Jakmile přijde léto, začnou první sklizně zeleniny a vyvstává otázka, zda na jejich místo vysít zelené hnojení, nebo ještě i jinou zeleninu. Jakou můžeme v létě vysít?
Pokud jste skutečnými zahrádkáři, nenecháte půdu jen tak ležet ladem. A též na zelené hnojení je ještě možné počkat až do další úrody. Do zimy stihne vyrůst. Opravdový zahrádkář prostě založí další úrodu na záhonech, kde již dozrála a byla sklizena ta první. A skutečně, ještě v červenci a srpnu můžeme v zahradě na záhony, které již letos jednou posloužily, vysít například keříčkové fazole, salát, zelí, špenát, případně ředkve. Ředkvičky můžeme vysít ještě i na konci srpna a do zimy stihnou dostatečně vyrůst.
Důležité je však též, jaké plodiny na konkrétním záhonu předcházely. V žádném případě po sobě nevyséváme příbuzné druhy zeleniny, zeleniny s podobnými nároky, ovšem i zeleninu, kterou napadají stejní škůdci a choroby. A zásadní jsou také požadavky na půdu. V každé lokalitě nám prostě cokoli neporoste, respektive sice poroste, ale s mizernými výsledky. Přečtěte si více informací o střídání plodin a osevním postupu na zahradě.
Důležité je však též, jaké plodiny na konkrétním záhonu předcházely. V žádném případě po sobě nevyséváme příbuzné druhy zeleniny, zeleniny s podobnými nároky, ovšem i zeleninu, kterou napadají stejní škůdci a choroby. A zásadní jsou také požadavky na půdu. V každé lokalitě nám prostě cokoli neporoste, respektive sice poroste, ale s mizernými výsledky. Přečtěte si více informací o střídání plodin a osevním postupu na zahradě.
Keříčkové fazole můžeme vysévat do poloviny července, ideálně ve čtrnáctidenních intervalech, čímž dosáhneme postupné sklizně, ovšem poslední výsev můžeme provést právě v půlce července, jinak fazole nestihnou do prvních mrazíků již dozrát do mléčné zralosti, navíc je výnos o mnoho menší.
Vysévat též můžeme čínské i pekingské zelí, konkrétně po celý červenec. Toto zelí je velice náročné na dusík, proto se hodí po plodinách, které zásobují půdu dusíkem (např. po hrachu). Zelí má velice krátkou vegetační dobu (2 až 3 měsíce) a navíc vydrží i první mrazíky, ovšem vyžaduje dostatečnou závlahu, bez ní zelí nevypěstujeme.
Vysévat též můžeme čínské i pekingské zelí, konkrétně po celý červenec. Toto zelí je velice náročné na dusík, proto se hodí po plodinách, které zásobují půdu dusíkem (např. po hrachu). Zelí má velice krátkou vegetační dobu (2 až 3 měsíce) a navíc vydrží i první mrazíky, ovšem vyžaduje dostatečnou závlahu, bez ní zelí nevypěstujeme.
Co se týká salátu, lze jej vysít ještě i v půlce srpna, i on má krátkou vegetační dobu, ovšem záleží na výběru druhu. Ten, který vyséváme brzy na jaře, by šel při vyšších teplotách a nadbytku světla rychle do květu. Vyloženě byly proto vyšlechtěné saláty určené pro podzimní sklizeň. Jinak se jim též říká „letní saláty.“ Nabízené jsou odrůdy Jupiter, Mars a Saturn, což jsou celoroční polní saláty, odrůdy Maršálus, Merkurion a Medim, které se hodí k jarnímu, ale i podzimnímu výsevu. Tyto odrůdy jsou přitom odolné vůči vykvétání.
V létě lze též vysít špenát a to dokonce i během června, roketu, která doroste do šesti týdnů, ředkvičky (též je lze vysévat až do konce srpna a vydrží i první mrazíky), polníček (vyséváme nejdéle v půlce srpna, lze i později, ale pak bude přezimovat na záhonu.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
V létě lze též vysít špenát a to dokonce i během června, roketu, která doroste do šesti týdnů, ředkvičky (též je lze vysévat až do konce srpna a vydrží i první mrazíky), polníček (vyséváme nejdéle v půlce srpna, lze i později, ale pak bude přezimovat na záhonu.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com