Krást je špatné. Je ale v nepořádku sběr a rozmnožování odlomků?

Začalo to docela nevinně. Hvězdička sociálních sítí sdílela na TikToku devítivteřinový šot, v němž při posezení v restauraci nenápadně uštípne kousek květiny z květináče, co má za zády. Celé to doprovází poznámkou: „Odkud si asi myslíte, že mám všechny svoje pokojovky?“ Byť doma má – a často se s nimi ve svých videích chlubí – přes dvě tisícovky pokojových rostlin.

Celou svou kolekci zkrátka podobným způsobem namnožila z odlomků. V komentářích pak hrdě uvádí, že si vlastně za celý život koupila jen jednu jedinou květinu. A to je právě to. To krátké video se dočkalo během dvou dní 4,6 milionů zhlédnutí a laviny asi čtyř tisícovek komentářů. Takže se o něm brzy doslechli i lidé, kteří se od sociálních sítí a podobných vymožeností internetu drží v uctivé vzdálenosti.

Prakticky každý měl na počin oné hvězdičky svůj vyhraněný názor. Na jedné straně to byl obdiv, chválící její píli, vytrvalost, vynalézavost. Dobrat se domácnosti přeplněné květinami, aniž byste si nějakou vlastně koupili, to je panečku hodně originální přístup. Jen si vzpomeňte, kolik jste už do pokojovek sami investovali? Ozývali se i závistivci, ale neméně hlasití byli ti, co si stěžovali.

Slečna zahradnice se podle nich dopustila vandalismu a krádeže. A byť asi nenapáchala majiteli té mateřské rostliny zrovna zásadní škodu - jak by to asi vypadalo, kdyby si každý jen tak „štípl“, co se mu zlíbí? Někdo to hájil tím, že takové zaštípnutí může té rostlince vlastně pomoci v růstu. Zkrátka, jedno devítivteřinové video udělalo pořádný rozruch.

A poodhalilo dosud polo-skrytou oblast zahrádkářské a květinářské branže, které se říká proplifting. Co to je?

Slůvko proplifting pravděpodobně vzniklo v roce 2017 jako složenina slov propagate, tedy „dávat vyrůst, zmnožovat“ a shoplifting, tedy oné „krádeže v obchodech“. Název je to drobet zavádějící, protože ne vždycky je to vyloženě o krádeži. Spíš o sběru zbytků, o které už nikdo nestojí.

V praxi jde o mnohem rozšířenější způsob získávání rostlin, než by se asi tušilo. Přesněji – buď to neděláte a pak by vás to ani nenapadlo – anebo to sami dávno děláte, ale nikde se s tím nechlubíte. Jen z výseče v diskuzi pod tím potrhlým videem to vypadalo, že podobným způsobem si k pokojovkám pomáhá každý čtvrtý. Na světě by si tak mohli nejspíš počínat desítky milionů lidí. Jen o tom netočí příspěvky na sociální sítě.

Proplifting tu byl taky mnohem dřív, než celý internet. A povětšinou spočíval v paběrkování, zametání a sbírání zbytků, kterých se kolem regálů v zahradnictví vždycky našlo dost.

Velké hobby-markety do toho vnesly novou dimenzi tím, že neprodané zboží umí dost drasticky vyřazovat. A je otázkou na každého z vás, zda považujete za přečin, když si nějakou tu dracénu nebo palmu nekoupíte za dvě tisícovky v obchodě, ale vylovíte si ji z kontejneru mířícího na skládku.

Proplifting ve svém zdravém jádru sází právě na ty vyřazené a vyhozené rostlinky, které už jsou na odpis a vrší se někde v záhumenku obchodu. Má se z nich stát kompost, anebo z nich ještě zkusíte vykřesat život? Jakostní zboží za plnou cenu to rozhodně není, respektive, prodejce mu už přiřadil nulovou hodnotu. Můžete si jich tedy nabrat, kolik jen chcete?

Něco jiného samozřejmě je, když paběrkujete a sbíráte lístečky anebo odlomené šupinky sukulentů na podlaze v obchodě – a když se sehnete pro odlomený lístek nebo větvičku, která před tím obchodem leží na chodníku. A zrovna tak je něco jiného, když ze zdravého kaktusu v obchodě odloupnete pichlavý kousek, a ten si nenápadně – au - schováte do kapsy.

Pořád tu také řešíme obchody a prodavače – ale co když seberete kousek rostlinky, která odpadla z květináče na podlaze v čekárně u zubaře? Nebo v čajovně, na nádraží? Když náhodou neodpadla – je v pořádku si jí kousek odlomit? Když někde vidíte zoufale zanedbanou rostlinu, která už dávno přerůstá svůj květináč a výhony pátrá po nějaké záchraně – je zločin jí pomoci a jeden z těch výhonů si odnést? Vždyť vás k tomu sama vybízí…

U každé z těch variant přitom sami jistě cítíte ty různé nuance, kdy se otíráme o právo, etiku, morálku. A tu hranici, co ještě jde a co už je za čárou, si umíte jistě sami nakreslit.

Lidé, kteří se k propliftingu tiše doznávají, prý obvykle dodržují pár zásad. Berou si materiál jen z rostlin, které jsou na odpis a přišly by jinak nazmar. Jejich cílem nikdy nejsou malé zahradnické obchůdky a podniky, které si sadbu/rostliny připravují a množí samy. Nikdy neodstřihují z živých rostlin a rozhodně nikdy neútočí na kolekce rostlin, třeba v parcích a botanických zahradách.

Pokud to dokážete legálně, eticky, morálně vybalancovat, je proplifting perfektní způsob, jak se z odlomků dobrat fantastické rostlinné kolekce, a neutratit za to ani korunu.

V jednom nejmenovaném českém (ale poměrně velkém a známém) hobby-marketu, jsem se tuhle podivoval chatrnému stavu pokojovek vystavených k prodeji.

Vypadaly opravdu dost zbídačele, a já marně přemýšlel nad tím, kdo si ten sešlý patnácticentimetrový drobeček Scindapus za 149,- korun anebo plešatější verzi čtyřiceticentimetrového „tropického kaštanu“ Pachira aquatica za těch 250,- korun vlastně může chtít koupit. Opravdu nevypadaly ve formě.

Z úvah mě vytrhl zaměstnanec, který zrovna tyhle dva kousky, a ještě další, taky dost chatrnou dračinku, Cordyline kiwi za 179,- vzal a před mými zraky vhodil do odpadkového koše. Nedalo mi to nezeptat se. A vlastně jen to, že jsem se slušně zeptal, stačilo k tomu, abych toho dne z obchodu odcházel obdarován pytlem „odpadků“.

Chtěly sice víc než trochu péče, ale teď mi zdobí pracovnu. Nestálo to ani korunu, a nemám pocit, že bych pochybil. Možná by se ty zapeklité etické, morální a legální serpentiny kolem celého propliftingu daly řešit podobně. Prostě že se nejprve slušně zeptáte, jestli byste si ten kousek, o který nikdo nestojí, mohli vzít. Krást je špatné. Je ale v nepořádku sběr a rozmnožování odlomků? Na to si budete muset odpověď najít sami.

Zdroj: AppartmentTherappy.com, DailyDot.com, ProQuest.com, Guardian.com, Onezero.medium.com, Independent.co.uk, ČESKÉSTAVBY.cz