Zohledníme-li návratnost investic do nízkoenergetického bydlení, nejedná se o předražené projekty. Rostoucí ceny energií vedou k čím dál větší výstavbě domů s nízkou energetickou náročností. Od začátku letošního roku již dokonce není možné stavět domy s horší energetickou bilancí, než je nízkoenergetický standard. Nízkoenergetické a pasivní domy markantně snižují domácí účty za energie a díky stále se rozšiřující nabídce se tyto stavby stávají stále dostupnější. Rozhodně se nejedná o předražený módní výstřelek, ale o perspektivní investici do zdravého a úsporného bydlení.
Pokud chceme stavbu, která nám v budoucnu ušetří náklady na energie, bude pro nás podstatná energetická náročnost budovy. Podle plošné měrné potřeby tepla čili podle spotřeby tepla na vytápění vztahující se na 1 m2 podlahové plochy za jeden rok rozlišujeme několik typů staveb, respektive jejich energetických standardů.
Nízkoenergetický nebo pasivní dům?
Běžné stavby dosahují hodnoty kolem 180 kWh/m2a. Naproti tomu nejběžnější nízkoenergetické domy mají měrnou potřebu tepla pod 50 kWh/m2a, tedy několikanásobně nižší. Několikanásobně nižší pak budou i výdaje za energie. Ještě vyšší úspory přináší pasivní dům, který se dostává na hodnoty pod 15 kWh/m2a. Poslední kategorii tvoří nulové domy se spotřebou dokonce pod 5 kWh/m2a.
Vlastnosti směřující k úsporám
Nízkoenergetické a pasivní stavby využívají nové postupy výstavby, kvalitní moderní materiály i důraz na konstrukční detaily. Hlavní trend moderního úsporného bydlení je zabránit masivním únikům tepla. Základním nástrojem jsou silné vrstvy izolace z rozmanitých izolačních materiálů. Ty se kotví buď na zděnou konstrukci, nebo se aplikují na připravený skelet.
K zamezení dalším únikům tepla se používají okna a dveře s výbornými tepelně-izolačními vlastnostmi. Velká okna směřují na jih pro maximální využití tepelných zisků. V letních měsících zde přichází ke slovu stínící systémy, aby se interiér naopak nepřehříval.
Se vzduchotěsností přichází námitky, jestli budova má možnost dýchat. V těchto stavbách se samozřejmě počítá se systémem nuceného větrání, který odvádí vydýchaný vzduch a přivádí do budovy vzduch čerstvý. Tímto způsobem dosáhneme lepšího a komfortnějšího provětrání, než jakého můžeme docílit pomocí větrání okny. Další tepelné ztráty šetří rekuperace, což je řízená výměna tepla, kdy je teplo odchozího vzduchu předáno vzduchu příchozímu, čerstvému.
Nízkoenergetický rodinný dům a dřevěnou fasádou
Luxusní rodinný dům
Nové pojetí estetické stránky
Pasivní a nízkoenergetické domy se nemusí svým vzhledem výrazně odlišovat od tradičních staveb. V nabídce najdeme moderní projekty i domy klasického formátu. Existují domy zapuštěné do terénu, moderní hranaté stavby, ale samozřejmě si můžeme vybrat také pasivní dům se sedlovou střechou. Charakteristickou dominantou těchto staveb není typický vzhled, ale především jejich úsporné parametry.
Náklady
O kolik vyšší budou náklady na výstavbu nízkoenergetického nebo pasivního domu v porovnání s tradiční výstavbou? Výše nákladů je samozřejmě závislá na použitých materiálech a technologiích. Řádově se cena navyšuje přibližně o 5 – 20%, v praxi se jedná o navýšení cca od 150.000 až do 500.000 Kč. Samozřejmě jsou tato čísla pouze orientační a záleží na každé konkrétní stavbě. Zároveň s náklady na výstavbu ovšem musíme zmínit radikální snížení nákladů na vytápění. Pro klasický rodinný domek se pohybují od 20.000 korun ročně, u nízkoenergetické stavby nepřesahují čtvrtinu této částky. V kalkulaci návratnosti nákladů také musíme počítat se stále rostoucími cenami energií. V současné situaci se nám investice vrátí zhruba do 15 – 20 let.
