Na zahradě máme na podzim hodně práce. Musíme ji připravit na zimu, to však nepředstavuje pouze úklid a hrabání listí. Důkladnou péči vyžadují snad všechny rostlinné druhy, které nás na zahradě v sezóně těší. A mnohé pak právě i v zimě.
Velký podzimní úklid
Na podzim spadané listí ze stromů a keřů se dá využít mnohostranně. Mezi skupinami stromů a keřů se však má nechat listí ležet, protože má vynikají izolační schopnost. Nejenže chání půdu před předčasným promrznutím, ale zároveň omezuje výpar vody z ní. Aby nám vítr listí neodvál, zakryjeme je chvojím, případně na listí přihodíme zeminu. V průběhu zimy a jara pokračuje rozpad listí a my tak získáme organické hnojivo. Pokud nám vítr zavane listí na záhony, také ho neodstraňujeme. Pouze nenecháme pod listím určité druhy rostlin, které by nám pak přes zimu shnily. Jde především o rostliny se zelenavou listovou růžicí jako je divizna, náprstník, případně lilie bělostná a další druhy. Záhony se zimní zeleninou, přikryté větší vrstvou půdy, jsou dobře chráněné před mrazem.Spadané listí ne cestách a na trávníku shrabeme a použijeme jako zimní příkrývku na potřebných místech, nebo kompostujeme. Většinou je na zahradě nadbytek listí pro potřeby zimní "přikrývky" a kompostování je právě ideálním způsobem, jak se listí zbavit a přitom využít jeho hmotu. Pozor si dáváme na spadané listí z ovocných stromů. Na nich velice často ulpívají zárodky houbových chorob, jejichž spóry zde přečkávají zimu a na jaře infikují mladou zeleň. Doporučuje se právě toto listí zkompostovat s přídavkem dusíkatého vápna. Jinak neslouží nakažené spadané listí k žádnému účelu, proto hmotu vyvezeme či spálíme.
Listí spadané z ovocných stromů je také vhodné na zimní přikrývku záhonů, ovšem hned na jaře, jakmile půda rozmrzne, zapracujeme listí do půdy, nebo je zkompostujeme.
Příprava záhonů na jaro
Záhony připravujeme na podzim proto, že je půda vyčerpaná a potřebuje dodat živiny na další sezónu. Pokud na záhon budeme vysazovat zeleninu, věnujeme přípravě půdy víc času než u záhonů, kde porostou trvalky. Půdu zryjeme na hrubou brázdu a zapravíme hnůj, případně kompost. Místa, kde chybí půda, doplníme. Vyplejeme také poslední plevely. Záhony neuhrabáváme, ale ponecháme na nich hroudy, aby pořadně promrzly. Mráz velké hroudy rozdrobí, podpoří rozkladné procesy v půdě a tím ji připraví na jaro. Potom na jaře vše připravíme pro novou výsadbu.Důležitým hlediskem je také kvalita půdy. Těžké půdy vyžadují důkladnější obdělání než půdy lehké. Těžkou půdu musíme něčím odlehčit, například pískem, rašelinným substrátem či kompostem. Musíme však dávat pozor na rychlé prosakování vody. Hranice v optimální propustnosti je malá a pokud se voda ryhle odplavuje, odplavují se s ní i živiny.
Čerstvě obrácená půda vypadá velmi hezky a působí svěžím dojmem. Zahrada pak vypadá jako celek upravenější.
Rostliny, které na zimu uklízíme
Mnoho rostlinných druhů, které na zimu uklízíme před mrazem, má hlízy či cibule. Ochránit však musíme i rostliny, které pocházejí z teplejších oblastí (exotické druhy).První rostliny, které se stěhují do bytu, jsou ty hrnkové (v mobilních nádobách), které jsme přes léto letnili. Dále jsou na řadě rostliny, které jsme měli přes léto na okením parapetu - pelargonie, petúnie, hlíznaté mečíky, dosny, begonie a jiřinky se stěhují do teplejších prostor. Jejich listy venku zežloutnou, negativně na ně působí první přízemní mrazy.
Než hlíznaté rostliny vyjmeme ze země, musíme nechat hlízy zatáhnout. A to je ten pravý čas na uskladnění. Vyjmuté hlízy musí být zdravé a ještě před uskladněním musí být dostatečně suché (sušíme je cca 2 dny). Hlízy pak necháme přezimovat v chladnější místnosti. Občasnou kontrolou během zimy předcházíme ztrátám.
Ochrana rostlin před mrazem
Vytrvalé rostliny jsou většinou mrazuvzdorné. U těch druhů, které jsou na mráz choulostivé, však musíme na zimu připravit ochranu proti mrazu. Ideální ochranou je 20 cm silná sněhová peřina, na to se však nedá spolehnout. Tam, kde se na sníh nemůžeme spolehnou, použijeme všechna dostupná opatření. Nejdříve přikryjeme půdu s letošními výsadbami, což může napomoci lepšímu ujmutí rostlin. Zelené nadzemní části (například u chryzantém a lilie) dopříkryjeme chvojím.Menší mráz (první mrazy) neuškodí trvalkám. Jedná se především o mrazy, které se pohybují okolo mínus 10 stupňů (holomráz).
Materiál pro přikrytí si musíme připravit včas. Použít lze kompost, listí, slamný stájový hnůj, ale i rašelinu. Nejčastěji je však používané právě chvojí, které má tu výhodu, že postupně opadává a rostliny se pomalu otužují a jsou odolnější.
Poctivý kryt z listí vysoký kolem 20 cm vyžadují mimo jiné bergénie, alstromérie, sasanky, slunečnice, čemeřice a většina prvosenek. Na těžkých půdách pak i některé trvalky. Nadzemní výhony a listy rostlin ale nesmí pod ochrannou vrstvu přijít. Dlouhé listy předem svazujeme.
Také většina travin potřebuje důkladnou přípravu na zimu. Připravují se tak, že k rostlinám přihrneme listí (asi 30 až 40 cm silnou vrstvu), ostříháme květní stonky a svážeme rostlinu v její horní třetině. Traviny tak chráníme před vlhkostí. Na vrstvu listí nakonec položíme vrstvu chvojí, aby vítr listí neodvál.
Většina cibulovin též ocení přikrývku. O tu se často postará listí samovolně spadané z okolních dřevin. Pokud tomu tak není, musíme přikrývku zajistit co nejdříve.