Seriál „Budovy s nízkou spotřebou energie - konkrétní příklady a zkušenosti“ vám přinášejí www.ceskestavby.cz a poradenské středisko Energy Centre České Budějovice, a je určen všem, kteří plánují stavbu domu a přemýšlejí o jeho energetické koncepci. Chceme rozptýlit obavy z pasivní výstavby a snad i trochu překonat jistou míru averze k netradičním řešením a překonat zažité zvyklosti. Dům s velmi nízkou spotřebou energie nemusí být stavebně složitý a bydlení v něm přináší stejný nebo dokonce lepší komfort než v takovém, který nazýváme tradiční stavbou.
Chceme vám představit stavby, které se od okolních domů vnějším vzhledem nijak výrazně neliší. Jiné jsou ale tím, jak byly plánovány a promýšleny s ohledem na spotřebu energie. Představíme vám celkem 6 staveb z Jihočeského kraje a 3 ze sousedního Horního Rakouska. Na příkladech je patrný i rozdíl mezi Rakouskem a ČR. Nejnápadnější je ve velikosti domů a náročnosti technického vybavení. České realizace ukazují, že středně velký rodinný dům v pasivním standardu nemusí znamenat vysokou a nedosažitelnou investici a že vzhled domu může být naprosto „civilní“.
Dům č. 7 – Horní Rakousko
PASIVNÍ STAVBA VE SVAHU
Dům dokončený v roce 2008 je koncipovaný pro bydlení jedné rodiny a podnikání majitele. Překvapí velkorysým dispozičním řešením. Užitná plocha ve třech podlažích je celkem 266 m2. Postavený je ve svahu. Částečně do terénu zapuštěné spodní podlaží obsahuje místnosti soukromé praxe, technické místnosti a garážová stání, která navazují na komunikaci na severní straně.
Pasivní dům ve svahu
Další dvě podlaží nad ním jsou určena k bydlení. Propojena jsou schodištěm otevřeným do centrálního obytného prostoru, který výškou přesahuje přes obě podlaží a je orientován vysokou prosklenou stěnou k jihu, která je v pohledu zvenku přerušená jen stropní konstrukcí. Ze spodní společenské úrovně se vstupuje na venkovní terasu a k bazénu. Soukromé místnosti v horním podlaží jsou přístupné z galerie nad obývacím pokojem. Centrální prostor je vybaven krbovými kamny. K domu na východní straně přiléhá přístavek, jehož suterén slouží jako sklad dřeva a nad ním v úrovní obytného prostoru je vnitřní bazén se saunou. Zastřešení je nesymetrickou sedlovou střechou, jejíž strmá kratší jižní strana je osazena solární instalací o ploše kolektorů 21 m2. Sklon je 55° pro maximální využití slunečního svitu v přechodných obdobích roku. Využití sluneční energie je primárně pro ohřev teplé vody a přitápění, přebytek tepla slouží k ohřevu bazénu. Bazén je využitelný od dubna do října díky dobré tepelné izolaci z XPS tloušťky 15 cm a teplovodního rozvodu v konstrukci dna. Čištění vody je přírodní a její teplota je udržována na maximální výši 27 °C, která je hraniční pro život vodních rostlin.
Potrubní rozvod ve strojovně
Volba stavebních materiálů vycházela z individuálního přístupu majitele, který vyloučil stěnové konstrukce dodatečně zateplované polystyrénem a lehké sádrokartonové konstrukce střechy bez dostatečné akumulační schopnosti. Zastává názor, že jednovrstvé cihelné zdivo s klasickou omítkou má mnohem větší trvanlivost, než zateplovací systém na bázi pěnového polystyrénu s tenkovrstvou omítkou. Obvodová stěna je z tepelně izolačního cihelného bloku a při tloušťce 500 mm má součinitel prostupu tepla U 0,16 W/m2.K. Střecha má železobetonovou konstrukci, shora zateplenou 450 mm minerální vaty. Polystyrén je použit jen kde je to nezbytně nutné - v podlahách na terénu a k zateplení suterénních stěn. Okna v pasivním standardu jsou dvojího typu se součiniteli Uw 0,9 až 0,8 W/m2.K. Menší výplně mají dělený rám, vnitřní dřevěný osazený dvojsklem a vnější hliníkový rám s třetím sklem. Mezi rámy je osazená stínící technika, která je tak chráněná před povětrnostními vlivy. Velká pevná prosklená stěna má rámy dřevo-hliník s trojskly a vnitřní žaluzie. Ochrana před letním osluněním a přehříváním je řešena předsazením střešní konstrukce o 2,1 m, které však při velké výšce prosklené stěny především na jaře a na podzim nestačí. Vnější stínící prvky (předokenní žaluzie) nejsou použity záměrně. Stavitelé to zdůvodňují tím, že pokud si pořídili velká okna, bylo to kvůli tomu, aby jimi bylo vidět ven do přírody. A to i za tu cenu, že ve vrcholném létě se dům přehřívá na 26 až 27 °C.
Teplovzdušný krb
Vnitřní klima je proto upravováno systémem chlazení, který využívá v létě systém stěnového vytápění. Jako zdroj chladu slouží vlastní studna s teplotou vody 8 °C. Nároky čerpadla, které vodu rozvádí do trubního stěnového a podlahového systému jsou 150 W, tedy 1 € denně při potřebě chlazení 30 dní v roce na přijatelnou vnitřní teplotu 22 °C. Systém je využíván i pro vytápění a uspořilo se za pořízení vnějších rolet. V domě je, jak jinak, řízené větrání, které se stará o výměnu vzduchu a zpětné získávání tepla. Přívodní i odsávací potrubí je skryto v konstrukci stropu přízemí. Pro vytápění je instalováno podlahové a stěnové stropní vytápění. Zdrojem tepla je kotel na kusové dřevo umístěný v kotelně - strojovně a má výkon v rozmezí 14 - 28 kW. Vyrobené teplo se shromažďuje v akumulační nádrži o objemu 1500 l spolu s teplem ze solárních kolektorů. Vnitřní uspořádání a způsob napojení zdrojů umožňuje teplotní vrstvení vody. K této nádrži s tepelnými výměníky je paralelně připojena další zásobní nádrž o objemu 1500 l. V obývacím pokoji je navíc instalován teplovzdušný krb. Roční spotřeba paliva pro celý dům činí 8 m3 kusového dřeva.
Text: Ing. Zdeněk Krejčí, Ing. Jiří Veselý a tým ECČB Fotografie: archiv ECČB
