Jak vysadit na zahradě keře?

Keře pro živé ploty a stěny

Tímto tématem jsme se již podrobně zabývali v jednom z předchozích dílů o zahradě, proto nebudeme rozepisovat jednotlivé druhy. Ve stručnosti si připomeneme, že živé ploty dělíme podle toho, jak je udržujeme, na stříhané a volně rostoucí. Velikostně keře dělíme na nízké do 1 m, středně rostoucí 1 až 2 m a vysoké 2 až 4 m. Živé ploty můžeme vysadit jako jednodruhové, tak smíšené z více druhů. Pro živý plot, který je vysazený z jednoho druhu dřevin, se spíše hodí stálezelené keře nebo jehličnany, které chrání soukromí zahrady po celý rok. Smíšenou výsadbu tvoříme tak, že okraj pozemku tvoří jehličnany, které se mohou vysadit nepravidelně. Listnaté volně rostoucí keře vysazujeme v druhé řadě, kde tvoří hlavně sezónní okrasu. Další možností je vysadit třetí smíšenou řadu, která je tvořena nízkými keři (do výška 1 m) v kombinaci s trvalkami.

Mně osobně se nejvíce líbí řešení smíšených druhů, které se v průběhu ročního období mění a vnesou do prostředí zahrady vždy něco jiného. Na údržbu nejsou kladené vysoké nároky, je to však řešení, na které potřebujeme dostatek prostoru. Pro malou zahradu se příliš nehodí.

Ilustrační foto (www.shutterstock.com)

Keře na svahy

K pokrytí svahů vybíráme z druhů, které v podstatě nevyžadují skoro žádnou údržbu. Svými kořeny spevňují svah a díky jejich bujnému růstu jimi nepronikne ani plevel. Nejlépe vybíráme ze stálezelených druhů a jehličnanů.

skalník drobnolistý (Cotoneaster microphyllus var. Cochleatus) - dorůstá do výšky 50 cm, keř je široce rozložitý, bohatě plodící, nejvíce plazivý stálezelený skalník
jalovec plazivý (Juniperus horizontalis) - zcela plazivý růst „Hughes“ (rychle rostoucí do šířky)
jalovec obecný (Juniperus communis) - sloupovitý růst „Hibernica“, přirozeně doplní společenstvo vřesů, jalovců a janovců
břečťan popínavý (Hedera helix) - popínavá dřevina, přichytává se pomocí příčepivých kořínků na kmenech a větvích stromů, kde se pne až do výšky 20 metrů, má rád vlhko, zvláštní využití má jako náhrada za trávník do stinných i polostinných míst v zahradě
barvínek menší (Vinca minor) – přízemní polokeřík rostoucí do výšky 15 cm, pokrývající půdu a vytvářející hustý porost, kvete v dubnu až květnu drobnými, světlými květy, nejlépe se mu daří v polostínu, je otužilý, slouží jako výborná náhrada za trávník

Ilustrační foto (www.shutterstock.com), skalník

Ilustrační foto (www.shutterstock.com), jalovec

Ilustrační foto (www.shutterstock.com), barvínek

Ilustrační foto (www.shutterstock.com), břečťan

Dřeviny pro skalky

Mají podobné rysy jako pokryvné dřeviny a mohou se používat i stejné druhy.

lýkovec vonný (Daphne cneorum) - keřík vysoký asi 30 cm, karmínově růžové květy, voní, má rád zastíněné stanoviště
hebe Armstrongovo (Hebe ochracea) - stálezelený, hustý, polokulovitý keřík s olivovou barvou, vysoký až 50 cm, kvete v červenci až srpnu bílými květy
dřišťály (Berberis) - keře vysoké kolem 30 cm, zlatožluté květy, modročerné plody

Ilustrační foto (www.shutterstock.com), hebe

Ilustrační foto (www.shutterstock.com), dřišťál

Dřeviny pod stromy

Převážně se jedná o stínomilné druhy, které jsou rozkladité svým vzrůstem, případně vyšší druhy.

mahonie cesmínolistá (Mahonia aquifolium) - vysoká 1 m, ostnité listy, žluté květy, modročerné plody, dobře snáší řez
dřišťál (Berberis gagnepainii var. Lanceifolia) - keře vysoké většinou okolo 1m, zlatožluté květy, modročerné plody
cesmina ostrolistá (Ilex aquifolium) - stromkovitý keř vysoký 2 až 5 m, krásné ostnité listy, červené plody
zimolez fialový (Lonicera pileata) - keř vysoký asi 50 cm

Ilustrační foto (www.shutterstock.com), mahonie

Ilustrační foto (www.shutterstock.com), cesmína

Ilustrační foto (www.shutterstock.com), zimolez

Keře jako solitery

Jsou nápádné svým vzhledem, zajímavým olistěním, barevnými kombinacemi květů, strukturou kůry a její barvou.

kaliny (Viburnum) - keře vysoké 2 až 4 m, vrásčité dlouhé listy, smetanově bílé okolíky, vonné, červené až černé plody
hlohyně (Pyracantha crenatoserrata) - keře vysoké 2 až 3 m, bílé květy, plody jsou oranžové, velmi ozdobné, netrpí strupovitostí, vhodné na slunné až plostinné stanoviště
bobkotřešeň (Prunus laurocerasus) - keře vysoké 1 až 2 m, podle odrůdy, lesklé zelené listy, vykvétá v bílých hroznech, na podzim částečně rozkvétá, má černé ozdobné plody, vhodná na slunné stanoviště
skalníky (Cotoneaster salicifolius) - podle druhu převislý charakter, větve dlouhé 2 až 3 m, květy bílé a drobné, oranžově červené plody, vhodné na slunné až polostinné stanoviště

Ilustrační foto (www.shutterstock.com), kalina

Ilustrační foto (www.shutterstock.com), hlohyně

Ilustrační foto (www.shutterstock.com), skalník

Vřesovištní dřeviny

Keře, které tvoří charakteristická společenstva podmíněná většinou úpravou půdy. Snažíme se dosáhnout kyselé, humusovité až rašeliništní půdy. Seznam druhů je v celku obsáhlý, proto uděláme výběr těch nejznámějších.

magnolie (Magnolia) - velkolisté dřeviny s nápadnými velkými kkvěty, náročné na stanoviště
javor japonský (Acer japonicum) - nižší keř, s mělce laločnatými a okrouhlými listy, chráněné stanoviště před mrazy, na podzim zbarvuje do karmínově červené
dřišťál (Berberis thunbergii) - tvoří husté ostnité keříky vysoké 1 až 1,5 m, patří mezi nejcenější druhy
svídy, dříny (Cornus) - jsou to keře se vstřícnými a celokrajnými listy, které jsou typické svými obloukovými žilkami, květy jsou drobné, čtyřčetné, plodem jsou peckovičky
čilimník (Citisus) - nízké keře nebo polokeře s metlatými, často zelenými větvičkami, kvete žlutě a často i bíle vonnými květy
vilín (Hamamelis) - střední až vysoký rozložitý keř, zajímavý svými zimními a vonnými květy, listy podbné lísce, na podzim se zbarvjí do žluta až do červena, stanoviště slunné až polostinné
hortenzie (Hydrangea) - nízké až středně rostoucí keře, květy většinou v koncových chocholičnatých květenstvích, vyžadují chráněné a polostinné stanoviště s dostatkem vláhy
mochna (Potentilla) - vzpřímeně rostoucí keř, vysoký 1 m, listy má drobné, květy žluté
rododendrony (Rhododendron) - zahrnuje stálezelené i opadavé druhy, většinou se širokou škálou barev, s podlouhlými listy, vyžadují spíše polostinné stanoviště
škumpa (Rhus) - velký, řídký, rozkladitý keř nebo stromek, vysoký až 5 m, rychle rostoucí, listy lichospeřené, na podzim šarlatové, zelenavé kvítky jsou sestaveny v palicovitých latách, ty jsou krásné po uzrání, zcela nenáročná a otužilá, svým vzhledem vynikne zejména na podzim
růže (Rosa rugosa, multiflora) - rozložité keře, vysoké až 2 m, květy velké a vonné, velké šípky
kaliny (Viburnum) - střední až vysoké keře, s trubkovitými květy, plodem jsou peckovičky, nejsou náročné, jsou mírně jedovaté
skalníky (Cotoneaster) - keře vzpřímeného i poléhavého vzrůstu, listy většinou menší, na podzim oranžové až červené, květy narůžovělé, plodem jsou ozdobné malvičky zbarvené do červena až černa, vhodné na slunné stanoviště
lýkovec (Daphne blagyana) - keřík vysoký asi 30 cm, karmínově růžové květy, voní, má rád zastíněné stanoviště
Ericaceae (celá čeleď) - nízké, polštářovité keříky s čárkovitými listy, rozlišujeme vřesy a vřesovce

Ilustrační foto (www.shutterstock.com), magnolie

Ilustrační foto (www.shutterstock.com), javor

Ilustrační foto (www.shutterstock.com), čilimník

Ilustrační foto (www.shutterstock.com), hortenzie

Ilustrační foto (www.shutterstock.com), rododendron

Ilustrační foto (www.shutterstock.com), růže

Ilustrační foto (www.shutterstock.com), kalina

Výsadba keřů

Postup výsadby keřů je velmi podobný jako je tomu při výsadbě stromů, keře se pouze nemusí vyvazovat k opoře. Po výsadbě musíme dodržet dostatečnou zálivku.

Vzdálenost mezi jednotlivými keři je těžké určit. Záleží na tom, jak rychle chceme dosáhnout uzavřeného porostu. Velmi záleží na tom, jak rychle keře rostou. Například rododendrony vyrostou až do pěti metrové šířky, ale velmi pomalu, abychom tedy docílili požadovaného výsledku co nejdříve, vysadíme keře na vzdálenost dvou metrů. Obecně vysazujeme keře podle velikosti: vysoké dva metry od sebe, středně vysoké keře a nízké asi jeden metr od sebe. Někdy se dělají chyby v tom, že vysazujeme keře příliž blízko, v obavách, aby se porost co nejdříve zapojil. Pokud dodržíme dostatečnou vzdálenost mezi jednotlivými druhy a mámé pocit velkých mezer, pak můžeme prázdný prostor dočasně doplnit trvalkami či letničkami. Budování zahrady je dlouhodobý proces, který potřebuje dostatek času.

Ilustrační foto (www.shutterstock.com)

Foto: ČESKÉSTAVBY.cz, plánovaná výsadba půdokryvných rostlin ve svahu

Popis osázení svahu:

Cotoneaster horizontalis (skalník vodorovný)
Picea pungens - "GLAUCA GLOBOSA" (smrk stříbrný)
Juniperus Comunis - "HIBERNICA" (jalovec obecný)
Lavandula angustifolia (levandule úzkolistá)
Lithospermum diffusum (kamejka - skalnička)
nízké okrasné trávy

Vysazujeme keře v námi projektované zahradě:

Také v námi projektované zahradě najdeme několik zástupců keřů. Největší zastoupení je v domácích druzích, protože dobře snášejí podmínky našeho podnebí. Jako pohledovou clonu jsme navrhli smíšený, volně rostoucí, živý plot. Na svahu jsou zástupci z pokryvných dřevin, které svah hlavně zpevní svými kořeny. Vysoké keře jsou použité jako solitery. Druhově jsme se snažili výbírat dřeviny s různou dobou květu, aby na zahradě vždy něco kvetlo.

Na zahradu jsme vybrali: kdoulovec (Chaenomeles speciosa), kolvície (Kolkwitzia amabilis), tavolník (Spirea vanhouttei, cinerea), hlohyně (Pyracanta coccinea), kalina pražská (Viburnum pragense), pustoryl (Phyladelphus lemoinei), skalník drobnolistý (Cotoneaster microphyllus var. Cochleatus, horizontalis), hebe Armstrongovo (Hebe ochracea), čilimník raný (Cytisus x pracox), vřesovec pleťový (Erica carnea), zlatice (Forsythia intermedia), hortenzie (Hydrangea)

Foto: ČESKÉSTAVBY.cz, pohled na spodní hranici zahrady v současném stavu

Obr: ČESKÉSTAVBY.cz, Projekt zahrady - půdorys

Obr: ČESKÉSTAVBY.cz, Legenda k projektu