Projekt z okolí Trenčína je zajímavý už způsobem, jakým utváří dialog mezi starým a novým. Tu promluvu totiž nevedli architekti jen mezi budovami starého mlýna, k němuž přistavěli současné bydlení, ale vlastně i mezi generacemi, které tu žijí a žili dříve. Mlýn zůstal částečně zachován, ale hospodářské přístavby nahradilo něco nového, hodnotného.
Za tímhle projektem se musíte vydat až do Opatové u Trenčína. A je to cesta, která se vyplatí. RDTH architekti (tedy René Dlesk a Tamara Kolaříková) tu dokázali na poměrně komplikovaném pozemku, s dost nesnadným rozpoložením již existujících objektů, vytvořit hodně zajímavé dílo. Začít je samozřejmě třeba u klientů, rodiny, která zakoupila pozemek, na němž kdysi bydlela jejich babička. A kde stával mlýn s vodním náhonem. On tam tedy pořád stojí, byť už původnímu účelu neslouží.
)
)
)
)
Hezké místo blízko potoka, návrší a tajemného ticha nedalekého hřbitova, si samozřejmě říkalo o řadu úprav. Klienti ale nechtěli odstranit ten milý nános minulosti a ráz vesnice. Proto se rozhodli odstranit z parcely jen tu část zemědělských/hospodářských přístaveb – kurníky, chlévy a dílnu – na nichž vyčistili místo pro nový rodinný dům. Odpovídající místním poměrům a měřítkům. Mlýn přitom zůstal z části zachován, jako připomínka minulosti.
Řešení architektů se opíralo o to, že si pozemek s docela nesnadným prostorovým uspořádáním rozdělili do tří samostatných částí, hmot. Rodinný dům a mlýn tak propojuje volná plocha parkovacího stání, čímž se současně utváří profil uzavřeného dvora a zahrady. Že to šlo udělat i jinak?
To jistě. Ale jak dodávají (nejen) architekti: „Objekt mlýna je příliš cenný na to, aby byl zdemolován a příliš veliký na to, aby byl zrekonstruován celý.“
)
Proměna v rytmech času
Zachována z něj proto zůstává jenom jeho nejstarší část a fragment obvodové zdi novější dostavby. Tato stěna s oknem vedoucím z exteriéru do exteriéru je torzem. Působivým. Vytváří unikátní atmosféru svou povahou a vztahem k novým a původním objektům. Zachovávaná část bývalého mlýna přitom není samoúčelná, ale získává nové využití. Stává se místem pro setkání i práci. Do obvodové stěny mlýna je vsazeno nové čtvercové bezrámové okno. To otvírá nový průhled na dvůr i do okolí.
)
)
)
)
Podlaha v přízemí je zcela nová, z masivní betonové desky, ozdobené strukturou vybroušených kamínků. Fasáda byla nahozena vápenocementovou maltou. Střecha, která byla v havarijním stavu, se dočkala výměny celého krovu. Mlýn, nový rodinný dům i zastřešení parkování jsou teď zakryté stejnou pálenou taškou, což sjednocuje celý výraz stavení.
)
)
)
)
Novostavba rodinného domu se přimyká k potoku, svou hmotou vytváří soukromí na dvorku. Vyniká siluetou tří nestejných navazujících sedlových střech. Díky nim v domě vzniká prostorová pestrost a umožňuje obyvatelům zažívat přechody z menších, spojovacích a užitkových prostor do někdy překvapivě velkých, otevřených, pobytových místností. Novostavba kontrastuje s historickým objektem mlýna téměř minimalistickou estetikou. Stěny a stropy jsou bílé, hladké.
)
)
)
)
Jen v některých neopláštěných plochách prozrazují, že konstrukce domu je tvořena dřevěnými CLT panely. Fasáda je obložena modřínem, a to i před okny do ulice, kde jsou části fasády otvíravé. Dům je zateplen tlustou vrstvou dřevovláknité izolace. Zdrojem tepla je tepelné čerpadlo, jehož hospodárnost výrazně zvyšuje rekuperační technologie. Ta domu pomáhá udržet zdravé klima, i když třeba domácí zapomenou vyvětrat.
)
)
)
)
Okrasné jabloně, vrby u potoka či mohutný ořešák před mlýnem se v budoucnu, až trochu narostou, stanou důležitou součástí charakteru tohoto starého - vlastně nového venkovského stavení.
Zdroj: RDTH architekti
Foto: Filip Beránek
Fotky z dronu: Mário Puškarev
)
)
)
)
)
)
)
)
