V Mexiku pěstují kukuřici, která má schopnost samohnojení a může tak změnit způsob, jakým funguje průmyslové zemědělství. Tato rostlina, která roste až 6 metrů do výšky, by mohla být klíčem k udržitelnějšímu zemědělství. Podívejte se na video.
Kukuřice, která se sama hnojí
V jižním Mexiku, v obci Tatanta Peck, roste jedna z nejpodivuhodnějších rostlin, které jste kdy viděli. Je to obří kukuřice, která může dorůst až do výšky 6 metrů. Tato rostlina má vzdušné kořeny, které produkují zvláštní slizkou substanci. Tento hlen může pomoci nakrmit planetu a ukončit závislost zemědělství na chemických hnojivech.
Fixace dusíku: klíč k udržitelnému zemědělství
Odrůda kukuřice zvaná olotón má totiž schopnost samohnojení. To znamená, že místní farmáři téměř nepotřebují přidávat žádné další hnojivo. Tato schopnost je založena na procesu zvaném fixace dusíku.
Dusík je prvek, který tvoří většinu naší atmosféry a je všudypřítomný. Pro všechny rostliny je nezbytný, jenže většina z nich, s výjimkou luštěnin, nemůže přeměnit atmosférický dusík na amoniak, který mohou využít. To vede v zemědělství k používání ohromného množství dusíkatých hnojiv, což má negativní dopad na životní prostředí.
Olotón: nová naděje pro zemědělství
Kukuříce olotón je schopná přijímat až 80 % dusíku, který potřebuje, přímo ze vzduchu. Je to právě díky zmíněnému slizkému hlenu, který je plný dusík fixujících bakterií, které se obvykle vyskytují v půdě. Tento hlen vytváří pro bakterie vhodné prostředí, protože že k nim nepouští kyslík. Tyto "slizké kapsy" pak bakteriím umožňují přeměnit atmosférický dusík na formu, kterou rostlina může přímo využít.
V současné době probíhá křížení Olotónu s jinými odrůdami kukuřice s cílem přenést schopnost vázat dusík. Vědci již dokázali téměř zkrátit dobu růstu na polovinu a udělali obrovský pokrok v fixaci dusíku. To otevírá dveře k možnosti vytvoření samohnojivých odrůd pšenice, prosa, ječmene a dalších obilovin. Něco takového by mohlo vést k výraznému snížení závislosti zemědělství na použití umělých hnojiv a k udržitelnějšímu zemědělství.
Zdroje: BBC, Yale Enviromnent 360
