Důvodem je skutečnost, že novostavba je pro většinu spotřebitelů synonymem kvalitního bydlení s nízkými provozními náklady. Právě technický stav a energetická náročnost v současnosti patří vedle ceny a lokality k zásadním parametrům při výběru nemovitosti. Domácnosti totiž za bydlení utratí téměř pětinu svých příjmů a 29 procent z nich tyto výdaje vnímá jako značnou zátěž.
Pokud by si Češi bez ohledu na svoje finanční možnosti mohli vybrat, kde budou bydlet, 44 procent z nich zvolilo novostavbu, dalších 35 procent zrekonstruovanou nemovitost a pouhých 21 procent by si pořídilo byt nebo dům v původním, nezrekonstruovaném stavu. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Asociace výrobců minerální izolace (AVMI). „Skutečnost, že celkem téměř 80 procent Čechů preferuje bydlení v novostavbě či zrekonstruované nemovitosti, potvrzuje současný trend, kdy spotřebitelé kladou stále větší důraz na kvalitu bydlení a také nižší energetickou náročnost budovy. Právě technický stav budovy tak patří vedle ceny a lokality k nejdůležitějším parametrům při výběru nemovitosti,“ říká Marcela Kubů, zástupkyně AVMI.
S technickým stavem budovy totiž úzce souvisí provozní náklady. Podle šetření Českého statistického úřadu* výdaje českých domácností na bydlení v loňském roce dosáhly téměř pětiny jejich příjmů (18,6 procenta), což je zhruba o 4 procenta více než v roce 2012, a 29 procent domácností je vnímá jako velkou finanční zátěž. „Zásadní položkou jsou přitom výdaje na vytápění, které tvoří 60 procent nákladů domácnosti na energie**. Roční účet za teplo se podle toho, zda je v dobrém technickém stavu nebo nikoli, může lišit o tisíce až desetitisíce korun. Například za vytápění nezatepleného bytu velikosti 70 metrů čtverečních domácnost zaplatí 20 000 korun, v zrekonstruovaném domě 8000 korun a v nízkoenergetické novostavbě dokonce i méně než 4000 korun ročně,“ vypočítává Marcela Kubů.
Spotřebitelé očekávají, že právě novostavby budou splňovat současné nároky na energetickou efektivitu a jsou zárukou kvalitního bydlení. „Například doporučená tloušťka tepelné izolace je v současnosti pětkrát vyšší než před 15 lety a normy pro novou výstavbu i větší rekonstrukce se budou nadále zpřísňovat s ohledem na rostoucí ceny energie. Nové budovy by dokonce měly mít do roku 2020 prakticky nulovou spotřebu,“ konstatuje Marcela Kubů.
Novostavby řadových rodinných domů
Typ nemovitosti
Roční platba při 500 Kč za GJ tepla
nízkoenergetická novostavba
méně než 4000 Kč
standardní novostavba, zrekonstruovaná nemovitost
8000 až 10 000 Kč
nemovitost v původním stavu
20 000 Kč i více
Výdaje na vytápění modelového bytu 70 m2, Zdroj: AVMI
Zájem o energeticky úsporné bydlení kontinuálně roste
Rostoucí zájem Čechů o energeticky úsporné bydlení potvrzují také statistiky developerské společnosti JRD, která se specializuje na novostavby v nízkoenergetickém a pasivním standardu. Zatímco běžných bytů v pražských novostavbách se obvykle před dokončením prodá maximálně polovina a nová výstavba stagnuje, prodeje JRD dosahují 90 a více procent. „Před deseti lety jsme stavěli projekty s maximálně deseti byty, ty současné čítají 110 i 125 jednotek a je o ně velký zájem. Ještě před zahájením výstavby prodáme 30 až 40 procent a před dokončením je pak vyprodáno 90 až 97 procent,“ říká Jan Řežáb, majitel společnosti JRD. Oproti standardnímu novému bytu má ten energeticky úsporný poloviční provozní náklady a náklady na vytápění jsou 4krát až 6krát nižší než u běžných novostaveb.
Stoupá i poptávka po nízkoenergetických rodinných domech. Spotřebitele kromě dlouhodobých úspor a kvalitního bydlení motivují také státní dotace v rámci programů Zelená úsporám a Nová zelená úsporám. Podle údajů Centra pasivního domu (CPD), které mapuje tuzemskou výstavbu nízkoenergetických staveb, požádalo v letech 2009 až 2010 o příspěvek na výstavbu pasivního domu celkem 483 domácností, v loňském roce už to bylo 399 žadatelů za pět měsíců. „Výstavba nízkoenergetického či pasivního domu je v průměru o 10 až 15 procent dražší než u běžného domu. Počáteční investice se však majitelům na úsporách za energie vrátí nejvýše za 17 let. S dotací pak pasivní domy vyjdou mnohdy stejně, anebo dokonce levněji než domy s horšími tepelně technickými vlastnostmi,“ vypočítává Jan Bárta, ředitel sdružení CPD. Pasivní domy garantují spotřebu tepla do 15 kilowatthodin na metr čtvereční za rok a oproti běžným stavbám tak dokážou uspořit až 90 procent nákladů na vytápění.
Novostavba bytového domu
Zrekonstruované nemovitosti lépe udrží prodejní cenu
Vzhledem k tomu, že na novostavbu kvůli finančním možnostem dosáhne jen minorita kupujících, nejlépe se prodávají starší zrekonstruované nemovitosti. „Potenciální zájemci o nemovitou věc si dnes běžně na prohlídku zvou stavebního technika či inspektora, a pokud má nemovitost technické vady, žádají slevu. Nabídková a konečná prodejní cena nemovitosti se tak běžně liší o 10 procent,“ konstatuje Martin Sládek, koncesovaný odhadce nemovitostí.
Kvalitně zrekonstruovaná nemovitost přiláká více zájemců o koupi a současně má její majitel větší šanci, že nebude muset snížit prodejní cenu. „Vhodná rekonstrukce, jako je výměna oken, zateplení či nových rozvodů elektřiny a vody, může nemovitost značně zhodnotit. Naopak před prodejem se nevyplatí například měnit kuchyň nebo podlahovou krytinu, plně postačí interiér uklidit, čistě vymalovat, případně natřít topení,“ uzavírá Martin Sládek.
Asociace sdružuje nejvýznamnější výrobce minerální izolace v ČR. Její členové reprezentují více než 90 procent tuzemského trhu s minerálně vláknitými izolačními materiály ve stavebnictví. Asociace se zaměřuje na šíření informací o využití minerálních izolací a na spolupráci s veřejnou sférou na tvorbě legislativního prostředí a norem.
Asociace působí na tuzemském trhu od roku 2009. Partnerskou organizací AVMI na úrovni EU je evropská asociace Eurima (www.eurima.org). Tuzemskými členy AVMI jsou společnosti KNAUF INSULATION, PAROC POLSKA, ROCKWOOL a.s., Divize ISOVER, Saint-Gobain Construction Products CZ a URSA CZ. Více informací na www.AVMI.cz.
