Nejčastější choroby a škůdci v zahradě

V porovnání s lidskými nemocemi mají nemoci rostlin jedno společné. Prevence je základ, proto musíme začít hned na začátku nákupem zdravých rostlin, udržováním zahrady v čistotě a pravidelnou kontrolou rostlin. Pro udržení zdraví rostlin v zahradě je nutné udržovat správné metody pěstování. Prvním takovým základním hlediskem je dodržení pěstebních podmínek pro určitý druh. Jednoduše řečeno - každý rostlinný druh má své požadavky na pěstování a na prostředí. Pokud choroba vypukne, nebo dojde k invazi živočišnými škůdci, je prvotním krokem správná diagnóza. Velice často se musíme chtě něchtě uchýlit k použití chemie a jak jsme si již řekli na začátku, ochrana rostlin je velmi obsáhlý obor, proto je dobré využít rady odborníků.

Základní rozdělení chorob zahradních rostlin

Choroby zahradních rostlin, tj. ovocných plodin, zeleniny, okrasných dřevin i květin, mohou být fyziologického původu (neparazitického), nebo mohou být způsobeny viry, mykoplazmami, rickettsiemi, houbami či bakteriemi.

Fyziologická onemocnění a mechanické poruchy

Do tohoto odvětví řadíme všechny poruchy ve vývoji rostlin, které jsou vyvolány naší neznalostí pěstitelského umění, nevhodným prostředím pro pěstovní a různými jinými chybami. V čem spočívají nejčastější chyby? Především v tom, že správně neodhadneme nároky na pěstování pro určitý druh. Přílišnou péčí ve snaze dopřát rostlině vše, přeháníme dávky zálivky, hnojiv nebo slunce i stínu. Výsledek je však opačný, než očekáváme. Přílišná péče má stejné následky jako zanedbávání.

K neparazitickým (fyziologickým) onemocněním patří také vedle poruch způsobených nesprávnými dávkami hnojiv, nevhodným vodním režimem a špatnou strukturou půdy také poškození vzniklá následkem mrazu, úpalu, krupobitím, průmyslovými exhaláty a chybnou aplikací herbicidů a jiných ochranných prostředků.

Ochrana proti fyziologickému onemocnění je závislá především na správném určení a rozpoznání příčiny. O radu můžete požádat odborníky. Předcházet fyziologickým chorobám lze hlavně dokonalou znalostí nároků pěstování jednotlivých druhů rostlin.

Příznaky fyziologických onemocnění jsou závislé na příčině. Velice často se objevuje opad listů, žloutnutí listů, zakrnělý růst, menší odolnost proti bakteriálním a houbovým chorobám, zvýšená náchylnost k napadení savým hmyzem (svilušky, třásněnky aj.).

Virové choroby, mykoplazmózy a rickettsiózy

Tyto choroby působí velké ztráty na okrasných rostlinách, zelenině i na ovocných plodinách. Samotné viry nejsou vidět pouhým okem, žijí uvnitř buněk hostitelských rostlin a podle druhu viru, druhu nebo odrůdy hostitelské rostliny a komplexu podmínek prostředí vyvolávají rozmanité příznaky infekce.

Houbové choroby

Jsou velmi častými chorobami v naší zahradě. Mezi nejznámější patří rzi, padlí a plíseň šedá. Rzí jsou postiženy stonky a listy. Zpočátku se objevují žlutavé skvrny na horní straně listu, posléze se na spodní straně skvrny začnou tvořit žluté, rezavě hnědé až hnědočerné kupky výtrusů. Po dozrání se kupky uvolňují. Rostliny jsou následkem napadení znehodnocené opadem listů a deformací květů.

Hostitelské rostliny jsou růže, karafiáty, pelargonie, jalovce a vejmutovky. Rzi dělíme na jednobytné, které mají jednoho hostitele (rez růžová, má letní i zimní výtrusy na růžích) a dvoubytné. U dvoubytných rzí se letní výtrusy tvoří na jedné rostlině a zimní na jiné hostitelské rostlině (rez hrušňová má letní výtrusy na hrušni a zimní na jalovci). Choroby podporuje vyšší vzdušná vlhkost a u dvoubytných rzí se doporučuje odstranění druhého hostitele.

Padlí

Pokryje celou rostlinu bílým močnatým povlakem. Napadené části se postupně deformují, zaostávají v růstu, nebo usychají. Padlí se vykytuje převážně na ovocných stromech, javorech, dubech, růžích, azalkách a karafiátech. Chorobě se daří při vyšších teplotách, nedostatkem vláhy, přehnojením dusíkem a hustým sponem. Napadené části rostliny musíme již při prvním zjiště odstranit a nejlépe spálit. Dále provzdušníme porost a dáme si pozor na dusíkatá hnojiva.

Plíseň šedá

Na listech, stoncích, květech, cibulích a hlízách vodnaté mokvavé skvrny s  následným šedým povlakem. Daří se jí především ve vlhkých podmínká, při hustém sponu a při přehnojení dusíkem. Dobře se vyvíjí i při nižších teplotách. Lze ji vidět na fuchsiích, gladiolách a karafiátech. Při ochraně rostlin před plísní šedou je důležité pravidlo pěstitelské hygieny.

3 vybrané choroby významných rostlin

Muškát (Pelargonium)
Bakteriální hniloba listů, skvrny ve tvaru V, z počátku temně zelené barvy, postupně načervenalé, zvětšují se a podléhají hnilobě.

Rez muškátová, drobné skvrny, které se postupně zvětšují a na spodní straně se tvoří puchýřky se žlutohnědými výtrusy.

Růže (Rosa)
Černá skvrnitost listů, na lícní straně listu se voří tmavé až černofialové skvrny. Počet a velikost skvrn se zvětšuje a často splývají.Listy předčasně opadávají. Rostliny se postupně vysílí. Odolnější jsou odrůdy se silnějšími listy.

Vybraní škůdci okrasných rostlin

Mšice
Zelený, žlutavý, případně i černý hmyz s tykadly, dosahující velikosti až 6 mm. Mšice jsou okřídlené i bezkřídlé. Poškozují rostliny přímo sáním i nepřímo přenosem virových chorob. Hostitelských rostlin je veliký okruh. Ochrana před mšicemi by měla spočívat především v jejich včasném nalezení. Pokud je výskyt na rostlinách teprve v počátku, lze někdy mšice odstranit i mechanicky.

Vlnatka krvavá
Je to mšice o velikosti 1 až 2,2 mm, pokrytá hustou voskovou vatou, napadá kmeny a větve stromů, přezimuje v prasklinách kůry.

Svilušky
Svilušky jsou drobní pavoučci, asi 0,5 mm velcí, zbarvení žlutobíle až červeně. Listy jsou při napadení žlutotbíle tečkovaně skvrnité, později zežloutnou a usychají. Svilušky napadají širokou škálu rostlin. Ve sklenících je možná biologická ochrana využívající dravých roztočů. Jinak najdeme pomoc u chemických přípravků.

Slimák
Slimák je české rodové jméno pro tři rody z čeledi slimákovití (Limax, Limacus, Malacolimax). Pozor, jako slimáka nelze označovat všechny druhy nahých plžů. Slimáci kladou do půdy kulovitá vajíčka velká cca 2 mm, vždy ve skupinách po 10 až 50. Zahradním rostlinám škodí slimáci žírem -  živí se pletivy rostlin. Na rostlinách najdeme po slimákovi okrajový nebo dřeňový žír, zbytky slizu a trusu. Nadměrně slimáci škodí pouze ve vlhčích letech, při jejich přemnožení se používají moluskocidy. Jinak se vyplatí slimáky sbírat a nastražovat jim pasti.

Housenky
Housenky jsou larválním stádiem motýlů. Po vylíhnutí z vajíčka se vydatně krmí a až po nashromáždění dostatečných zásob dospějí a zakuklí se. Z kukly se vyklube krásný motýl, ve svém larválním stádiu však na naší zahradě napáchal mnohé. Housenky jsou většinou býložravé, existují však i housenky dravé. Nás ale zajímají právě býložravé housenky. Na zahradě je nejčastěji sbíráme, při přemnožení některého druhu je však nutné sáhnout i po chemii. Škody páchají okusem, v extrémním případě mohou i zničit celou výsadbu konkrétního rostlinného druhu.

Choroby a škůdci na jehličnatých rostlinách

Cypřiš (Chamaecyparis)
Fytoftorová hniloba, je původcem odumírání kořenů také u jedlí a tisů. Šupinovité listy postupně světlají, později hnědnou a rostlina odumírá. Ochrana spočívá v sázení zdravých sazenic do kvalitního substrátu.

Jalovec (Juniperus)
Rez hrušňová, koncem února až začátkem května se tvoří rosolovité útvary plodnic s výtrusy na kmíncích jalovců, především na J. sabina. V určitém stádiu se tvoří skvrnitost a tvorba plodniček na hrušních, kde je možné aplikovat preventivně postřiky.

Smrk (Picea)
Velké zastoupení zde mají hlavně mšice, například mšice smrková, jehličí žloutne, hnědne, je na něm bílá, řídká pavučinka, později opadává. Mladé stromky mohou při silném napadení zcela zaschnout. Chemii se většinou nevyhneme.

Choroby a škůdci listnatých dřevin

Hloh (Crataegus)
Bakteriální spála růžovitých, nemocné letorosty se hákovitě ohýbají, zbarvují se černohnědě, květy vypadají jako spálené mrazem. Odumírají jednotlivé větve, případně celá rostlina. Kromě hlohu a skalníku jsou hostitelské rostliny například hrušně, jabloně, jeřáby. Doporučuje se odstranit napadené větve, poté používat speciální přípravky.

Rododendron (Rhododendron)
Fitoftorová hniloba kořenů, listy ztrácejí lesk, mění barvu do šeda, červena nebo žluta. Keře vadnou, postupně odumírají. Kořeny a báze rostlin uhnívají. Houba napadá i vřesovce, mladé jedle, cypřišky a tisy. Ochranou je používání kvalitních substrátů. Nákup pouze zdravých rostlin a včasné odstranění rostlin nemocných.

Lalokonosec rýhovaný, brouci škodící okusem na listech a poupatech, na kořenech škodí jeho larvy. Nejlepší ochranou je aplikace parazitické hlístice Heterorhabditis.

Síťnatka, drobný hmyz, saje na listech a způsobuje jejich skvrnitost.

Choroby a škůdci v námi navrhované zahradě:

Pro naši zahradu platí to samé jako pro zahrady jiné. Včasným zjištěním změny zdravotního stavu rostlin se dá předcházet velkým komplikacím (ztrátám rostlin). Jestliže už musíme použít chemii, je nutné brát v úvahu postup při ošetřování a hlavně dodržovat dávkování. Ošetřujeme rostliny v podvečer, kdy nelétají včely ani jiný užitečný hmyz. Počasí má být bez větru a silného slunečního záření.