Jak nejrychleji docílit přirozeného trávníku

Když máme již připravenou půdu pro položení travního drnu, umožňuje tato varianta vytvoření souvislé travní plochy i během jednoho dne a je vhodným řešením, pokud potřebujeme využívat trávník v nejbližší době. Druhou možností je výsev travního semene, který je finančně dostupnější, ale musíme být trpělivější. Pro založení trávníku výsevem je nabízeno více druhů travních směsí. Směs vybíráme především podle předpokládané zátěže budoucího trávníku a podle nároků na údržbu.

Každý člověk jinak vnímá. To platí i o vnímání přírody. Estetické cítění má každý postavené na jiných hodnotách. Někdo touží po sametovém trávníku bez jediné pampelišky, úhledně sestřiženém na  čtyři centimetry a napuštěném množstvím chemikálií. Takový trávník ale není vhodný pro hry na zahradě, dobrý je však k tomu, aby nám jej záviděli sousedi. Na takovou „houbu“ napuštěnou vším možným bych si však ani nesedla. Představíme si proto všechny dostupné možnosti a je na každém, kterou si vybere.

Příprava půdy pro budoucí trávník

Půda je jedním z hlavních faktorů, který se podílí na růstu a budoucím vzhledu pěstěného trávníku.
Příprava půdy pro položení travního koberce, nebo pro výsev travního semene, je velmi podobná. Obecně se snažíme dosáhnout střední až středně těžké písčitohlinité půdy, která je dostatečně propustná. Pro správnou strukturu půdy můžeme její vlastnosti upravit přidáním písku, nebo naopak dílem kvalitního substrátu či kompostu do vegetační vrstvy (ke kořenům trávy).

Nejlepší je půdu na podzim zrýt nebo zorat a nechat přemrznout v hrubé brázdě bez úprav (zimní období je ideální, protože usedání půdy trvá až 7 měsíců). Přes zimu půda slehne, rozloží se a navětrá, takže nevznikají pozdější nerovnosti zbůsobené sedáním povrchu. Na jaře stačí pozemek uhrabat a vyrovnat horizont, uválet válcem a můžeme zasít. Vyvezení nebo výměna utužené vrchní vrstvy ornice je až to poslední řešení.

Před založením trávníku musíme také půdu zbavit všech nečistot (kamenů, kořenů,…) a odplevelit (nejrychleší je použití totálního herbicidu, při postřiku však musíme dávat pozor na rostliny okolo zatravňované plochy, nebo o ně přijdeme). Postřik aplikujeme na již vzrostlý nechtěný plevel asi 2 až 3 týdny před výsevem travního semene, nejlépe však na podzim. Povrch půdy uhrabeme a urovnáme. Ideální je, když má půda mírně hrudkovitou strukturu a terén je co nejrovnější. Rovný terén je důležitý pro snadnější údržbu sekačkou i pro samotný vzhled trávníku. Na povrch půdy pro položení travního koberce nasypeme vrstvu křemičitého písku, který ji odlehčí.

Založení trávníku výsevem

Travní směsi

Do kvalitního travního semene se vyplatí investovat. Máme totiž jistotu, že dosáhneme hodnotného a pěkného trávníku. Travní směsi mají označení druhového složení, díky čemuž víme, co nám na zahradě poroste. Vhodnou travní směs vybíráme podle podmínek konkrétního stanoviště. Řídíme se také podle toho, jak bude trávník zatěžován. Na trhu si lze vybírat ze tří základních druhů travních směsí: okrasné, luční a účelové. Pro použití na rodinné zahradě se jednoznačně přikláníme k okrasné travní směsi, která se dál dělí na hřištní, golfové a parkové směsi.

Výsev

Pro výsev se nejlépe hodí jarní období od dubna do konce května a na podzim od konce září. Jestliže nutně potřebujeme provést výsev v jiném termínu, musíme počítat s tím, že v létě jsou vysoké teploty a zálivka po výsevu bude muset být velmi častá (naklíčená semena jsou nejchoulostivěší a jejich zaschnutí představuje nevratné poškození). Pozdě na podzim zase hrozí zima, kdy se zpomaluje růst a rostlinky neprospívají.

Výsev provádíme ručně nebo strojově. Pokud vyséváme na zahradě u rodinného domu, výsev bude ruční. Výsevná dávka je obvykle 2 až 3 kilogramy na 100 m². Travní semeno si rozdělíme na dva stejné díly. Výsev provádíme tak, že jdeme jedním směrem a rozhazujeme travní semeno pokud možno rovnoměrně (po celé šířce pozemku). Potom uděláme to samé s druhým dílem osiva, akorát jdeme kolmo k předcházejícímu směru výsevu. Je praktické ponechat si určité množství osiva stranou jako rezervu pro pozdější dosetí řídkých míst.

Po výsevu

V této fázi musíme semínka zapravit do země a jemně utužit její povrch. K zapravení použijeme hrábě. Není nutné travní semeno zapravovat hluboko, stačí maximálně do jednoho centimetru, jinak nevzejde. Poté povrch uválcujeme lehkým válcem, nebo si po staru nasadíme na boty prkénka a povrch ušlapeme.

Pro úspěšné vzejití trávníku nesmíme zapomínat na důkladnou zálivku. První dny i několikrát za den. Musíme však dávat pozor na vyplavení semen. Jednoduchou ochranou před ptáky a zároveň vytvořením vhodných podmínek pro klíčení je ze začátku položení bílé netkané textílie. Pokud by nastaly nepříznivé podmínky sucha, nebo není možné dodržet nutnou pravidelnou zálivku hned po výsevu, ponecháme zasetá semena v klidu a nenaklíčená. Tímto způsobem zabráníme marné práci a utrácení peněz.

Po výsevu se na pozemku pohybujeme co nejméně. Asi tak po čtrnácti dnech začnou vyrůstat malé sazeničky. V dalších týdnech a měsících se na pozeku pohybujeme stále opatrně. Plně využívaný trávník potřebuje svůj čas.

Založení trávníku travním kobercem

Podmínky pokládky travního koberce

Položením travního koberce získáme trávník i během jednoho dne. Co tomu však předchází? Travní koberce se pěstují ve školkách deset až dvanáct měsíců, dokud se nevytvoří prokořeněný a zapojený koberec. V této fázi pracujeme s ročním kobercem, který je strojně odloupnutý a nařezaný na různě široké pásy a musí se dopravit na místo pokládky. Nyní nastává hra o čas. Pokládka koberce musí být realizována do 24 hodin od sloupnutí ve školce. Objednávku je proto nutné uskutečnit předem, přesto se však může stát, že nám v den pokládky nevyjde počasí. Když nemůžeme položit koberec hned, je velice důležité jeho rozložení do stínu a pořádné zavlažení. Samozřejmě se travní koberec musí i přesto položit na určené místo co nejdříve, jinak hrozí jeho nevratné poškození zaschnutím.

Pokládka travního koberce

Povrch půdy by měl být při pokládce vlhký kvůli lepšímu zakořenění a uhrabaný hráběmi. Začínáme pokládat podél delší strany pozemku tak, abychom měli co nejmenší odpad. Jednotlivé kusy travního koberce k sobě přikládáme těsně, ale nesmějí se překrývat překrývat. Při pokládce travního drnu na svah používáme kolíky k zafixování proti pohybu. Svah pokládáme od úpatí k vrcholu a pásy koberce se pokládají svisle nebo šikmo, nikdy se nepokládají vodorovně.

Po položení travního koberce musíme ještě uválcovat povrch a dostatečně prolít vodou. První dny provádíme závlahu i třikrát za den. Trávník založený travním kobercem můžeme opatrně používat po jednom až dvou týdnech, čili hned poté, kdy je dobře zakořeněný.
Z ekonomických důvodů je možné zkombinovat travní koberec v místech s větší frekvencí pohybu s výsevem travního semene tam, kde není tak rušno. Určitě je příjemné mít zelený trávník za poměrně krátkou dobu. Za tak příjemnou službu si však také přiměřeně zaplatíme. Samotné položení není zrovna snadné. Travní koberce jsou těžké a manipulace s nimi musí být co nejrychlejší. Když to finance dovolí, existují odborné firmy, které zaručí profesionální práci. 

Údržba trávníku

První sečení

Jakmile trávník dosáhne výšky 8 až 10 centimetrů, následuje první sečení. Trávník zkracujeme na výšku kolem 5 centimetrů. Používáme raději strunovou sekačku nebo obyčejnou ostrou kosu. Při použití běžné sekačky hrozí vytrhání malých rostlinek. Pokud nemáme jinou možnost, sekačka musí mít alespoň dobře nabroušené nože. Poté sekání přes léto opakujeme každý týden a můžeme pomalu snižovat výšku strniště o půl až jede centimetr. Nikdy však trávník nesekáme víc jak o jednu třetinu, jinak mu hrozí poškození a žloutnutí. Po první seči je čas na dosévání míst, kde je trávník málo hustý.

Odplevelování

První dva měsíce se raději vyhneme chemickému odstraňování plevelů. Počkáme, až bude trávník odolnější. Do té doby odstraňujeme plevel ručně a sečením. K dostání je několik postřiků proti plevelům. Například na dvouděložné plevely používáme selektivní herbicid, který ulpívá na jejich širokých listech (jimiž se vyznačují) a trávy s úzkými listy neničí.

Provzdušnění trávníku

Aby vypadal trávník svěže, je nutné odstraňovat uschlou (starou) trávu a mech. Provzdušňování provádíme jednou až dvakrát ročně a to většinou na jaře, případně až na konci léta. Používáme speciální hrábě a na větší plochy stroj nazývaný vertikutátor. Po vyčištění trávníku od mechu a staré trávy je vhodný čas na dosetí řidších míst.

Hnojení trávníku

Na trhu je velké množství druhů hnojiv. Pro použití na rodinnou zahradu vybíráme z běžných hnojiv, která jsou k dostání v obchodech. Hnojit můžeme pomocí zálivky, nebo rozhozením pevných hnojiv. Většinou přihnojujeme třikrát za rok, ale je dobré si dávky více rozložit. Vždy se řídíme návodem a dodržujeme dané dávkování.

Zajímavost

K udržení stavu „perfektní trávník“ náleží mnoho úkonů a je třeba si uvědomit, že pěstovat monokulturu je věčný boj s přírodou. Ta naprosto přirozeně „bombarduje“ trávník „plevely“ a tento boj jen tak nevzdá. My sami totiž vědomě potlačujeme přirozenou různorodost, které se přirozeně navrací do původního stavu. Pokud tedy nemáme zájem zabývat se ve své zahradě stále jenom trávníkem a jeho údržbou, můžeme si vysít například luční louku. Veškerá údržba pak spočívá v tom, že ji prostě vysejeme (pokud se některé druhy neujmou, můžeme dosadit větší sazenice), dvakrát za rok pokosíme a v podstatě dál neřešíme. Když potřebujeme volnější prostor (na sezení, na hry), pak pouze sečeme trochu častěji místa, která více využíváme. Zajímavě působí, když vysečeme pouze často používaná místa a cesty a přitom nám vlastně okolo těchto míst vznikají záhony s lučním kvítím. Nesporným plusem lučního porostu je i naprostá absence chemie,což je svým způsobem luxus.

Trávník na námi projektované zahradě

Majitelé zahrady mají pozemek, který byl při zakoupení totálně zarostlý. Aby zde mohli začít žít, museli vyčistit kompletně celý prostor od přemnožených keřů a vysoké trávy. Trávník však už byl naštěstí vyrostlý, stačilo jej pouze sekat. V našem případě tedy zakládání nového trávníku nemusíme řešit. Problematické jsou však nerovnosti na pozemku, které bude vhodné srovnat přisypáním ornice. Vzniknou tak malé plochy, kde bude nutné vyřešit travní povrch. Jako nejjednodušší řešení se nabízí opatrné sejmutí co největších kusů travních drnů, zarovnání těchto ploch dosypáním ornice, utužení povrchu válcem a zpětné položení travního drnu. Drny zajistíme dřevěnými kolíčky stejně jako v případě pokládky travního koberce, zválcujeme a důkladně prolijeme vodou. Postupovat budeme místo po místu, aby nám sejmuté a odložené travní drny nezaschly. I v tomto případě platí stejně jako při pokládce travního koberce, že pokládka musí být dokončena do 24 hodin od sejmutí drnů. Případná holá místa či místa s nekvalitním trávníkem, nakonec dosejeme travním semenem. Zajímavě by také mohlo působit na odlehlejších místech zahrady dosetí směsí lučních rostlin, to je však na uvážení majitelů zahrady. Pokud se pro toto řešení rozhodnou, navrhneme geometrické tvary tohoto výsevu. Běžný trávník se pak bude častěji síct na hranici takto vzniklých ploch. Odměnou bude „kousek louky“ na vlastní zahradě.