V uplynulém týdnu jste se ve stavební poradně zajímali například o přístavbu terasy k RD na hranici pozemku či záměr oplocení pozemku.
Dotaz na téma: Přístavba terasy k RD na hranici pozemku
Dotaz: Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda je možné navrhnout terasu rodinného domu, který stojí přímo na vlastnické hranici, směrem na pozemek druhého vlastníka. Omezení umístění terasy dříve řešila vyhláška 501/2006 Sb. v § 25, odst. 6, kde bylo uvedeno, že "vnější hrany pochozí plochy rodinného domu, jako jsou terasa nebo balkon, která je nad přilehlým terénem výše než 2 m, musí být nejméně 3 m od hranice sousedního pozemku". Po novele vyhlášky bylo toto písmeno zrušeno a ustanovení zřejmě není ničím nahrazeno. Soused plánuje rekonstrukci objektu, který se nachází v řadové zástavbě a je přímo na hranici mého pozemku na rodinný dům. V projektu má na polovině fasády, směřující na můj pozemek, navrženou rozsáhlou terasu (cca 65 m2) ve výšce cca 3,5 m nad terénem. Směrem na můj pozemek, který je na JZ straně jeho nemovitosti, je navrženo běžné zábradlí v délce cca 8 m. Proti tomuto řešení jsem podala námitku, žádala jsem o úpravu projektu a uzavření terasy ze strany mého pozemku neprůhlednou stěnou tak, aby nebylo narušováno mé (ale i jeho) soukromí. Terasa je cca 6 m hluboká, přívod světla na ní by byl i po realizaci neprůhledné stěny bez problémů zajištěn. Městský architekt označil navržené řešení za nevhodné a doporučil řešení zábradlí jako součást fasády, snažil se stavebníkovi vysvětlit, že stěna se dá pojmout architektonicky zajímavě, osázet květinami apod. Soused přesto nehodlá na řešení nic měnit, podal žádost o stavební povolení a nám na jednání na stavebním úřadě na naše námitky uvedl, že "nebude koukat na terase do zdi, když může koukat do přírody". Stavební úřad mu (nejen k mému překvapení) terasu povolil a mé námitky zamítl. Poradili byste mi, jakým způsobem mám vést odvolání? Předem moc děkuji za Vaši odpověď. Pokud bude stavba realizována tak, jak je navržena, bude můj pozemek (stavební parcela cca 1100 m2) trvale znehodnocen a výstavba domu na ní pro mě víceméně ztrácí smysl. Předem moc děkuji za Vaši odpověď. LFNaše odpověď: Vymezování pozemků staveb a umisťování staveb na pozemcích, včetně jejich změn, řeší § 25 vyhlášky č. 501/2006 Sb „o obecných požadavcích na využívání území“. V odst. 1 vyhlášky, vzájemné odstupy staveb musí splňovat požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, požární ochrany a požadavky na zachování kvality prostředí. Vyhláška v odůvodněných případech sice umožňuje vydání výjimky, a odstupové vzdálenosti snížit, ale vždy by mělo platit, že stavební úřad umístění stavby musí posuzovat v širším kontextu, tedy i vůči jejímu okolí. Měl by posoudit jak architektonické a urbanistické hodnoty stávající zástavby, tak i zároveň, zda realizací navrhované stavby nedojde ke znemožnění zástavby na sousedních pozemcích. Informace o postupu stavebního úřadu ve věci a o jeho posouzení navržené stavby musí obsahovat odůvodnění jeho rozhodnutí. Proti jeho rozhodnutí se můžete ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí odvolat. Ve svém odvolání zkoumejte, zda stavební úřad při povolování stavby využil všech dostupných informací o stavbě a o jejím okolí, zda umístění stavby posoudil ve všech výše zmíněných ohledech i z hlediska souladu stavby s platnými předpisy.
Další dotazy a odpovědi na téma "Odstupových vzdáleností staveb pro bydlení" najdete ZDE.
Dotaz na téma: Kolaudace stavby povolené v 50. letech 20. století (ověření "pasportu" stavby)
Dotaz: Dobrý den, můj problém je poněkud složitější a delší. Moji rodiče jsou majitelé domu, který byl postaven kdysi v 50. letech minulého století. Skládá se z vyšší budovy (určená jako obytná) a z nižší budovy (jako zemědělská stavba), ovšem je to společně propojeno a tak se jeví jako jeden celek. Problém je v tom, že zemědělská budova má číslo popisné a obytná nikoli. Zároveň na číslo popisné zemědělské budovy jsou nahlášeny 3 rodiny k trvalému bydlišti alespoň 10 let. Chtěla jsem se nahlásit na toto číslo popisné také k trvalému bydlišti, ovšem paní na městském úřadě mě ujistila, že na zemědělskou stavbu nelze vázat trvalé bydliště. Táži se tedy, jak je to v případě mých nájemníků možné? S tímto problémem jsem se rozhodla něco dělat a tak jsem šla na městský úřad, kde si mne přehazovali jak horký brambor, skončila jsem na stavebním úřadě, kde mi bylo řečeno, že proto, abych dostala na budovu číslo popisné je potřeba mimo jiné i kolaudační rozhodnutí o této stavbě. Ovšem jedná se o více jak 50 let starou budovu, a když se byl můj otec ptát na kolaudační rozhodnutí a další podklady k domu, bylo mu řečeno, že byly ztraceny. Prosím Vás o radu co dělat, jestli to musí zařídit úřad, když to ztratil nebo to odskáču já, resp. mí rodiče a budeme toto muset nechat znovu vypracovat? Děkuji za odpověď. PSNaše odpověď: Jak došlo ke skutečnosti, že mají nájemci hlášeno trvalé bydliště v zemědělské stavbě, je skutečně záhadou. Nedochované kolaudační rozhodnutí lze nahradit sdělením o ověření „pasportu stavby“. Toto sdělení vydává, na žádost vlastníka stavby, stavební úřad právě v případech, kdy se nedochovají doklady o povolení a kolaudaci stavby. Podkladem k žádosti zjednodušená dokumentace skutečného stavu stavby, s vyznačením účelu jejího užívání. Tuto dokumentaci musí nechat zpracovat vlastník stavby, nikoliv stavební úřad, ten ji jen ověřuje.
Další dotazy a odpovědi na téma "Kolaudace staveb pro bydlení" najdete ZDE.
Dotaz na téma: Záměr oplocení pozemku
Dotaz: Dobrý den, vlastním parcelu s domem a chtěla jsem ji rozšířit o nevyužitou plochu. Požádala jsem OÚ o odkoupení této plochy, dostala jsem nabídku z obecního úřadu k odkupu pozemku vedeného na katastrálním úřadě jako druh pozemku „ostatní plocha“ a způsob využití „zeleň“. V této souvislosti mi bylo sděleno, že si tento pozemek nemohu oplotit. Můj dotaz zní, zda je tato informace pravdivá nebo popř. jaký druh oplocení mohu použít (např. s podezdívkou, pouze keřem atd., dřevěné kůly zaražené do půdy apod.)? Děkuji za odpověď. OKNaše odpověď: Tato informace může být pravdivá. Pozemky, které jsou územním plánem obce zahrnuty např. do „veřejné zeleně“ oplotit nelze. Způsob využití pozemku z ostatní plochy např. na zahradu lze změnit územním rozhodnutím o změně využití území. Nové využití pozemku musí být v souladu s územním plánem a musí s ním souhlasit i orgán ochrany životního prostředí (odbor životního prostředí příslušného městského úřadu). Pokud pozemek zůstane i nadále ve stávajícím využití, nelze na něm stavbu oplocení ve smyslu stavebního zákona realizovat. Stavbou se podle stavebního zákona rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební a montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité výrobky, materiály, konstrukce a bez ohledu na účel využití a dobu trvání. Termínem stavba tedy nelze označit např. živý plot, ten schválení stavebního úřadu nepodléhá.
Další dotazy a odpovědi na téma "Oplocení" najdete ZDE.
Dotaz na téma: Technické požadavky na obytné budovy dle ČSN
Dotaz: Dobrý den, je prosím nějakou normou nebo předpisem definován účel a vybavení místností v obytných stavbách či obecně? Jde mi zejména o definici a požadavky na technické místnosti. Předem děkuji. ONaše odpověď: Technické požadavky na obytné budovy jsou specifikovány v ČSN 734301 „Obytné budovy“ a ve vyhlášce č. 268/2009 Sb. „o technických požadavcích na stavby“. Ta se nezabývá pouze technickými požadavky na obytné budovy, ale technickými požadavky na stavby obecně, které náleží do působnosti obecných stavebních úřadů.
Další dotazy a odpovědi na téma "Povolování staveb pro bydlení" najdete ZDE.
Dotaz na téma: Pozemek pro stavbu RD v místě plánovaného koridoru železniční tratě
Dotaz: Dobrý den, prosím o bližší informace k našemu problému a předem moc děkuji za vaší odpověď. Kupujeme pozemek k výstavbě RD. V regulačním plánu přejde tento rok pozemek do kategorie stavební pozemek. Inženýrské sítě máme 60 m od pozemku. Přímo přes toto území chce kraj vybudovat železniční trať - tramvajová vozidla a vytyčil zábor – koridor, ve kterém se nesmí stavět, dokud se projekt nevyřeší, popř. nezrealizuje, což může trvat roky. Otázka zní: je možno získat povolení na přivedení inž. sítí přes tento koridor? Výškově (technicky) by to reálné bylo, takže čistě úředně? Moc děkuji za odpověď. JKNaše odpověď: V tomto případě záleží na skutečnosti, jakým způsobem je koridor pro budoucí veřejně prospěšnou stavbu vymezen a zda zákaz platí na veškeré stavby v něm umisťované. Podrobnosti k této věci zjistíte pouze u příslušného stavebního úřadu nebo u příslušného odboru krajského úřadu.
Další dotazy a odpovědi na téma "Povolování staveb pro bydlení" najdete ZDE.