Jakmile se salát začne vytahovat do výšky, stane se z něj velmi brzy namísto pěkné hlávky nevzhledná rostlina s nepěkným květem, která již hořkne. A právě to se stává salátu, který pěstujeme v létě a on není k letnímu pěstování určen. Salát má totiž jednu nemilou vlastnost, jde o rostlinu dlouhého dne, která se právě za dlouhých dnů snaží co nejrychleji vykvést a vysemenit. My však můžeme přírodu oklamat.
Klíčení a růst salátu jsou zásadně ovlivněné teplotou a délkou dne. Čím je teplota vyšší a dny delší, tím rychleji rostliny hlávkového salátu rostou (a to hlavně do výšky), zakládají na květ a produkují semena. Běžný raný salát se vysévá od února do dubna a sklízí od května do června, přičemž můžeme tento typ salátu vysít i na podzim – za chladnějších nocí se mu bude dařit obzvláště dobře, ovšem příliš velká zima mu ublíží, proto je třeba používat za chladnějších nocí a dní netkanou textilii, která propouští vzduch i vláhu, přitom ale tepelně izoluje a je lehounká. Salát v tomto případě zasejeme v červenci a úrody se dočkáme v říjnu až listopadu.
Přírodu oklameme například výběrem odrůd máslového salátu ‘Dětenická Atrakce‘ (výborně odolává vybíhání do květu a má pěkné, velké hlávky) a nebo ‘Julek‘, kterou lze pěstovat z přímého výsevu od začátku března do konce července. Ideální odrůda pro postupný výsev a postupnou sklizeň.
Hlávkový salát
Výsadba vytříděných sazenic salátu
Při pěstování salátu si můžeme dopřát pestrost druhů a tedy i chutí
Nádherná hlávka salátu
Můžeme si však vybrat salát, který nám v létě prostě nevykvete. Jednou z možností je pěstovat v létě místo salátu hlávkového listový, který lze navíc pěstovat prakticky po celý rok. My pak můžeme postupně sklízet i jen jednotlivé listy, nikoli naráz celé rostliny. Vybrat lze např. z odrůd ‘Lollo Bionda‘ (má zkadeřené, bublinaté, světle zelené listy), ‘Lollo Rosso‘ (má dekorativní červené listy) a ‘Bowl‘ (směs poloraných odrůd listového salátu, červenolisté či zelenolisté).
Dále lze sáhnout po odrůdě takzvaného ledového salátu ‘Tarzan‘ a nebo ‘Mauglí‘. Rostliny vyséváme od konce března do poloviny června a pokud výsev rozložíme, sklízíme salát po celé léto až do poloviny září. Těmto odrůdám nevadí vyšší teploty, přičemž produkujeme pěkné, pevné hlávky.
Oproti zelenolistým jsou k letnímu pěstování vhodnější méně oblíbené, ale také chutné a odolné odrůdy červenolisté.
Salát zelenolistý a červenolistý
Jinak klasikou mezi hlávkovými (máslovými) saláty jsou odrůdy se zelenými, hladkými a šťavnatými listy tvořícími kulatou a pevnou hlávku, vybrat ale lze i saláty kadeřavé, jejichž listy jsou zkadeřené a hlávka též pevná.
Při výběru odrůd se rozhodujeme podle toho, kdy chceme sklízet, vybrat můžeme saláty pro jarní pěstování, letní pěstování, podzimní pěstování a dokonce i pěstování zimní a také saláty pro dlouhodobější postupný výsev. Přičemž právě saláty listové lze pěstovat prakticky celoročně na rozdíl od většiny hlávkových. Zajímavostí je však například ozimá odrůda hlávkového salátu ‘Humil‘, jejíž semena vyséváme od půlky srpna do půlky září a salát sklízíme od konce dubna.
A je zde ještě jedno kritérium výběru salátu – plísně, resp. „plíseň salátová!“ Například odrůda ‘Lento‘ je vůči ní nejodolnější a přitom též dobře odolává vybíhání do květu, čili i ona je vhodná pro postupný výsev až do července.
