Podaří se nám vypěstovat meloun? A jak poznáme, že je zralý?

Nebojte se pěstování melounů

Představa, že melounům se daří jen na jižní Moravě a na jihu Slovenska, je zcela mylná. Záleží na volbě správné odrůdy pro konkrétní nadmořskou výšku a podnebí a pak vypěstujeme melouny kdekoli. Stejně tak je důležité správné místo výsadby. Pokud s melouny teprve začínáte, je dobré zvolit ranou odrůdu (např. Sugar Baby). Rané odrůdy dozrávají i ve vyšších polohách a nejsou příliš náročné. Melouny vyséváme v bytě, vytápěné zimní zahradě, či vyhřívaném skleníku na konci zimy, resp. v předjaří a na finální stanoviště je umístíme až po 15. květnu. Použijeme lehký výsevní substrát s perlitem a nic nepokazíme, když zalijeme vysetá semínka roztokem podporujícím klíčivost, ale nutné to není. Vlastně s nimi začínáme ve stejné době jako se salátovými okurkami, chilli, sladkými paprikami, rajčaty apod.

Dva základní druhy melounů

Rozlišujeme dva základní typy melounů - cukrový a vodní, přičemž oba mají přibližně stejné nároky na pěstování, ale cukrové melouny mají o cca 20 dní delší dobu vegetace. Venkovní pěstování je vhodné v nejteplejších oblastech naší země, ve středních a vyšších polohách je lepší pěstovat melouny ve skleníku. Dužnina obou typů melounů má odlišnou vůni, chuť, ale i strukturu.

Co melouny milují

Melouny určitě milují teplo, sluníčko, dostatek vláhy a půdu bohatou na živiny. Každý si určitě uvědomí, kolik vody obsahují zralé plody. Ve venkovním prostředí volíme chráněná stanoviště, ovšem plně osluněná. Půdu výhřevnou, bohatou na živiny, lehkou, nejlépe doplněnou o kvalitní kompost či substrát a organické hnojivo.

Ideální je použít k pěstování melounů černou netkanou textilii či fólii. Přitahuje sluneční paprsky, načež akumuluje teplo a to se uvolňuje po setmění. Zadržuje též vláhu a brání v růstu plevelům. Platí prostě zlaté pravidlo „vše pro melouny!“ Melouny jsou ohromní jedlíci a čím více živin jim dáte, tím lépe se vám odmění za bohatou hostinu. Jestli se u některé plodiny nemusíte bát nadbytku dusíku a jiných prvků, jsou to právě melouny. Stejně tak však pozřou i chemikálie, kterými ošetřujete zahradu. A pokud budete melouny ošetřovat pesticidy, doslova vám zralé explodují na záhoně. Proto pozor! Vůbec neuděláte chybu, když melouny vysadíte přímo na kompost nebo vyvýšený záhon, kde se pod kvalitním substrátem a vrstvou hnoje rozkládá organický materiál ze zahrady a kuchyně. Melouny prostě milují půdu hlubokou, dobře propracovanou, bohatou na humus. A pokud takovou nemáte, nezapomeňte nastlat pod vysazované sazenice zralý hnůj a kompost. A i přes sebelepší materiál, do kterého melouny vysadíme, je dobré v době růstu a kvetení ještě přihnojovat zálivkou (např. hnojivo určené pro rajčata).

Jak zalévat melouny

I když zrovna dostatečně prší, melouny si nevystačí se srážkami. A pokud je sucho, jsme v maléru. Meloun pije, pije a pije. Hojná zálivka dvakrát denně, přestože občas sprchne, melounům jenom prospěje. 1 rostlina vyžaduje jednou týdně alespoň 10 litrů vody navíc a alespoň jednou denně normální zálivku.

Výsev melounů

Výsadbu připravujeme tak, že do každého kelímku vysejeme 2 nebo 3 semínka cca 1 cm pod povrch. Substrát udržujeme stále vlhký. Vzrostlé sazenice vysadíme na finální stanoviště po 15. květnu. Stonky při výsadbě zasypeme zeminou až po první listy, stejně jako okurky, papriky, rajčata, cukety a dýně, mají i melouny rády přikopčení. Rostliny budou mít bohatší kořenový systém, lépe budou růst a plodit. Do jedné výsadbové jamky (hnízda) dáváme po dvou až třech sazenicích, proto jsme vysévali tolik semínek do kelímku. Kolem vysazených rostlin pak kromě přikopčení vytvoříme z půdy jakousi misku, kterou při každé zálivce zcela naplníme vodou. Půdu okolo misky pak zakryjeme černou textilií či fólií.

Pokud máte doma starší semena melounů, vězte, že ta si udrží svou klíčivost po mnoho let. Pokud nemůžeme melounu nabídnout ty nejlepší podmínky, je dobré vsadit na roubování. Čili po určité době výsevu semen vybrané odrůdy vysejeme i semena podnoží (doba jejich výsevu se liší řádově ve dnech v závislosti na odrůdě. Používají se podnože například tykve fíkolisté, 'Sprinter F1' či 'Atlas F1'. Jejich semena vyséváme cca dva až tři dny po výsevu melounů. Do roubování melounů (či salátových okurek) se však pouští jen zkušení zahradníci. V takovém případě je pro většinu z nás lepší zakoupit již naroubované sazenice.

Pro výsev melounů je zásadní poměrně vysoká teplota (22 ^oC). Výsev umístíme na světlé stanoviště a přikryjeme fólií. Klíčky nám vzejdou do cca deseti až čtrnácti dní. Do sadbovače s malými buňkami vyséváme po jednom semínku, až do větší nádoby sesadíme 2 až 3 rostlinky. I hrnkované sazenice udržujeme ve stejnoměrné teplotě okolo 20 ^oC a na slunném stanovišti. Při nedostatku světla rostliny slábnou, pokud tedy nemůžete tuto podmínku zajistit, držte ji v chladnější místnosti, porostou pomaleji, budou ale poměrně silné a vitální. Sazenice pravidelně zaléváme a hnojíme. Ideální jsou hnojiva s vyšším obsahem dusíku.

Je meloun ovoce a nebo zelenina?

Plody melounů jsou doslova „našlapané“ vitamíny a minerály. A byť jsou velice sladké, obsahují jen minimum kalorií. Uspokojí proto chuť na sladké, ale nezpůsobují tloustnutí a jiné choroby. Zároveň si doplníte tekutiny.

V obchodech jsou melouny na vahách řazené mezi ovoce, mnohé to však mate, protože zahradníci a vzdělaní lidé vědí, že jde o plodovou zeleninu z čeledi tykvovitých. Kuchaři a cukráři jej pak stejně jako obchodníci považují za ovoce. Lépe se tak prodává. Je to ale ještě složitější. Botanici považují melouny za ovoce, jelikož jde o bobule. Prostě jsme si z melounů vytvořili takové „oborové otloukánky.“

Odkud melouny pochází?

Melouny pochází z Afriky, přičemž samotný výraz má původ v řečtině. Údajně se prý poprvé urodili v africké poušti Kalahari, zcela jistě však víme, že si na nich pochutnávali již ve starém Egyptě před cca 5000 lety. Důkazy obsahují hieroglyfy na zdech starověkých budov. Meloun byl dokonce královským darem a panovníci jej dostávali na svou poslední cestu. Avšak do Evropy se melouny dostaly přes Čínu a ve 13. století přes Arábii (Maurové).

Jak poznáme zralý meloun?

Zralý meloun poznáme po zvuku, při poklepu by měl být plný, měl by mít jakoby kovový zvuk. Když jej pak vezmeme do ruky a stlačíme, měl by vrzat. Zároveň má mít seschlou stopku a ta se začíná stáčet. Dalším důkazem zralosti je žlutý flek na jedné straně. Určitě nevadí melounům šrámy, musí prostě být lesklé, vybarvené a tvrdé. Pokud je zralý meloun cukrový, výrazně voní a kolem stopky má popraskanou slupku.

Druhy melounů

Vodní melouny jsou tradiční, zvenčí zelené, uvnitř růžově červené, s černými zrníčky (existují i kultivary bez zrníček). Cukrové melouny mají hlavní barvu žlutou, s odstínem do zelena, s oranžovou dužninou apod. Cukrových melounů je mnoho druhů a stále se šlechtí. Nejznámější je odrůda Galia (plod se vejde do ruky, chutí připomíná nektarinky), Cantaloupe (malé plody, chuť a vůně ananasu), Honeydew (medový meloun se zelenou kůrou a zářivě žlutou dužninou, podává se k parmské šunce nebo masu z lososa), Piel de Sapo (úžasná sladká chuť, ale název znamená v překladu 'kůže ropuchy').

Zdroj: abecedazahrady.cz, ČESKÉSTAVBY.cz, wikipedia.org, shutterstock.com