Hromada s pokladem, ze které neubývá. Protože tohle černé zlato průběžně obnovujete. Ano, řeč je o kompostu. Jednom z těch opravdu základních a přitom fantastických nástrojů, jimiž se dá vyživovat půda a rostliny na celé zahradě. Ale pozor, přesycení dobrým kompostem může mít docela drastické dopady.
Když si pořizujete domů pejska, neobejde se to bez vodítka a misky na krmení. Zrovna tak samozřejmým doplňkem každé funkční zahrady, produkční i té okrasné, je někde v koutku zastrčená hromada s kompostem. Místo, kam odkládáte organické zbytky rostlinstva a třeba i odpad z domácí kuchyně, aby se z nich po čase stal užitečný materiál s přidanou hodnotou.
Kompost je tím prvním nástrojem, s nímž pracujete při zlepšování kvality obdělávané půdy. Vylepšujete s ním strukturu půdy, staráte se jím o zdraví půdních mikroorganismů, dodáváte tím dostupné živiny, zlepšujete zasákavost, měníte pH. Zkrátka když zakládáte nové záhonky, připravujete políčko po zimě, chystáte substrát ve skleníku na novou sezónu, bez kompostu se to většinou neobejde.
Jenže pozor. Všeho moc škodí, i když je to zprvu dobré. A v nepřiměřených dávkách přestává být i kompost tím univerzálním dobrem a začíná být zdrojem komplikací. Když se kompostu sejde na jednom místě příliš, můžete si zahradu na pár let doslova otrávit.
)
Záležitost poměrů a nepoměrů
Už asi víte o tom, že pro zdravý růst rostlin jsou zapotřebí především tři prvky, živiny.
Dusík, fosfor a draslík. Každý z nich hraje při podpoře růstu rostliny trochu jinou roli, je užitečný v jiné růstové fázi. Dusík, je zásadní pro růst zelených částí rostlin, listoví. To je to, co vyžene keříčkové fazole do druhého patra. Fosfor, stimuluje vývoj pupenů a květů. Málo fosforu je předvěstí slabé úrody. A draslík zvyšuje strukturní pevnost rostliny, zajišťuje stabilitu pletiv. Aby se to celé nesesypalo.
)
Když si koupíte průmyslové hnojivo, NPK, jsou tam obvykle tyhle tři prvky obsaženy v poměru 1:1:1. Z granulí se do půdy tyto vyživující látky vyplavují postupně a rostliny ji je odebírají, jak zrovna potřebují. Je to pro ně doplňující příkrm, ne hlavní chod. Rostliny by obecně přes jaro rády „koktejl“ umíchaný tak, aby na sedm dílů dusíku připadal jeden díl fosforu a šest dílů draslíku. A jak to souvisí s kompostem?
Dobrý kompost také obsahuje dusík, fosfor a draslík. Jenže v jakém poměru? To je záhada. Liší se to doslova hromadu od hromady, podle toho, co jste tam za léta nasypali. V jedné tuně kompostu může být zhruba 5-16 kilogramů dusíku, 3-13 kilogramů fosforu a 3-13 kilogramů draslíku. Poměry proti unifikovanému průmyslovému produktu mohou být naprosto nevyvážené, a hodnoty převrácené. A můžou se hodně lišit od toho, co vlastně rostliny chtějí.
Průměrný zahrádkářský kompost, ne dokonale uležený a relativně čerstvý, má docela hodně dusíku – což by asi nevadilo – ale taky často poměrně vysoký obsah fosforu. A to už je právě horší.
)
Dusík zmizí, fosfor zůstane
Dusík je poměrně mobilním prvkem. Rychle se vyplavuje z půdních horizontů, může být přeměněn na plynnou molekulu nebo oxid dusný – zkrátka co si z něj rostliny rychle nenaberou, to brzy zmizí. To fosfor se v půdě umí zabydlet. Nadlouho.
Substrátem se fosfor pohybuje dost pomalu, sestupuje půdními horizonty tempem asi pěti centimetrů za rok. Nevyplavuje se, nepřechází do plynné fáze, neuniká. Jinými slovy, zvolna se hromadí. Jasně, rostliny jsou za fosfor – zvlášť v době tvorby pupenů a květů – vážně rády. Ale potřebují ho přibližně sedmkrát méně než dusíku a šestkrát méně než draslíku. To ostatní je nadbytek, který jim k ničemu není.
Když s každou novou sezónou vyklopíte na záhonek dvě kolečka s kompostem, doplníte tím sice ten „prchavý“ dusík, ale taky znovu zvýšíte hladinu fosforu. A to až k hodnotám, které jsou pro rostliny vražedné.
)
Když kompost škodí…
Co se stane, když je hladina fosforu v půdě příliš vysoká? Jako první to odnesou mykorrhizní houby, pro které jsou vysoké koncentrace fosforu toxické. Sice jsou očima k nespatření, ale jejich nepřítomnost všímavý zahradník zaznamená. Rostliny totiž přijdou o svého „neviditelného ochránce“ a začnou mít mnohem větší problémy se suchem (s nímž se prve vypořádávaly dobře).
V nadbytku fosforu budou trpět i mikrobiální společenstva v půdě. Budou hynout. Poznáte třeba tím, že se ten čerstvě nanesený kompost v půdě moc nerozkládá, má pořád stejnou konzistenci. To proto, že už ho nemá kdo rozkládat. Je to věc paměti a zkušenosti: dřív jste třeba po měsíci na záhonku už okem nepoznali, že byl dokrmen kompostem. A teď vypadá, jako byste tu zavážku kompostu udělali předevčírem.
Zahradníci většinou zpozorují trable, až když si začnou stěžovat rostliny. Vysoké koncentrace fosforu jim totiž ztěžují - až znemožňují - příjem dalších užitečných prvků, manganu a železa. Výsledkem je tzv. intervezikální chloróza listů. Zkrátka, listy budou zplihlé, žlutě flekaté až hnědnoucí. Vypadá to jako sucho, může to skončit uschnutím rostliny - ale není to sucho. Je to otrava fosforem.
Některé odolnější rostliny to ustojí, ale zaznamenáte u nich zakrnělý růst. Nadbytek fosforu v půdě má pro některé rostliny paradoxní efekt, kdy raději „zavřou pumpy“ a přestanou jej zcela přijímat. Pochopitelně pak nenasadí pupeny a květy, a o nějaké úrodě si jen můžete nechat zdát.
Ironií pak samozřejmě je, když si tyhle symptomy zahradníci vyloží jako nedostatek živin v půdě, a zareagují dalším kolečkem výživného kompostu. To už je o katastrofu postaráno najisto. A další komplikace působí i trochu pochopitelnější snaha vadnoucí rostliny u-zalévat. Výsledkem je pak jen to, že se z půdy vyplaví o něco víc dusíku, a koncentrace fosforu se tím zase o něco zvýší.
Jak z toho ven?
Těžko a špatně.
Škoda už byla napáchána, a nedá se dělat nic moc jiného, než čekat. Než koncentrace fosforu v půdě poklesnou na přiměřenou míru, může to trvat 3-5 let. Po které rozhodně nesmíte přidávat další kompost.
Jestli nechcete čekat, můžete zvolit radikální řešení – hlínu ze záhonku vykopat a odvozit – a pak se ta karanténní pauza zkrátí na 1-2 roky, než se poměry a staré pořádky trochu obnoví.
Taky můžete, v rámci záchrany úrody, dodávat do fosforem přehnojené půdy uměle mangan a železo, a rostliny stříkat výživou z železa a zinku. Sice to může vyřešit chlorózu listů, ale nic to nezmění na tom, že fosfor v té půdě pořád je a je ho moc.
Jedinou skutečně funkční radou je – nepřehánět to s kompostem.
Nezavážet ho na záhonky víc, než kolik je zapotřebí. Což je každou sezónu vrstva silná maximálně 1-2 centimetry (a u hladovějších produkčních záhonků to budou 2-3 centimetry). Soused vedle za plotem možná dává víc, ale vy nevíte, jaký je poměr fosforu v jeho kompostu. Ten váš může být úplně jiný. A i když může být dobrý, kvalitní, výživný, nevyplatí se ho dávat zbytečně moc.
I kompostem totiž můžete své zahradě pořádně uškodit.
Zdroj: GardeningMentor.com, UMM.edu, ČeskéStavby.cz, GardeningMyths.com
