 m. Má dvě nadzemní podlaží ukončené plochou střechou. Postaven byl v roce 2002 se záměrem dosažení jak pasivního standardu, tak zdravého životního prostředí s důrazem na ekologii. Tomu odpovídají technické parametry. Měrná roční potřeba tepla na vytápění stanovená výpočtem je u obytného domu 13,4 kWh/m2.rok, u budovy pro podnikání 15 kWh/m2 a rok. Kvalitu vnitřního vzduchu majitel dlouhodobě sleduje, hodnoty CO2 jsou díky účinnému řízenému větrání trvale na hodnotách pod 1000 ppm.
Dům č. 8 – Horní Rakousko
BYDLENÍ A PODNIKÁNÍ V PŘÍRODNÍ ZAHRADĚ
Realizace sestává ze dvou budov, které jsou konstrukčně identické. Jedna slouží k bydlení rodiny, druhá s kancelářemi pro podnikání majitelů.Obytný dům má obdélný půdorys o rozměrech 12 x 6 m. Má dvě nadzemní podlaží ukončené plochou střechou. Postaven byl v roce 2002 se záměrem dosažení jak pasivního standardu, tak zdravého životního prostředí s důrazem na ekologii. Tomu odpovídají technické parametry. Měrná roční potřeba tepla na vytápění stanovená výpočtem je u obytného domu 13,4 kWh/m2.rok, u budovy pro podnikání 15 kWh/m2 a rok. Kvalitu vnitřního vzduchu majitel dlouhodobě sleduje, hodnoty CO2 jsou díky účinnému řízenému větrání trvale na hodnotách pod 1000 ppm.
Dispoziční uspořádání vychází z osvědčených řešení pro pasivní stavby. V přízemí je jižně orientovaný obytný prostor propojený s kuchyní na severní straně. Jednoramenné schodiště pokračuje do patra, kde se nacházejí ložnice a pokoje. Technické zázemí je situováno v prostoru pod schodištěm u východní strany domu, která je rovnoběžná s hranicí parcely. Vlastní pozemek se nachází na jih od domu a je koncipován jako biozahrada.
Zajímavé je stavební a konstrukční řešení. Jedná se o dřevěný skelet, kdy trámy a sloupy se pohledově uplatňují v interiéru. Vnitřní dřevěné povrchy z modřínového dřeva jsou bez chemického ošetření a mořidel.
Fasádní plášť je předsazený, ze dvou třetin tvořený průhlednými výplněmi, třetina je neprůhledná. Průhledné výplně tvoří velká okna sestavená ve 3 m modulu. Jsou pevná nebo s posuvnými křídly. Materiál rámů masivní dřevo, zasklení trojskly.
Vzhledem k tomu, dvě třetiny obálky budovy tvoří zasklené plochy, je nutno řešit letní přehřívání. Proto jsou všechna okna opatřena vnějšími plátěnými roletami s elektrickým pohonem. Každý modul je ovládán samostatně, takže úroveň vnitřního zastínění i osvětlení je variabilní.
Zajímavé je stavební a konstrukční řešení. Jedná se o dřevěný skelet, kdy trámy a sloupy se pohledově uplatňují v interiéru. Vnitřní dřevěné povrchy z modřínového dřeva jsou bez chemického ošetření a mořidel.
Fasádní plášť je předsazený, ze dvou třetin tvořený průhlednými výplněmi, třetina je neprůhledná. Průhledné výplně tvoří velká okna sestavená ve 3 m modulu. Jsou pevná nebo s posuvnými křídly. Materiál rámů masivní dřevo, zasklení trojskly.
Vzhledem k tomu, dvě třetiny obálky budovy tvoří zasklené plochy, je nutno řešit letní přehřívání. Proto jsou všechna okna opatřena vnějšími plátěnými roletami s elektrickým pohonem. Každý modul je ovládán samostatně, takže úroveň vnitřního zastínění i osvětlení je variabilní.
Pevné stěny celkové tloušťky 50 cm jsou tvořeny OSB a dřevoštěpovými deskami s izolační výplní z konopných vláken. Z vnější strany jsou na roštu předsazeny polykarbonátové desky, které spolu se vzduchovou dutinou zvyšují izolační vlastnosti a přispívají k tepelné stabilitě konstrukce.
Základová deska a sokl jsou izolovány deskami z extrudovaného polystyrénu. Střecha z dřevěných panelů má izolaci z minerální vlny.
Solární deskové termické kolektory o ploše 9 m2 jsou osazeny svisle na jihozápadní stěně nad vchodem a slouží pouze k předehřívání při přípravě teplé vody v solárním boileru objemu 400 l.
Fotovoltaické panely o výkonu 3,6 kW na rodinném domě a 5,76 kW na budově kanceláří jsou umístěny na obou střechách a doplněny byly až v roce 2012. Celkový roční zisk elektrické energie je 9 370 kWh a z větší části je využit v nabíjecí stanici elektromobilu.
V domě (v obou jeho částech samostatně) je řízené větrání, které se stará o výměnu vzduchu a zpětné získávání tepla. Za rekuperačním výměníkem je osazeno malé tepelné čerpadlo vzduch – vzduch, které odebírá zbytek tepla z odpadního vzduchu a předává do přívodního vzduchu. Vzhledem k malé tepelné ztrátě domu postačí k vytápění prostoru pouze větrací vzduch. Přívodní i odsávací potrubí je vedeno v konstrukci stropu a vyústky vzduchu jsou umístěny nad okny. Odsávání probíhá pomocí ventilů umístěných ve stropě na WC, v koupelně a v kuchyni. Běžný vzduchový výkon zařízení je 150 m3/hod, maximální 250 m3/hod.
Základová deska a sokl jsou izolovány deskami z extrudovaného polystyrénu. Střecha z dřevěných panelů má izolaci z minerální vlny.
Solární deskové termické kolektory o ploše 9 m2 jsou osazeny svisle na jihozápadní stěně nad vchodem a slouží pouze k předehřívání při přípravě teplé vody v solárním boileru objemu 400 l.
Fotovoltaické panely o výkonu 3,6 kW na rodinném domě a 5,76 kW na budově kanceláří jsou umístěny na obou střechách a doplněny byly až v roce 2012. Celkový roční zisk elektrické energie je 9 370 kWh a z větší části je využit v nabíjecí stanici elektromobilu.
V domě (v obou jeho částech samostatně) je řízené větrání, které se stará o výměnu vzduchu a zpětné získávání tepla. Za rekuperačním výměníkem je osazeno malé tepelné čerpadlo vzduch – vzduch, které odebírá zbytek tepla z odpadního vzduchu a předává do přívodního vzduchu. Vzhledem k malé tepelné ztrátě domu postačí k vytápění prostoru pouze větrací vzduch. Přívodní i odsávací potrubí je vedeno v konstrukci stropu a vyústky vzduchu jsou umístěny nad okny. Odsávání probíhá pomocí ventilů umístěných ve stropě na WC, v koupelně a v kuchyni. Běžný vzduchový výkon zařízení je 150 m3/hod, maximální 250 m3/hod.
Nasávání čerstvého vzduchu je pomocí zemního kolektoru, který je uložen mimořádně hluboko ve třech metrech pod zemí. Při délce cca 18 m se průchodem vzduch v létě ochladí a v zimě předehřeje. Příkon ventilátorů větrací jednotky je 100 W, příkon tepelného čerpadla je 440 W.
Přiváděný vzduch rovněž prochází dvoustupňovou filtrací. Hrubý vnější filtr se ošetřuje cca 2 x za rok, jemný vnitřní filtr pak každé tři měsíce. Ovládání větrání je jednoduchým 3 stupňovým ovladačem. Doplňkovým zdrojem tepla jsou kachlová kamna v přízemí.
Majitel po 14 letech užívání domu hodnotí bydlení velmi kladně a to jak z hlediska extrémně nízkých spotřeb energií, tak především kvality vnitřního klimatu a jednoduchosti obsluhy technických zařízení.
Text: Ing. Zdeněk Krejčí, Ing. Jiří Veselý a tým ECČB
Fotografie: archiv ECČB
Přiváděný vzduch rovněž prochází dvoustupňovou filtrací. Hrubý vnější filtr se ošetřuje cca 2 x za rok, jemný vnitřní filtr pak každé tři měsíce. Ovládání větrání je jednoduchým 3 stupňovým ovladačem. Doplňkovým zdrojem tepla jsou kachlová kamna v přízemí.
Majitel po 14 letech užívání domu hodnotí bydlení velmi kladně a to jak z hlediska extrémně nízkých spotřeb energií, tak především kvality vnitřního klimatu a jednoduchosti obsluhy technických zařízení.
Text: Ing. Zdeněk Krejčí, Ing. Jiří Veselý a tým ECČB
Fotografie: archiv ECČB