Dřevostavba s využitím přírodních izolací

Chceme vám představit stavby, které se od okolních domů vnějším vzhledem nijak výrazně neliší. Jiné jsou ale tím, jak byly plánovány a promýšleny s ohledem na spotřebu energie. Představíme vám celkem 6 staveb z Jihočeského kraje a 3 ze sousedního Horního Rakouska. Na příkladech je patrný i rozdíl mezi Rakouskem a ČR. Nejnápadnější je ve velikosti domů a náročnosti technického vybavení. České realizace ukazují, že středně velký rodinný dům v pasivním standardu nemusí znamenat vysokou a nedosažitelnou investici a že vzhled domu může být naprosto „civilní“.

Dům č. 2 – Jihočeský kraj

DŘEVOSTAVBA S VYUŽITÍM PŘÍRODNÍCH IZOLACÍ

Dům v okrajové části Třeboně se nachází na menší parcele, pro pasivní stavbu nepříliš vhodného tvaru, která je situována podél ulice. Realizovaná stavba je však příkladem kvalitního architektonického řešení při současném použití moderních technologií a materiálů.

Jednopodlažní dispozice pro bydlení jedné rodiny je funkčně rozdělena na obytnou část a garáž, mezi nimi je průjezd, z něhož se vstupuje do domu. Vše je zastřešeno jednou obloukovou střechou s vegetační úpravou o ploše 351,0 m². Obytná část má nepravidelný půdorys o zastavěné ploše vytápěné části 151,9 m², k  ní ještě přiléhá nevytápěné zádveří.
Technická místnost je umístěna do středu dispozice, z chodby u ní se vstupuje do všech pokojů a příslušenství. Velký obývací prostor s kuchyní a jídelnou je na jihozápadní straně. Krbová kamna umístěná v technické místnosti se uplatňují v obytném prostoru pouze skleněnými dvířky. Překvapuje nevelká plocha prosklení, okna jsou bez vnějších rolet, ale zastíněná přesahy střechy. Prosvětlení chodby uvnitř dispozice je zajištěno dvěma světlovody.

Konstrukčně se jedná o dřevostavbu, která byla na místě složená z jednotlivých prvků továrně vyrobených CNC technologií. Podlaha dřevěné konstrukce je osazena nad terén na betonové patky, které vystupují ze základových pasů, které jsou skryté ve štěrkové vrstvě pod domem a přiléhajícími prkennými terasami. Svislé sloupky podpírají lepené obloukové vazníky profilu 120/300 mm, na které jsou shora osazeny krokve.

Tepelné izolace obvodových stěn jsou z foukané papírové buničiny v celkové tloušťce 350 mm, k tomu z vnější strany 60 mm dřevovláknité izolační desky. Ty slouží jako podklad pro omítkový systém, nebo jsou obkládány modřínovými palubkami. Parotěsnost a vzduchotěsnost zajišťují OSB desky s těsněnými spoji. Konstrukce má instalační mezeru pro technické rozvody a vnitřní povrch tvoří sádrokarton.
Skladba podlahy nad terénem je izolována 380 mm foukané izolace, nad ní ještě 50 mm polystyrénu ve vrstvě pro rozvody instalací a 20 mm vláknité kročejové izolace.
Ve střešním plášti mezi vazníky je celkem 420 mm foukané izolace a shora na vaznících je skladba uzavřena průběžnými dřevovláknitými izolačními deskami v tloušťce 52 mm. Krokve nad nimi tvoří provětrávanou dutinu pod vodotěsnou izolací a vrstvami substrátu s vegetací.

Součinitele prostupu tepla U pro jednotlivé konstrukce jsou: 

• Stěny - 0,118 W/m².K
• Střecha – 0,103 W/m².K
• Podlaha – 0,099 W/m².K
• Okna Internorm s izolačními trojsjkly Ug - 0,488 W/m².K, Uf – 0,73 W/m².K, propustnost slunečního záření g 60%
• Vypočtená tepelná ztráta prostupem a větráním obnáší 3,29 kW

Pro vytápění domu je využito zařízení pro řízené větrání s rekuperací. Protože pro krytí tepelné ztráty by nestačil pouze větrací vzduch, má větrací jednotka posílený přívodní ventilátor, který ve spolupráci s regulační klapkou zajistí, aby část vzduchu v domě mohla cirkulovat a po dohřátí ve výměníku tepla také dům vytopit. Takovou větrací jednotku poznáme podle toho, že k ní vede pět potrubí místo logických čtyř. Potom není nutno, aby v domě byla obvyklá teplovodní soustava s otopnými tělesy. Vzduch z koupelen a WC je odváděn rovnou do venkovního prostoru. Každé vzduchotechnické zařízení obsahuje filtr přiváděného vzduchu a kromě toho je v jednotce též rekuperační výměník, zařízení, ve kterém odváděný vzduch předá většinu tepla do přiváděného vzduchu a tak ušetří většinu tepla, které je jinak nutné k ohřátí čerstvého vzduchu.

Zároveň je také zajištěno dostatečné provětrání domu, které je řízeno podle nastaveného programu a dále též čidlem kvality vzduchu a čidlem vlhkosti v koupelně a po použití WC. 
Odváděcí vyústky jsou umístěny v kuchyni, koupelně a WC. Velké vyústky pro nasávání cirkulačního vzduchu jsou na chodbě a v obývacím pokoji. 
Zdrojem tepla je krb s teplovodní vložkou. Přikládání se provádí ze strany obývací místnosti a dobře tepelně izolované těleso vložky je umístěno za stěnou ve strojovně. Je to tak z toho důvodu, aby se většina vyrobeného tepla mohla akumulovat do integrovaného zásobníku tepla o objemu 650 l, jinak by se místnost s krbem rychle přehřála. Do dolní části zásobníku se ukládá rovněž teplo získané ze 4 solárních kolektorů na střeše, každý o ploše 2,57 m². V zásobníku jsou navíc v různých úrovních osazeny elektrické topné vložky pro dohřev topné a teplé vody.
Rozváděcí potrubí přívodního vzduchu je umístěno pod stropem, vyústky jsou nad dveřmi a mají tvar dýz, aby proud vzduchu dosáhl k protilehlé stěně s oknem. Čerstvý vzduch do domu se nasává do vzduchotechnické jednotky přímo z venku.
Teplá voda se ohřívá průtokem smyčkou v zásobníku. Zajímavostí je použití plastového rekuperačního výměníku umístěného na odpadním potrubí pro předehřívání studené vody do koupelny.
Text: Ing. Zdeněk Krejčí, Ing. Jiří Veselý a tým ECČB
Fotografie: archiv ECČB