Bordeláři všech zemí, spojte se, Marie Kondo to vzdala

Ne nadarmo se říká, že kovářova kobyla chodí bosa, tedy bez podkov. Při svém studiu na křesťanské univerzitě v Tokiu začala Marie Kondo poskytovat konzultace o úklidu. A později se z toho stala její obživa. Dokonce natolik významná, že se stala světově proslulou. V roce 2014 vydala v angličtině světový bestseler The Life-Changing Magic of Tidying Up, překlad knihy, kterou napsala japonsky v roce 2011. U nás kniha vyšla poprvé v roce 2015 pod názvem Zázračný úklid – pořádek jednou provždy.

Na toto téma vyšlo na našich stránkách:

• Představujeme styl podle Marie Kondo, zázračný úklid, který funguje
• Minimalismus v bydlení představuje cestu k trvalému pořádku
• Co je minimalismus a co přináší tento umělecký a filosofický směr modernímu bydlení

Podle kritérií The New York Times se tato publikace stala dlouhodobým bestsellerem. Na ještě větší publikum pak autorka dosáhla v roce 2019 po premiéře osmidílného seriálu Velký úklid s Marií Kondo na streamovací platformě Netflix, kde pomáhá s úklidem americkým rodinám (dnes žije se svým manželem a třemi dětmi v Kalifornii). Seriál byl nominován na dvě ceny Emmy, ani jednu ale nakonec nezískal, přesto šlo o ohromný úspěch. A Marie Kondo pokračovala ve své osvětové činnosti dál.

Není snad na světě pořádkumilovné hospodyně, která by její metody neznala. Pokud to hodně zestručníme, Marie Kondo se snaží lidi nabádat k vlastnictví pouze omezeného počtu předmětů, které vyvolávají radost, všech ostatních doporučuje se zbavit. Organizace domácnosti trvá podle jejích rad dny až týdny, ale pak slibuje stav, že vlastně budete mít stále uklizeno. Marie Kondo také tvrdí, že lidé mají ve zvyku zaměňovat čištění a uklízení, jenže úklid, to je vlastně výhradně ukládání a přebírání věcí. A právě na to se soustředí. Autorka také začala tvořit konzultantskou školu a konzultanty vyučovat, přičemž v roce 2018 jich působilo ve více jak 30 zemích okolo 300.

Marie Kondo pojmenovala svou metodu KonMari. Podstata KonMari metody spočívá v tom, že si u každé věci, kterou vezmeme při třídění do ruky, položíme otázku, zda nám ta věc přináší radost. Jestliže ano, ponecháme si ji, pokud ne, zbavíme se jí. A právě test radosti je prý jedním z klíčů k trvale uklizené domácnosti.

Každý by si myslel, že nejdokonalejší domácnost by v tomto směru měla být ta autorčina. Jenže při představování nové knihy nyní dnes již osmatřicetiletá Marie Kondo přiznala, že ona sama se aktuálně vlastními radami příliš neřídí, a že má doma nepořádek! Jak to? Důvodem jsou děti. Marii Kondo se totiž předloni narodilo třetí dítě, načež zjistila, že rolovat ponožky a jiné oblečení do úhledných válečků už prostě nestíhá. A že ani nestíhá přebírat věci s dotazem, zda jí činí radost. 

Jako bych teď slyšel svou ženu, která nesnáší nejen čištění, ale především a právě úklid. Také spolu máme 3 děti. Se třemi dětmi prostě KonMarie metoda nefunguje! Tento fakt působí až škodolibě, jelikož svým dílem autorka cílila právě a především na ženy v domácnosti pečující o děti. S dětmi však dokonalý úklid klade na ženy nesmyslné nároky, načež zjistí, že než uklízet, je lepší se věnovat rodině.

Životní realita prostě dohnala vrchní organizérku našeho ne/pořádku daleko od vlastních vizí. Úsměvně také působí tvrzení, že se ke svému pořádku vrátí, až potomci povyrostou. Dříve však tvrdila, že teprve až dům a byt pořádně uklidíte, začne skutečný život, ona se však chce k uklízení vrátit, až skutečný život skončí. A když už ten skutečný život začne, úklid se odsouvá na poslední kolej.

Silvie Lauder, autorka článku Marie Kondo už tolik neuklízí, který vyšel 4.2. 2023 v týdeníku Respekt, píše: „Bordeláři všech zemí, veselte se!“ Na druhou stranu však mnoho fanoušků Marie Kondo tvrdí, že přece nikdy neradila lidem, aby až do poslední srolované ponožky přebrali její vizi japonsky minimalistické domácnosti. Že spíše vstoupila do západních domů a bytů stále více zaplněných věcmi osvěžující (a proto tak populární) myšlenka, že je dobré více přemýšlet nad tím, co si domů pořizujeme. Že je třeba více přemýšlet, co si koupit, co si nechat a čeho se raději zbavit. To však není nijak originální myšlenka, je to něco jako dobrá rada od přítele, kterou si občas potřebujeme připomenout, potřebujeme ji slyšet.

Zdroj: respekt.cz, wikipedia.org, ČESKÉSTAVBY.cz