Pasivní dům podpořený dotací

Chceme vám představit stavby, které se od okolních domů vnějším vzhledem nijak výrazně neliší. Jiné jsou ale tím, jak byly plánovány a promýšleny s ohledem na spotřebu energie. Představíme vám celkem 6 staveb z Jihočeského kraje a 3 ze sousedního Horního Rakouska. Na příkladech je patrný i rozdíl mezi Rakouskem a ČR. Nejnápadnější je ve velikosti domů a náročnosti technického vybavení. České realizace ukazují, že středně velký rodinný dům v pasivním standardu nemusí znamenat vysokou a nedosažitelnou investici a že vzhled domu může být naprosto „civilní“.

Dům č. 5 – Jihočeský kraj

STAVBA PODPOŘENÁ DOTACÍ PRO DOMY S VELMI NÍZKOU ENERGETICKOU NÁROČNOSTÍ

Dům je příkladem pasivního domu, který vyhověl požadavkům dotačního programu. Nachází se na okraji menší obce nedaleko Netolic na parcele, která má čtvercový tvar. Dům je umístěn v jejím severozápadním rohu, do volné plochy zahrady jsou orientovány jižní a východní fasáda. 

Dispozice dvoupodlažního nepodsklepeného domu na půdorysu 12,1 x 11,2 m je koncipována pro bydlení jedné rodiny. V přízemí je situován velký obytný prostor s orientací oken na jih a východ. V západní polovině dispozice jsou místnosti technického a hygienického zázemí, pracovna a komunikační prostory. Vstupní zádveří je poněkud netradičně z jihu. V podkroví jsou situovány 3 pokoje a koupelna s WC. Ve východní fasádě vystupuje v rozsahu přízemí rizalit, jehož strop tvoří otevřenou terasu přístupnou prosklenými dveřmi z podkroví. 
Prosvětlení podkroví zajišťují velká okna ve vikýřích, střešní okna použita nebyla. Všechna okna v jižní fasádě jsou vybavena předokenními roletami, které jsou jednotlivě elektricky ovládány.

Konstrukce domu je zděná, obvodové a nosné stěny jsou z vápenopískových bloků o tloušťce 17,5 cm. Jedná se o materiálově úspornou konstrukci, která však musí být po stránce statiky velmi dobře zvážena. Ziskem je větší užitná plocha místností. Obvodová stěna je zateplená deskami EPS 70 F tloušťky 300 mm, soklová část a základový pas deskami XPS 200 mm. 
Tepelná izolace podlah na terénu je deskami EPS 100 Z v tloušťce 180 mm. Stropy jsou z betonových nosníků a vložek, terasa s tepelnou izolací z desek XPS 200 mm.
Střecha tvořená vázaným krovem je opatřena izolací mezi a pod krokvemi v celkové tloušťce 400 mm kamenné vlny. 
Jako výplně otvorů byla zvolena plastová okna s hliníkovým opláštěním určená pro pasivní domy osazená izolačními trojskly. 
Součinitele prostupu tepla obálkových konstrukcí stavby odpovídají doporučením ČSN 73 0540-2 pro pasivní domy a pro jednotlivé konstrukce jsou (ve W/m².K): střecha podkroví U = 0,100, strop podkroví U = 0,101, terasa U = 0,109, podlaha na terénu U = 0,18, obvodová stěna U = 0,102, bok vikýře U = 0,107, okna Uw = 0,69, vchodové dveře U = 0,75, francouzská okna Uw = 0,76.

Dům byl dokončen v roce 2013 a obýván je od ledna 2014. K financování stavby bylo využito dotačního programu Nová zelená úsporám 2013, který výstavbu domů s velmi nízkou spotřebou energie podporoval fixní částkou pro jeden dům ve výši 400 nebo 550 tis. Kč. Splnění podmínek pro přidělení dotace, hlavně měrné roční potřeby tepla ve výši do 20 kWh/m² a rok, bylo nutno doložit odborným posudkem.
Investor předem dobře věděl, co je to pasivní dům, co obnáší jeho stavba a užívání, protože projektantem stavby byl jeho bratr. Ví také, že energetickou potřebu domu ovlivňuje významným způsobem i počet osob v domě a z toho důvodu je vítána každá návštěva, neboť co osoba, to přínos 60 W citelného tepla.
Zatímco sousedé v obci museli již tu a tam v pozdním létě v domech zatopit, majitel domu v pasivním standardu to zatím udělat nemusel, k vytápění až doposud stačí vnitřní zisky, sluneční záření prostupující okny a akumulační schopnost domu.

Technologické zařízení domu pro vytápění a přípravu teplé vody je velmi jednoduché. Hlavním zdrojem je tepelné čerpadlo vzduch – voda, které je celé umístěno venku a nezabírá v domě žádné místo. Topná voda se shromažďuje v akumulační nádrži o objemu 500 l, která v sobě obsahuje vnořený zásobník teplé užitkové vody. Ta se ještě v případě potřeby dohřívá v běžném elektrickém bojleru o objemu 120 litrů. Pro umístění technologie postačila místnost o ploše necelé 3 m². Při nízkých venkovních teplotách, kdy klesá výkon tepelného čerpadla, se zapíná vestavěný elektrokotel.
Vytápění místností zajišťují ocelová desková tělesa. Protože se pracuje s velmi nízkou teplotou topné vody, musí být tělesa větší, než by odpovídalo běžným teplotním spádům (např. 75/60 °C). Díky malé tepelné ztrátě však skutečná velikost otopných těles není nijak mimořádná. K vytopení prostoru stačí teplota přiváděné topné vody v průměru pouhých 33 °C, a to zaručuje, že tepelné čerpadlo pracuje s vysokým topným faktorem.

V domě je samozřejmě řízené větrání, které se stará o výměnu vzduchu a zpětné získávání tepla z větracího vzduchu. Zařízení je naprogramováno tak, že trvale větrá dům vzduchovým výkonem 150 m³/hod a v době zvýšeného provozu v domě, třeba při ranním vstávání se automaticky přepne na vyšší výkon (asi 250 m³/hod). Stejně tak se stane při použití WC nebo koupelny, nebo lze kdykoli zvýšit větrací výkon ručním zásahem. Přívod vzduchu do obývacího pokoje je realizován pomocí dýz s dlouhým dosahem osazených na stěně, jinde jsou použity kruhové talířové vyústky – ventily umístěné ve stropě. Zařízení pracuje bezhlučně.

Text: Ing. Zdeněk Krejčí, Ing. Jiří Veselý a tým ECČB
Fotografie: archiv ECČB