Znáte jostu? Jaké má přednosti a jak chutná?
Josta je poměrně nový druh bobulovitého ovoce, které dobře chutná a snadno se pěstuje. Jde o mezidruhového křížence černého rybízu a srstky angreštu s ovocem vhodným pro přímý konzum.
Josta je poměrně nový druh bobulovitého ovoce, které dobře chutná a snadno se pěstuje. Jde o mezidruhového křížence černého rybízu a srstky angreštu s ovocem vhodným pro přímý konzum.
Muďoul trojlaločný, pod tímto divným jménem se ukrývá exotický strom, kterému se jinak říká „indiánský banán,“ a daří se mu i v našich zahradách. Ohromte své známé dřevinou, kterou zaručeně neznají. A dejte jim ochutnat i její plody.
Silné deště v kombinaci s mrazem a hustým nočním a ranním sněžením, nadělají paseku nejen v lesích, ale i zahradách. Především dřeviny nemohou unést tíhu ledu a sněhu.
Ochutnejte netradiční plody plné vitaminů a podobné borůvkám, plody u nás netradičního keře s krásnými, bílými květy, ale také houževnatým dřevem. Indiáni mu říkali "šípový keř."
Právě na začátku jara, kdy se ovocným stromům nalévají pupeny, je ideální doba pro jejich přihnojení, aby nám dobře plodily. Jak si poradit?
Banánovník se hodí do interiéru, kde je pěstován jako pokojová rostlina, ale i na zahradu. Záleží jen na výběru správného kultivaru. Jeho pěstování je však poměrně náročné a počítejme spíše s dekorativními listy než s chutnými plody.
Jednou z mála důležitých prací v zimě je řez stromů, tedy pokud zrovna nemrzne, jaký, kdy, a u kterých stromů se provádí?
Olivovníky jsou teplomilné dřeviny, proto je obtížné pěstovat je v našem klimatickém pásmu celoročně venku, přesto je však pěstovat můžeme – jako pokojovky.
Některé ovocné stromy jsou choulostivější, jiné odolnější, ovšem právě mráz v kombinaci se slunečním zářením je může zničit. Jaká ochrana je vhodná? A proč?
Že tento svátek ještě neznáte, ale stromy milujete? Den stromů u nás připadá na 20. října a zajisté by si zasloužil větší pozornost, než má.
Máte v zahradě místo a chcete její okrasnou část něčím ozvláštnit? Okrasné jabloně budou zahradu krášlit od jara do zimy a některé až do předjaří.
Vysazování vzrostlých stromů je náročné a také drahé. Ani pro samotné stromy nejde zrovna o jednoduchý zásah. V běžných zahrádkách se neprovádí, pokud je však třeba, je to možné.
Systém sušení dotáhli naši předkové k dokonalosti, a díky jejich zkušenostem si dnes můžeme dovolit omezit experimentování na minimum. Ovšem fantazii se meze opravdu nekladou...
Zahrady nám budou ještě několik měsíců plodit, ovšem postupně skončí naše sklízení plodin a my budeme řešit, co se sklizní. Jak uskladňovat ovoce a zeleninu?
V létě je dobré prořezávat mnohé ovocné dřeviny a to z různých důvodů. Například když chceme omezit bujení stromu a zaručit lepší úrodu letošní i v příštím roce.
Velikosti ostatních ovocných stromů sice nedorůstá, přesto je však výsadba vinné révy analogií výsadby stromu. Pokud se chytne, vydrží v zahradě nejméně 25 let.
Nádherné květy, pestré listy, jedovaté i jedlé a zdravé plody, neprostupné, trnité keře, opadavé i neopadavé, nízké i vysoké až 5 metrů. To je dřišťál.
Řežeme rouby, odstraňujeme borku, zaléváme pro nedostatek vláhy, pokud nemrzne, přihrnujeme k dřevinám sníh (pokud nějaký vůbec je), odstraňujeme nemocné části dřevin...
Granátovník obecný pochází z přední Asie, u nás jej lze pěstovat, ale jen jako letněnou pokojovku, která na podzim opadá, středoevropskou zimu by granátovník nepřežil.
Týden mrzlo, napadlo trochu sněhu a zase je tu jaro, byť teprve končí leden. A víte, co můžete udělat? Klidně vysadit nové stromky a keře.