Malé zahrady jsou pro opylovače v zastavěném území měst a vesnic zrovna tak přínosné, jako ty velké, rozlohou podobné parkům. Podstatné je, jakou skladbu rostlin s nektarem nabízí, a po jak dlouhou dobu sezóny jsou schopni tuto potravu hmyzu zajistit. I dobrá malá zahrada, vstřícná vůči opylovačům, může sehrát velmi podstatnou roli v jejich přežití.
Letos v lednu proběhlo napříč celou Českou republikou už skoro tradiční sčítání ptáků na krmítcích. Jaké jsou výsledky? Na rozdíl od zpráv z burzy nebo zahraničí veskrze pozitivní.
Už třicet let za sebou vybírá Česká společnost ornitologická (ČSO) pro každý rok jednoho „šampiona“, opeřence, který se bude po nastalou sezónu honosit titulem Ptáka roku. Ne vždy jsou přitom vybráni ti nejznámější, nejkrásnější nebo nejméně přehlédnutelní. Dost často bývají vybráni zástupci druhů, kteří se jeví být všudypřítomní a běžní, ale přitom stiženi nějakým nezjevným ohrožením. Což je i letošní případ zvonka zeleného.
Je to celkové podobě krmítka, jeho umístění na zahradě nebo u domu, a taky o tom, kde se vlastně nacházíte. Podstatnou roli hraje i to, co ptáčkům nasypete. Ale hlavně je to o štěstí. S jakými druhy ptáků se u krmítka můžete setkat i letos?
Vánoce jsou za námi, Silvestr také. Na co se těšit teď? Přeci na Ptačí hodinku, která o sobě dá vědět z kraje roku 2022, 7. ledna. Aby se to obešlo bez zmatků a starostí, přípravu se stejně jako u Vánoc vyplatí nepodcenit, a nenechávat ji na poslední chvíli.
Lidé je milují. Tedy aspoň ti, kteří si bez nich nedokáží představit oslavu žádného výročí, státního svátku, volna. Ohňostroje a zábavná pyrotechnika jsou pro mnohé stejným symbolem bujarých novoročně silvestrovských mejdanů, stejně jako o půlnoci bouchnutá láhev Bohemky. Má to ale háček. Domácí mazlíčci, psi a kočky, je nesnáší. Děsí se jich. Jak se pokusit zvířatům učinit ohňostroj snesitelnější?
Jaké je to nejlepší krmítko? To, které si sami vyrobíte. Ať už bude z čehokoliv, bude z něj znát, že vám na opeřencích skutečně záleží, a že jste investovali vlastní čas a energii do výroby. Podívejte se, jak snadné je vyrobit nápaditá krmítka.
Máte větší pozemek a nevíte, co se spoustou posekané trávy? Nebo se vám trávu prostě nechce sekat, případně nechcete kupovat dražší zahradní techniku? Odpověď je jednoduchá. Ovce. Pozor však, i 2 jsou málo, je třeba mít alespoň malé stádečko. A navíc s ovcemi souvisí mnohá další ale… Předně platí, že nelze hovořit o úspoře.
Hodné, zlé a ošklivé? Příroda v takových dimenzích naštěstí neuvažuje, a možná proto je tak přepestře rozmanitá. Následující výčet zahrnuje druhy, o jejichž užitečnosti pro zahradníky a sadaře se moc pochybovat nedá. I když zdaleka všechny nevítáme s otevřenou náručí, dělají pro nás mnoho dobrého.
Škvor obecný nepatří mezi zrovna populární hmyz. Lekaví lidé ho oblíbeností řadí někam mezi pavouky, komáry a vosy. Přesto vám může na zahradě nabídnout pomocnou ruku, chcete-li, klepítko. Zužitkovat to, co vám zdarma nabízí, na principech biologické kontroly, je snadné. Stačí k tomu zřídit malý škvorník.
Chrousti patřili mezi nebezpečné škůdce spíše v minulosti. V současnosti už nejsou jejich stavy tak početné. Naopak jejich výskyt se stává spíše vzácností. Proto obvykle nepřestavují pro vaši zahradu prakticky žádné větší nebezpečí. Přesto prozradíme, jak zničit chrousta, pokud budete mít to „štěstí“ a chroustovi se u vás zalíbí.
Jste vy i vaše zahrada připraveni na horké léto? Krása. A mysleli jste přitom i na její zvířecí obyvatele? Péči o ně sice nemáte v popisu práce, ale nenachystat jim alespoň jedno skromné pítko by bylo sobecké. Pár deci vody pro ně jistě najdete, a můžete jim opravdu hodně pomoci.
Všech 27 v Česku vyskytujících druhů netopýrů patří mezi ohrožené. Vypadá to s nimi bledě, a na rozdíl od jiných roztomilých zvířátek nikdo nepospíchá s tím, nějak jim pomoci. Můžete to změnit. Třeba úplnou maličkostí. Tím, že svou zahradu nebo nemovitost „otevřete“ i netopýrům.
Jedni chtějí vydělat, druzí především chránit přírodu a naše původní rostlinné i živočišné druhy. Ekologové se s ekonomy prostě jen tak nedohodnou a do všeho ještě vstupuje politika. Řeč je o čmelácích, nezbytných opylovačích, kteří však mohou škodit svému vlastnímu rodu. Tedy sobě navzájem.
Medonosným rostlinám se také říká včelařské a mnozí včelaři za nimi dokonce putují se svými „úly na kolečkách“. Jde tedy o ty rostliny, které poskytují včelám dostatečné množství pylu (výživa včel), nektaru a nebo medovice (tvorba medu) a pryskyřice (tvorba propolisu). Zároveň jsou však včely pro rostliny, které jim poskytují prostřený stůl, velmi užitečné, jelikož zajišťují opylování a tedy generativní rozmnožování rostlin (tvorbu plodů se semeny).
Chtěli byste chovat zvíře užitečné a prospěšné? Máte rádi, ať už srdcem nebo žaludkem, ptáky? Pak by holubářství mohlo být to pravé pro vás. Pořiďte si holubník.
Pokud si z nějaké důvodů nemůžete domů pořídit chlupatého nebo jiného mazlíčka, zkuste to s rybičkami. Sice se s nimi nepomazlíte, ale zato krásně doplní a zpříjemní váš interiér. Navíc pohled na plovoucí rybičky v akváriu je více než uklidňující.
Problém, který si zaslouží nemilosrdné řešení v podobě likvidace? Ne, do takové škatulky náš krtek skutečně nepatří. Jistě, je to tvor, který umí lidem vysazeným na krásu svých pěstěných trávníků pořádně hnout žlučí, ale v zásadě nikomu neškodí. Vlastně, s jeho přítomností na zahradě se pojí víc užitečnosti, než závadnosti. A vy z něj můžete mít prospěch.
V případě motýlů vědci vypozorovali, že spíše než k úbytku druhů dochází rychleji k úbytku počtu jedinců jednotlivých druhů motýlů v krajině. A tento jev je často velmi nenápadný. Na vině je především automobilová doprava, průmysl a zemědělství. Nejmarkantnější je pak tento jev v městských a průmyslových aglomeracích a v lokalitách s intenzivně využívanou zemědělskou krajinou. Všichni motýli jako celek tak vykazují markantní úbytek (za posledních 100 let cca 30%).
Kdy začíná jaro? Oficiálně prvním jarním dnem, který je určen astronomickým kalendářem. Každý rok to může být trochu jindy, zvláště svým osmnáctihodinovým rozdílem tu mohou v přesném stanovení zamávat roky přestupné. Ve výsledku se zima láme v jaro někdy 20., a jindy zase 21. března. Než se trápit touhle početní anomálií, je lepší soustředit se na neklamná a neměnná znamení. Příchod poslů jara, kteří si z rozmarů lidského kalendáře nic nedělají. Příletu prvních ptáků z teplých krajin.