Vigna čínská pochází z jižní Afriky, byť tomu název vlastně vůbec nenapovídá, kde se dosud pěstuje ve velkém jako významná kulturní plodina. Vigna čínská (Vigna sinensis) je rostlina patřící do čeledi bobovitých, jejímiž plody jsou lusky a jejíž semena jsou fazole, jde tedy o luštěninu. Setkáme se též s označením dlouhatec, které získala díky svým dlouhým, štíhlým luskům, jež mohou dorůstat délky (podle odrůdy) až 40 až 100 cm.
V Itálii se například pro odrůdu Metro, jejíž lusky dorůstají délky až 100 cm, používá příměr „špagetová.“ Lusky jsou totiž nejen dlouhé, ale též velice štíhlé, jako špagety. V angličtině se této luštěnině také říká cowpea, jelikož se používala jako krmná plodina pro skot.
V chladnějších oblastech musíme vignu předpěstovávat, kdy výsev provádíme do kelímků v půlce dubna a na záhony jde vigna až v půlce května (po ledových mužích). V teplejších nížinách můžeme vignu vysévat až začátkem května přímo na záhon. Násadu lusků má vigna velice bohatou (dokonce i v horších podmínkách). Sklízet můžeme zelené (nezralé) lusky jakožto zeleninu, případně zralá semena, která lze upravovat stejně jako semena běžných fazolí. Vůbec využití vigny je s fazolemi totožné. Dnes ji znají především milovníci zdravé výživy, začínají ji však již objevovat i zahrádkáři.
V chladnějších oblastech musíme vignu předpěstovávat, kdy výsev provádíme do kelímků v půlce dubna a na záhony jde vigna až v půlce května (po ledových mužích). V teplejších nížinách můžeme vignu vysévat až začátkem května přímo na záhon. Násadu lusků má vigna velice bohatou (dokonce i v horších podmínkách). Sklízet můžeme zelené (nezralé) lusky jakožto zeleninu, případně zralá semena, která lze upravovat stejně jako semena běžných fazolí. Vůbec využití vigny je s fazolemi totožné. Dnes ji znají především milovníci zdravé výživy, začínají ji však již objevovat i zahrádkáři.
Nároky na pěstování
Pěstování vigny čínské je jednoduché, preferuje slunné stanoviště a dobře propustnou zeminu. Hnojí se jako jakákoli běžná zelenina, též zálivku vyžaduje bohatou. Pokud nechceme sklízet nezralé lusky, ale semena, je třeba v srpnu zálivku zmírnit a v září přestat zalévat zcela. Sklízíme pak až suché lusky, ze kterých semena vyjmeme. Stejně jako jiné bobovité rostliny vigna nevyžaduje vůbec žádné bobovité rostliny a naopak je výbornou předplodinou. Organické hnojení by zbytečně podpořilo růst zelené rostlinné hmoty na úkor násady lusků. Určitě je dobré vigně pravidelně kypřit půdu a odplevelovat ji. V našich klimatických podmínkách semena často nestihnou dozrát, proto je lepší pěstovat a sklízet spíše nezralé lusky. Pěstujeme ji tedy jako zeleninu.Semena vigny (případně předpěstované sazenice) umsítíme do záhonu v květnu až červnu, do sponu 40 x 40 cm, a to vždy po dvou k vhodné opoře (jde o liánu = popínavou rostlinu). Popínavá lodyha se brzy přichytí a doroste až do výšky 150 až 200 cm.
Úrodná, chutná, zdravá i krásná
Vigna je lahodná a zdravá zelenina, je též vynikající předplodinou, ale je také v zahradě krásně kvetoucí a vůbec pohlednou rostlinou. Rozkvétá krásnými fialovými a bílými květy. Z jižní Afriky se vigna dostala na začátku 18. století spolu s černými otroky do Ameriky a zde zdomácněla. Jejím dnešním největším producentem je Kalifornie. Lusky vigny jsou rovné až šavlovitě prohnuté, dlouhé až 100 cm. Na povrchu jsou lusky tmavě zelené, po dozrání tmavnou a získávají barvu až nafialovělou. Semena vigny jsou smetanově bílá, s typickou černou, případně žlutou skvrnou (očkem).Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, abecedazahrady.cz, wikipedia.org