Seriál „Budovy s nízkou spotřebou energie - konkrétní příklady a zkušenosti“ vám přinášejí www.ceskestavby.cz a poradenské středisko Energy Centre České Budějovice, a je určen všem, kteří plánují stavbu domu a přemýšlejí o jeho energetické koncepci. Chceme rozptýlit obavy z pasivní výstavby a snad i trochu překonat jistou míru averze k netradičním řešením a překonat zažité zvyklosti. Dům s velmi nízkou spotřebou energie nemusí být stavebně složitý a bydlení v něm přináší stejný nebo dokonce lepší komfort než v takovém, který nazýváme tradiční stavbou.
Chceme vám představit stavby, které se od okolních domů vnějším vzhledem nijak výrazně neliší. Jiné jsou ale tím, jak byly plánovány a promýšleny s ohledem na spotřebu energie. Představíme vám celkem 6 staveb z Jihočeského kraje a 3 ze sousedního Horního Rakouska. Na příkladech je patrný i rozdíl mezi Rakouskem a ČR. Nejnápadnější je ve velikosti domů a náročnosti technického vybavení. České realizace ukazují, že středně velký rodinný dům v pasivním standardu nemusí znamenat vysokou a nedosažitelnou investici a že vzhled domu může být naprosto „civilní“.
Dům č. 9 – Horní Rakousko
NÍZKOENERGETICKÝ DŮM S PROSKLENOU JIŽNÍ STĚNOU
Měrná potřeba tepla na vytápění 22 kWh/m2 za rok řadí dům do kategorie nízkoenergetických, stavba je ale zajímavá jak použitím přírodních materiálů, tak celkovou koncepcí energetického řešení. Třípodlažní rodinný dům na zastavěné ploše 12 x 12 m má v úrovni přízemí půdorys tvaru „L“ otevřeného na jih. Dispozice využívá svažitého terénu. Vstup do suterénu je z komunikace na nižší úrovni, pozemek zahrady s bazénem je na jižní straně v úrovni přízemí. Druhé patro je podkrovní.
Nízkoenergetický dům s prosklenou jižní stěnou
Nízkoenergetický dům s prosklenou jižní stěnou, pohled z terasy na koupací jezírko a do okolí
Částečně do terénu zapuštěné spodní podlaží obsahuje kromě vstupu kancelář majitele a poskytuje dostatečný prostor pro situování technického vybavení. V přízemí je byt s rozlehlým centrálním prostorem otevřeným na jižní terasu. Do jižně orientovaných pokojů se vstupuje přímo z obývacího prostoru, ve kterém je umístěno i otevřené schodiště. Kuchyně a hygienické zázemí jsou v severním rohu domu. Realizace z roku 2010 zatím čeká na dokončení podkroví. Na první pohled zaujme solární instalace na jižně orientovaných střechách a velká prosklená stěna. Zastínění je řešeno plachtou s elektrickým svinováním.
Nad betonovým suterénem je stavba realizována převážně z přírodních materiálů. Stěny přízemí jsou z 10 cm siných dřevěných panelů, které zatepluje 16 cm izolace z foukané celulózy a 6 cm dřevovláknité měkké desky, na které je aplikován omítkový systém fasády. Ač se nabízelo ponechat v interiéru pohledové dřevo, jsou vnitřní povrchy opatřeny hliněnou omítkou, v níž jsou zabudovány rozvody stěnového vytápění. Podlahové vytápění je pod dlažbami, většina podlah je ale dřevěná a tepelná izolace pod prkny je z ovčí vlny v tl.25 cm. Nevytápěné podkroví izoluje 40 cm foukané celulózy ve stropní konstrukci.
Pohled na jezírko u domu
Spodní stavba je zateplena deskami XPS, vytápěné místnosti suterénu jsou navíc zevnitř obloženy dřevovláknitou deskou. Okna jsou dřevohliníková s trojskly, součinitel prostupu Uw 0,8 (W/m2.K). Zajímavostí je betonové monolitické schodiště, které má ve hliněné omítce teplovodní rozvod. Akumulované teplo v masivní konstrukci přispívá k tepelné stabilitě dřevostavby.
Měrné roční potřebě tepla stanovené výpočtem podle projektové dokumentace na 22 kWh/m2 a rok odpovídá roční spotřeba tepla 10 – 12 MWh. Termická solární instalace vyrobí 3 – 3,5 MWh za rok a fotovoltaika 5 MWh. Měrná cena fotovoltaiky činila 2200 EUR/1kWp. Byla instalována v roce 2013, je zde 18 panelů každý po 250 W (4500 Wp). Veřejná síť je využívána jako akumulátor elektřiny, vykupována je za 9 C/1kWh, nákup ze sítě je za 13 C/kWh.
Solární termické a fotovoltaické panely na střeše domu
V domě je řízené větrání, které se stará o výměnu vzduchu a zpětné získávání tepla. Úmyslně nemluvíme o rekuperaci, protože místo obvyklého deskového rekuperačního výměníku je v jednotce osazen rotační výměník regenerační, kdy teplosměnná akumulační hmota přichází střídavě do styku s chladným venkovním a teplým odpadním vzduchem. Přívodní potrubí je vedeno v podlaze a vyústky vzduchu jsou umístěny u oken. Odsávání probíhá pomocí ventilů umístěných ve stropě na WC, v koupelně a v kuchyni. Odsávací potrubí je skryto v konstrukci stropu. Běžný vzduchový výkon zařízení je 100 m3/hod, maximální 250 m3/hod. Zdrojem tepla pro podlahové a stěnové vytápění je sporák umístěný v kuchyni, ve kterém se spaluje kusové dřevo o výkonu 7 kW, kombinovaný s peletovým kotlem o výkonu 4 kW. Vyrobené teplo se shromažďuje v akumulační nádrži o objemu 4000 l spolu s teplem ze solárních kolektorů. Roční spotřeba paliva činí 2 m3 kusového dřeva a 600 kg dřevěných pelet. V domě není klimatizace (strojní chlazení). Pro zachycování a hospodaření s dešťovou vodou je určena nádrž o objemu 10 m3 a voda se kromě zalévání může používat i pro WC a praní. Pořizovací cena domu byla cca 350 tis. EUR, z toho zařízení TZB 50 tis. EUR.
Text: Ing. Zdeněk Krejčí, Ing. Jiří Veselý a tým ECČB Fotografie: archiv ECČB
