Obrázky vánočních stromků v časopisech i za výlohami obchodů vypadají sice bez života, ale zato nazdobené umí být perfektně. To proto, že se na jejich krášlení podílí profesionálové a ve zdobení mají systém. Nikdo neříká, že se jejich rad musíte doma nutně držet, ale jako inspirace pro sváteční výzdobu to rozhodně neuškodí.
Vánoční ozdoby byly dříve určeny výhradně ke zdobení vánočních stromků. Ovšem tento zvyk není nijak starý, vždyť se u nás objevil poprvé zdobený vánoční stromek až v roce 1812 a první stromky se věšely ke stropu špičkou dolů. Do 20. století se přitom stromky zdobily papírovými ozdobami a řetězy, ovocem a cukrovinkami. Samotná výroba skleněných vánočních ozdob se u nás poprvé objevila sice již před polovinou 19. století, šlo však jen o okrajovou produkci.
Odkdy? Poprvé se u nás Betlémské světlo objevilo v prosinci 1989. Samotná myšlenka šířit Betlémské světlo po světě vznikla v roce 1986 ve studiu hornorakouského ORF (Österreichischer Rundfunk) v Linci. A k nám je poprvé dovezli hned po listopadové revoluci roku 1989 exiloví skauti právě z Rakouska.
Kvíz: Vánoce lidé slaví téměř po celém světě, tedy tom křesťanském. Oslavy se však zem od země, národ od národa, v něčem liší. Někdy zásadně, jindy jen drobnými zvyklostmi, které však na nás mohou působit dosti absurdně. Některé vánoční tradice jsou prostě hodně zvláštní. A dokonce i dárky se všude nenadělují 24. 12. a všude je nenosí Ježíšek. Poznáte některé z pro nás netradičních zvyklostí? Už jste o nich četli, nebo slyšeli? Nebo je dokonce zažili na své vánoční dovolené?
České Vánoce jsou plné krásných tradic a zvyků, které se dědí z generace na generaci - a nebo jsou staré jen pár desetiletí. Jak dobře znáte tyto jedinečné obyčeje, které dělají Vánoce nezapomenutelné, a zároveň ryze naše, české, moravské a slezské? Připravili jsme pro vás zábavný kvíz, ve kterém si můžete ověřit své znalosti českých a moravských vánočních tradic. Otestujte se a zjistěte, kolik toho o našich svátcích víte!
Zkušené floristky moc dobře vědí, co musí být základem tradičních vánočních věnců. Ne nadarmo se dříve zahradnice učily vázat věnce tak, že přišla mistrová, vzala korpus obalený chvojím a mrskal s ním nelítostně o zeď. Když věnec vydržel, učnice uspěla. Až na takovouto kontrolu jakosti se ale dnes jaksi zapomnělo. Všechno je vachrlaté, nestabilní, přezdobené, nebo naopak nevyzdobené, nekvalitní, prostě špatné. Pořídit si kvalitní věnec a ještě za rozumnou cenu, je opravdu kumšt.
Chystáte se o svátcích na pár dní za příbuznými? Plánujete dovolenou někde v zasněžených horách, anebo využijete zimních prázdnin k daleké cestě někam za teplem? To samo o sobě je slušný důvod zopakovat si pár základních rad, které vám umožní si dovolenkový pobyt trochu víc užít, a současně garantují, že domácnost opět naleznete ve stavu, v jakém jste ji zanechali.
Když si necháte poslat poštou rostlinu zvanou růže z Jericha, vypadne vám z krabičky jen jakési suché a neživé klubko. Něco, co na první pohled už dávno zemřelo. Jenže to je jen zdání, stačí voda a rostlinka se znova zazelená. Vypadá to na první pohled jako zázrak a proto snad se také tato rostlina prosadila jako symbol Vánoc, symbol svátku zázraků. Pozor však, růže z Jericha je vlastně dvojí a obě jsou komerčně považované za pravé.
Proč si zrovna Češi oblíbili teplomilnou rostlinu pocházející z rozžhaveného Mexika? Těžko říct. Za 200 korun koupíte jenom prťavou chuděrku, která většinou po donesení domů ani dlouho nevydrží. Opadá a je po kráse. Skončí v popelnici. Přitom právě vánoční hvězdu můžeme mít roky stejnou. Nebo rozšiřovat svou sbírku.
Čekání na Vánoce je obzvláště pro naše nejmenší pěkně dlouhé. Čas jim ale můžeme vyplnit například výrobou vánočních ozdob, ze kterých se pak budou těšit o to více, že si je vyrobili sami. Ozdob, které nemusí být jen zavěšeny na stromečku, mohou zdobit i dětský pokojík, vánoční dekoraci ve váze v kuchyni a podobně.
Nebudeme předstírat, že to jsou naše nápady. Ale když dlouho brouzdáte internetem, narazíte i na pár vychytávek a zajímavých nápadů, které dokáží oslovit. Tohle jsou momentálně ty nejčastější „trendy“ vychytávky podzimní transformace domácností.
V době, kdy ekologie hraje stále větší a větší roli, se mnoho lidí obrací k recyklaci a upcyklaci nejen jako k prostředku snížení odpadu, ale také k nalezení unikátních způsobů, jak využít běžné domácí předměty. Mezi tyto předměty nečekaně patří i odpadkové pytle, jejichž tradiční účel je spojen převážně s ukládáním odpadů. Avšak s trochou kreativity a inovace mohou být tyto každodenní předměty přetvořeny do působivých dekorací, které přinesou do domácností nejen estetický rozměr, ale i ekologickou hodnotu.
Od hranatého melounu v přibližném tvaru krychle až po jehlanovitý a třeba i srdcový. Že jste o tom ještě nikdy neslyšeli? To byste totiž museli vycestovat do Japonska, kde jsou takové melouny předraženým hitem. I když za poslední dobu zlevnily v přepočtu z přibližně tří tisíc korun na polovinu.
Jsou nehezké, to ano. Ale nebezpečné nejspíš úplně nebudou, takže je škoda nějak nezužitkovat. Pořád je to lepší, než je nechat válet na jedné hromadě, aby sloužily jako líheň pro komáry. Jenže k čemu se vlastně mohou hodit staré pneumatiky? Nápadů je víc než dost.
Nahlížet bez svolení do oken cizích domácností je samozřejmě velká nepřístojnost. Ale dělat to se schválením a ve jménu vědy, to je už něco jiného. Unikátní studie výzkumníků z amerických univerzit takhle nahlédla do 54 000 domácností, přesněji řečeno do jejich obývacích pokojů. Proč? Hledala obecné vzorce uspořádání dekorací.
Pro někoho ukázka nevkusu a kýče, pro jiného roztomilá součást dotvářející milý charakter zahrady. Sošky trpaslíků, které tu a tam vykukují zpoza plotů, nejsou ve světě žádnou novinkou. Mají předlouhou a překvapivě působivou historii.
Barvení vajíček? Se syntetickým barvivem jde o práci přibližně na pět minut. Parádu to sice udělá, ale mnoho velikonočního kouzla doma nevytvoří. Je to podobné jako s e-maily a ručně psanými dopisy. Účel obou zůstává stejný, ale osobnější je jen ten druhý způsob. Proto se koukneme, čím obarvit vejce. Pomalu a postaru, zato ale s citem. A výsledky? Báječné!
Velikonoce jsou největšími, nejdůležitějšími křesťanskými svátky. Jejich náboženská symbolika přesahuje naše chápání a teprve ona posouvá slovo křesťanství do symbolického synonyma slova víra. Lze pouze věřit a pak se až pokoušet o pochopení. Jenže bohužel pro mnoho z nás ztratila náboženská symbolika Velikonoc pravé významy a posunula se spíše do podoby tradic, z nichž některé jsou starší jak samo křesťanství. Navíc tyto obyčeje a tradice překročily hranice svých regionů a šířily se světem. Proto děláme věci, které třeba dělaly před tisíci lety předci našich sousedů i vzdálenější lidská společenstva. Mnohé tradice jsou však i dost mladé a stále vznikají další. Co jsme okoukali od svých sousedů? A proč se na Velikonočním ostrově neslaví Velikonoce?
Jiný kraj, jiný mrav. Ale pojem toho, co je vlastně štěstí, zůstává všude stejný. Napříč světem se tají lidé shodnou i na tom, že štěstí je prchavé a nestálé. Proto se ho k sobě snaží nějak připoutat, nalákat. Následující předměty si lidé ve světě přináší do svých domácností, aby jim přinesly štěstí.
Betlémů najdeme na našem území nespočet. A kdo chtěl kdy ušetřit a přesto toužil nějaký ten betlém doma mít, třeba jen malý a z papíru, vlastní tištěné leporelo, třeba to od dnes již světoznámého výtvarníka a technika Vojtěcha Kubašty, případně jeho plagiátorů, ale i předchůdců. Jedno je jisté, nejčastěji ze dřeva vyřezávaná postavička Ježíška se do Betléma vkládá až v noci z 24. na 25. prosince, kdy se měl údajně Ježíš narodit.
