Co jste nevěděli o rajčatech

1. Velcí pomocníci rajčat

Velkým, ale co do rozměrů malým pomocníkem rajčat je chutná a vonná bylinka bazalka. Rajčata ji prostě mají ráda. Na každé dva keříky rajčat je dokonce dobré vysadit jednu rostlinu bazalky. A proč? Bazalka pomáhá rajčatům odolat škůdcům, ovšem též zlepšuje chuť a vůni jejich plodů. Bazalku navíc využijete i souběžně se sklizní rajčat a to právě při přípravě pokrmů z rajčat. Jde prostě o zaručené a zcela přirozené přátelství, které jde až za hrob – tedy na váš stůl. A může jít o omáčku, salát a nebo jen lístky bazalky položené vedle čerstvých rajčat nakrájených. Prostě budete listy bazalky a plody rajčat sklízet společně. A co víc, pokud přidáte do rajčatového salátu bazalku, bude odhánět mušky, zatímco bez bazalky je takový salát jen přitahuje. Kromě bazalky ale můžete vyzkoušet pěstovat vedle rajčat i mátu – má totiž podobné účinky jako bazalka – odpuzuje mnohé housenky, moly a mravence. Spolu s rajčaty ale nechutná. Pod mátou a okolo máty třeba vůbec nenajdete mravence. Se sviluškou chmelovou si zase poradí česnek – pokud proložíte řádky s rajčaty a okurkami česnekem, bude se tento škůdce stěhovat jinam.

2. I rajče dovede pomáhat jiným rostlinám

Rostliny rajčat dovedou chránit angrešt, pokud jsou vysázené blízko něj, ovšem i chřest (byť jen částečně), o to zajímavější je však jejich ochrana růží před skvrnitostí listů. Pokud ale nechcete vysazovat tyto okrasné rostliny vedle zeleniny (resp. naopak), je lepší vzít listy rajčat, získat z nich v průtlačném odšťavovači šťávu a tu smíchat s mnohem větším dílem vlažné vody a kukuřičným škrobem (jen špetkou). Roztokem pak růže postříkáte a ty budou ochráněné alkaloidem solaninem, který rajčata obsahují. Dříve se solanin používal jako přírodní insekticid. Trocha kukuřičného škrobu je v roztoku proto, aby se směs na růžích chvíli udržela.

3. S kým se rajčata nesnáší?

Správně zní otázka s čím, nikoli s kým. Jsou to brambory a fenykl. A též bychom je neměli vysazovat vedle mladých meruněk a vedle kukuřice. U brambor rajčata zvýší náchylnost na plíseň bramborovou, pokud budou vedle kukuřice, najdete na ní housenky molů a vedle mladých meruněk působí rajčata jako inhibitor růstu.

4. Zavařovat a nebo jinak konzervovat?

Při zavařování dojde ke ztrátě konzistence rajčat a ztrátě jejich šťávy. Proto je vhodnější plody zamrazit a nebo si vyrobit rajčatový protlak a ten opět zamrazit, ale i zavařit, ovšem jen v malých skleničkách, abychom stačili protlak vždy spotřebovat..

5. Jak se k nám rajčata dostala?

Indiáni na severu Mexika (zřejmě) zjistili, že tato jedovatá rostlina (obsahuje solanin, patří do stejné čeledi jako rulík a blín) má jedlé a chutné plody. Metodou pokus – omyl se v historii zajisté otrávilo mnoho lidí, nakonec se to děje stále. Do Evropy přivezli rajčata Španělé na začátku 16. století a prameny uvádějí, že sevillští kuchaři brzy objevili jejich báječnou chuť spolu s cibulí, česnekem a olivovým olejem. Ovšem jiné zdroje uvádějí, že Evropané považovali rajčata za podivnost, kterou se neodvážili jíst a až Italové se to naučili z nouze, zakousli se a začali z nich vyrábět omáčku. Vypadá to, že se opět jen přeme, kdo byl první – vejce a nebo slepice? Španělští mořeplavci však měli skutečně nakázáno od krále, že musí vysazovat rostliny z Nového světa na každém pobřeží, kam zavítají, aby si zajistili stálý zdroj zdravých a čerstvých potravin. A skutečně mělo toto nařízení účinek, jelikož mořeplavci pak méně trpěli například kurdějemi (Holanďané a Angličané jim tenkrát mohli jen závidět). U nás se začala rajčata konzumovat až ve druhé polovině 19. století. A v dnešní době existují díky intenzivnímu šlechtění tisíce odrůd rajčat. Jen česká genobanka udržuje 1590 vzorků. 

6. Ovoce a nebo zelenina?

Dříve byla rajčata považována za letní ovoce. A skutečně jsou z botanického hlediska ovocem, jelikož jde o měkké bobule. Teprve časem jsme si z nich „udělali“ zeleninu (např. v USA byla rajčata ovocem kvůli daním, jelikož ovoce daním nepodléhalo, ovšem nastala hospodářská recese a státní pokladna zela prázdnotou a proto rozhodl nejvyšší soud v roce 1893 o přeřazení rajčat mezi „zeleninu“). Každý rok snědí lidé na celém světě okolo sedmdesáti milionů tun rajčat a je jim už zcela jedno, zda je mají nazývat ovocem a nebo zeleninou. A vše začalo jedním indiánským sebevrahem, který „to prostě zkusil.“

7. Konkurenti rajčat?

Pokud tedy přistoupíme na fakt, že rajčata jsou zeleninou, mají jediného vážného konkurenta – brambory! Ty brambory, které zasytily svět. Ovšem jak vidno, samotné na to nebyly.

8. Co je tomato?

Tomato je dnes nejrozšířenější název rajčat a dlužno dodat, že je k rajčatům spravedlivý, jelikož toto slovo pochází z mexického slova tomana = růsti. Již Aztékové pojmenovali rajská jablíčka jako xitomatl.

9. Rajčata jako barvivo

Na Antilách se listy a stonky rajčat používaly jako jednoduché a levné barvivo na dlaždice a dřevěné parkety.

10. Rajčata jako lék

V geneticky upravovaných rajčatech se biologové snaží pěstovat například vakcínu proti rakovině děložního hrdla. Do rostlinek vkládají geny, jejichž pomocí získávají léčivé látky. Vlastně chtějí získat takzvanou „jedlou vakcínu.“ Předpokládají, že v případě úspěchu by se úroda z geneticky upravených rostlin usušila, semlela a skončila v tabletách. Nebylo by ale lepší prodávat obyčejná semena, ať si „léčivá“ rajčata každý vypěstuje sám?

Ona totiž i geneticky neupravená rajčata obsahují značné množství silného antioxidantu, který se jmenuje lykopen. A ten nejenže rajčatům poskytuje tradiční červenou barvu, ale je též účinný vůči volným radikálům (zdrojem lykopenu jsou též šípky, rakytník, vodní meloun, papája, růžové grepy apod.). Lykopen snižuje riziko vzniku rakoviny prostaty, vaječníků, děložního čípku a trávicího ústrojí. Nejvíce lykopenu je ve zralých červených rajčatech a právě největší množství lykopenu je díky vystavení světlu ve slupce a vrstvě těsně pod ní. A co víc, využitelnost lykopenu v lidském organismu vzrůstá až pětinásobně tepelnou úpravou (vaření, pečení), pokud je ale v pokrmu přítomen jakýkoli tuk. Lykopen též chrání pokožku před poškozením UV paprsky - zarudnutím kůže a spálením. Dokonce je v tomto směru účinnější než karoten. 

11. Nutriční složení rajčat a hubnutí

Rajče jedlé (Solanum lycopersicum) má skutečně zajímavé složení: neobsahuje téměř žádné tuky a má minimální kalorickou hodnotu, ovšem je ohromným zdrojem provitaminu A (beta-karotenu), vitaminu B6, C, K, mědi, manganu a draslíku a neposledně také vody! V létě nám pomáhá doplňovat tekutiny a udržovat správnou rovnováhu solí v těle, navíc je výborné i jako součást redukčních diet. Přitom rajčata obsahují i velký podíl rozpustných vláknin, které se drží v žaludku déle a zpomalují tak trávení. Čili vy se cítíte nasycení, ale sníte toho méně!

12. Nezralá rajčata

Nezralá rajčata jsou velmi nebezpečná, obsahují velké množství toxického tomatinu, což je alkaloid, kterým se chrání před škůdci. Dobře ale dozrají třeba v papírovém sáčku spolu s jablkem či banánem - i bez denního světla, respektive sluníčka a opět boduje přírodní chemie.

13. Léto bez repelentu

Pokud budete rajčata pěstovat v mobilních nádobách na balkóně, lodžii, nebo terase, budou fungovat jako přírodní repelent. Odpudí především komáry, ale i mravence.

14. Černá rajčata

Nová italská odrůda se jmenuje „černé slunce,“ ale nenechte se zmást, dužina je stále červená, pouze slupku mají tato rajčata tmavě fialovou až černou a to kvůli vysokému podílu antokyanů (najdeme je i v modrých hroznech a borůvkách). Chutná jako běžné rajče, ovšem jenom se hemží antioxidanty. A šlechtěna jsou tato rajčata přírodně, bez genetické modifikace.

Další zajímavosti?

Pořád ještě bažíte po dalších zajímavostech o rajčatech? Přečtěte si třeba jaká odrůda rajčat je nejsladší, nejchutnější nebo nejmasitější. Nebo zjistěte, kdy je nejlepší sklízet rajčata.

Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.dumazahrada.cz, kyr.blog.denik.cz, rajcatko.webnode.cz, www.shutterstock.com