Zahradní oáza ve čtvrti De Beauvoir je oslavou řemeslné zručnosti a designérského umu svých obyvatel. Není to jen tak obyčejný „hřejivý“ projekt z jinak povšechně nevlídného a studeného Londýna.
Říkalo se jim dělnické, i když tyto domy stály uprostřed polí. A jako všechny kvapem stavěné bytovky, i ony trpěly řadou neduhů, byly předurčeny k postupnému opouštění a chátrání. Architekt Rob Elkins ze studia Artel31 však v jednom takovém, co už byl skoro na odpis, uviděl skrytý potenciál.
Na slavnostním galavečeru největší celostátní soutěže v oboru architektury a stavitelství STAVBA ROKU 2024 byli vyhlášeni v pátek 8.11. v živém TV vysílání vítězové. A že jich bylo. Z celkem 38 staveb, které postoupily do finále, jich získalo titul rovnou 15 a oceněno bylo zvláštními cenami dalších 26 architektonických a stavebních počinů. Vyhlášeny byly také výsledky hlasování veřejnosti a udělen byl i titul Zahraniční stavba roku 2024.
Kanárské ostrovy (Gran Canaria) se počítají k místům vysněných dovolených. To ale neznamená, že byste například v Las Palmas nemohli narazit i na místa, která cestovní ruch spíše odpuzují. Počítala se k nim, a stále ještě do značné míry i počítá, čtvrť Arenales. Původní řadová zástavba s kdysi hezkými terasovitými domy se kvůli desetiletím zanedbávání a přehlížení stala epicentrem prostituce a obchodu s drogami ve městě.
Francie možná drží prst na tepu evropské módy, ale když přijde na nové trendy v oblasti rekreačního bydlení, je evropskou jedničkou Švýcarsko. Chaty tu mají tradici, a protože tu lidem nechybí ani prostředky na jejich zútulnění, bývají zdejší rekonstrukce vizuálně hodně výrazné.
Staré domy ve městech mají své nezpochybnitelné kouzlo. Ale jen v říši čar a kouzel se trvale žít nedá. A proto je někdy třeba zcela konvenčně zasáhnout. Místo kouzelné hůlky je třeba čarovat nad stavebním plánem, a místo králíků z klobouku tahat řešení. Taková práce není magií, ale dobrou architekturou.
O domech, které stojí v jedné z pěti newyorských obvodů (Queens) máme většinou zkreslené představy. Mrakodrapy či věžáky aby tu pohledal, metropoli s mnoha miliony obyvatel zde připomíná máloco. Spíše to tu vypadá jako na typickém předměstí nepříliš vzhledného průmyslového města. Dokresluje to fádně vypadající starší zástavba z cihel. A právě do ní byl zasazen dům, původně vystavěný v roce 1945. Vlastně dům? Možná by se mělo říkat domek.
Každý dům sice vypráví příběh, ale jak přesně zněl příběh tohoto rodinného domu ve městě Limassol na Kypru, moc jasné nebylo. Jeho původnost nejprve musela odhalit série demolic. Zní to trochu zvláštně u objektu, který byl oficiálně předmětem památkové ochrany – ale nikdo ji tu dřív aktivně nevymáhal. Dům se proto stal shlukem stavebních přílepků a nešetrných přístaveb, které mu sebraly onu někdejší formu.
Klasický půdorys bytů minulého století, kdy každá místnost má své stěny a dveře a vstupuje se do nich přímo z chodby, či se přechází z jednoho do druhého, už dávno neodpovídá modernímu životnímu stylu a vyhovuje málokomu. Zastaralá dispozice byla také hlavním důvodem, proč se mladá slovenská rodina rozhodla svůj více jak sto metrů čtverečních velký byt kompletně zrenovovat.
Továrna v Brněnci patřila židovským majitelům. Potom tu nacisté vyráběli munici pod vedením Oskara Schindlera. Příběh stavby ale pokračoval, po revoluci vyráběla třeba pro IKEA, pak chátrala. Nakonec ji koupili potomci majitelů a mají s ní velké plány. Teď se probouzí k novému životu.
Milujete nadčasový industriální design, velké otevřené prostory, odkryté stropy a stěny a vysoce kvalitní materiály vytvářející pocit luxusu? Navštivte s námi nádherný moderní byt v horní části starého Vilniusu, hlavního města Litvy. Starý byt prošel kompletní rekonstrukcí a jeho proměna všem návštěvníkům doslova vyrazí dech.
Pokud se alespoň trochu vyznáte v historii architektury v České republice, nebudete mít v tomhle kvízu problémy. Dokážete projít bez jediné chyby? Zkuste to a předveďte se!
Kam sahá historie chataření? Sociální geografka Univerzity Karlovy Dana Fialová v jednom rozhovoru s trochou nadsázky uvádí, že za první chalupu u nás by se dal považovat Karlštejn, ale v úvahu vlastně přichází jakýkoliv lovecký zámeček, na který se šlechta uchylovala za odpočinkem. Běžní lidé na chalupy a chaty začali na našem území jezdit spolu s rozvojem průmyslové revoluce.
Životní styl se ve 21. století výrazně změnil a tomu se musela přizpůsobit i architektura. Původně samostatné uzavřené místnosti byly nahrazeny velkými otevřenými prostory, kuchyň byla začleněna do společenského prostoru a interiéry se staly výrazně světlejšími a vzdušnějšími. Pokud si koupíte byt postavený v druhé polovině minulého století, máte dvě možnosti: bydlet jako v minulém století, nebo se pustit do radikální rekonstrukce.
O vrchu Kozákov se říká, že když zvednete kámen, je to drahokam, nebo polodrahokam. Těžko říci, co by se pak mělo říkat o českých městech, kde stačí kopnout do země a je třeba přivolat archeology. Obzvláště pak ve stověžaté matičce Praze. Poznala to i revitalizace území pražského Masarykova nádraží, kde v posledních letech proběhlo již více archeologických průzkumů, které předcházely různým stavbám na nádraží a v jeho okolí. A nálezů zde bylo učiněno požehnaně, datovat je můžeme od středověku až po novověk.
Ytong je všestranný a přizpůsobivý, prostě dokonalý univerzál. Nezáleží, zda rekonstruujete svépomocí, nebo vám úpravu domu či bytu realizuje stavební firma – přizpůsobivost a „snadnost“ Ytongu oceníte v obou případech. Systém stavebních komponentů Ytong vám umožní provést rekonstrukci malého i velkého rozsahu. S odpovídající statikou, bez rizik tepelných mostů a s propracovaným řešením detailů.
Evoluce je o vývoji. Ale to nutně neznamená, že by směřovala jen jedním směrem. Občas jeden dobře myšlený krok kupředu znamená v praxi dva až tři kroky nazpět. V případě modernizace starých budov, jejich adaptaci na klimatické změny, to platí velmi často.
Existují budovy, které překračují svůj původní účel a stávají se symboly naděje, lidskosti a soucitu. Takovou budovou je Schindlerova továrna v Brněnci. Původně židovský podnik byl svědkem velkých dějin. Mluvili jsme o něm v našem podcastu.
Nedá se to nazvat rekonstrukcí, byť se tu obnovovalo ve velkém. Aby to vypadalo stejně krásně, jako kdysi. Jen o pár metrů vedle. Tahle stavba totiž byla trám po trámu, kámen po kameni, přesunuta.
Zmenšenou obdobu Eiffelovy věže máme i v Čechách. Za jejím vznikem stojí světová výstava v Paříži v roce 1889 (zároveň datum dokončení Eiffelovky) a členové Klubu českých turistů, kteří se do nové pařížské dominanty doslova zamilovali. Rozhodli se proto postavit podobnou i v Praze, i když poměrně menší. Menší země, méně lidí i peněz = menší věž, ale princip byl stejný. A osud také tak trochu dramatický, ale ne moc.
