Jmelí se nám ochotně a snadno uchytí například na jabloních. A škodit jim opravdu nebude, pokud to s výsevem nepřeženete. Proč tedy tuto epifytickou rostlinu každoročně kupovat a nebo šplhat po nebezpečných výškách? Zásobte se vlastním jmelím, které na opadaných listnáčích dokonce vypadá pěkně.
Sice si nějaký ten rok počkáte, než si svůj živý vánoční smrček a nebo jedličku poprvé ozdobíte, ale bude vás těšit fakt, že je to opravdu jen a jen váš stromeček. Vyklíčeným semínkem počínaje. Jak správně postupovat?
Ikeniva je vlastně obdobou japonských ikeban, přeložit lze výraz ikeniva jako „aranžovanou zahrádku z živých rostlin“. Pokud chcete ve svém bytě něco neobvyklého a nebo prostě nemáte žádnou zahradu, minizahrádka vám vykouzlí úsměv na tváři.
Hmyz a ptáci je milují, lidé se před nimi musí mít na pozoru, protože jsou pro ně smrtelně jedovaté. Pokud však nebudete pojídat, co nemáte, dočkáte se každý rok na podzim neobvyklé krásy jménem brslen. Tato nenápadná „nicka“ se náhle „vyloupne“, začne zahradě dominovat a přitáhne pozornost ptactva.
Že dokonce potřebuje ke svému vývoji „hluboké“ období vegetačního klidu s teplotami pod bodem mrazu, jinak se později zdeformují její listy i květenství? Sice se ve své zahradě zřejmě nedočkáte dozrálých pistáciových oříšků, ale tato rostlina doplní vaši sbírku neobvyklých unikátů, jaké si pěstuje málokterý z vašich sousedů a známých.
Co jsou vlastně květinové (resp. rostlinné) bordury? Jednoduše lemy, něco jako rámy obrazu, ovšem různotvaré, pestré či jednoduše strohé a jednoduše geometricky střižené, nebo naopak divoké, poutavé. Mohou být robustní, jemné, decentní, romantické i melancholické. Odolné i křehké.
Klokoč zřejmě pěstovali a využívali již staří Slované, našlo se totiž při archeologických vykopávkách klokočí již z 9. století n.l. v Mikulčicích. A co je ono tajemné klokočí? Je to prosté – semena keře, který nazýváme klokoč zpeřený.
Ve finále ankety Strom roku soutěží dvanáct stromů z devíti krajů. Zbývá poslední týden hlasování a vítěz je do poslední chvíle nejistý. Všechny nominované stromy jsou ale krásné, podívejte se.
Podzim je spolu s jarem ideálním časem pro výsadbu, respektive zakládání živých plotů. V každém případě jde o nenásilnou, přírodní formu zajištění soukromí na pozemku a nebo jeho rozčlenění. Zároveň však živý plot funguje jako účinná bariéra proti prachu a hluku a přitom jde o významný dekorační prvek.
Obsah látek v plodech (semenech) podobný bramborám, energetické hodnoty dokonce vyšší, chuť nasládlá, oříšková, cizosprašnost stejná jako u lísek a dokonce i stejný škůdce. To je kaštanovník jedlý. Pečené jedlé kaštany bývaly u nás kdysi horkým nedostatkovým zbožím, dnes tomu tak již není, ale věděli jste, že si kaštanovník setý (či též jedlý) můžete sami pěstovat?
Mišpule obecná, jinak též německá, byla v Evropě již ve středověku tradičně pěstována jako ovocná dřevina, známa však byla již ve starověku. Ovšem dnes objevujeme spíše její schopnosti okrasné. Jak mišpule pěstovat, jaké jim najít stanoviště? Jak jejich plody chutnají a proč jsou zdraví prospěšné?
Kigélie africká neboli salámovník není výplodem bujné fantazie, ale skutečně roste a plodí. Plody jsou podobné šišce salámu, ovšem pojídat je nemůžeme. Tuto dřevinu z čeledi trubačovitých najdeme v tropech napříč světadíly.
Oleandry pěstujeme v našich podmínkách v mobilních nádobách jako rostliny přenosné. Zimu by v zahradě nepřežily. Ovšem jen samotné zazimování nestačí, je třeba dostatečně zalévat, hnojit, tvarovat, ale i znát nemoci a škůdce oleandrů. A když vše klapne, dočkáme se v létě nádherných květů.
Ořechoplodec, ořechokřídlec a nebo modrovous, rostlina kvetoucí v době, kdy již ostatní odkvetly či odkvétají. Poklad pro každého, kdo chce nádherně kvetoucí rostliny v zahradě co nejdéle do podzimu. Přicestoval k nám až z Mongolska, severu Číny, Koreje a Japonska a je na čase se s ním seznámit.
Serenoa plazivá je jediným druhem rodu serenoa. Tato nízce rostoucí, plazivá palma (s plazivým kmenem) má velké vějířovité listy a ve volné přírodě ji najdeme v jihovýchodních oblastech USA, především pak na Floridě, kde tvoří i rozsáhlé porosty.
Rybíz červený a černý, maliny, ostružiny, angrešt, ale i malinoostružiny a třeba josta (kříženec černého rybízu a angreštu). Známé ovocné keře, který při dobré péči plodí a plodí i bez ohledu na výkyvy počasí. Plody nabízí tyto okrasné keře vynikající a dokonce i vzhledem nevypadají mnohé z nich vůbec špatně, obzvláště keříky na kmíncích, jiné však přinášejí především plody a svým vzrůstem způsobují zahrádkářům dokonce vrásky na čele. Například maliny mohou rozčílit i souseda, kterému "podlezou" plot. Ovšem nejsou tím jediným, čím můžeme svou zahradu obohatit.
Že listnatým stromům a keřům opadává na podzim listí, načež se uchylují k zimnímu odpočinku, je tak nějak samozřejmé a v mírném klimatickém pásu všemi běžně přijímané. Čím dál tím častěji se však v parcích a zahradách a nejen těch botanických, ale třeba i venkovských, objevují dřeviny, které prostě na zimu neopadají. Kde se vzaly, tu se vzaly…
Takzvané venkovní ibišky jsou v našich klimatických podmínkách zastoupeny téměř jediným druhem, ibiškem syrským. Vyšlechtěno bylo mnoho odrůd a kultivarů, z nichž nejpůsobivější jsou například kultivary plnokvěté.
Krásnoplodka je bohužel teplomilný keř, který je nutné v našich podmínkách na zimu ukrýt před mrazem. Pokud však máte zimní zahradu či prostorný obývák, stane se i v mobilní nádobě nádherným doplňkem vašeho okrasného prostoru okolo domu v sezónně a uvnitř přes zimu.
Veškeré hortenzie mají podobné nároky na pěstování, ať je již pěstujeme v záhoně či mobilní nádobě, ať jsou to vytrvalé keříky a nebo rostliny popínavé. A tím hlavním, co od hortenzií očekáváme, je kvetení. Pokud nám hortenzie nekvetou, je ve většině případů chyba na naší straně kurtu.