Vyčistit si zoubky, převléknout se do pyžámka, poslechnout si pohádku na dobrou noc a nechat si něco hezkého zdát až do rána. Ukládat děti ke spánku není zase tolik odlišné od série úkonů, které je třeba provést se zahradou na podzim. Úprava, očista a zazimování garantují klidný „spánek“ přes zimu a dobrou kondici, až na jaře zazvoní budíček.
Podzim je ideální období na zastřižení a prořezávky. Jen pozor, ne každý ovocnáč za ně poděkuje. Prořezávku docení především peckoviny (slivoně, třešně, višně, broskvoně a meruňky), jádroviny – hrušně a jabloně – si necháme až na jaro. Důležité je správné načasování, tak abychom stromy před zimou neoslabili. Takže žádné radikální zákroky, aby se rány stačily (po ošetření) zahojit.
)
Odlehčit stromům a keřům
Prořezávka na podzim slouží primárně k odstranění starých suchých větví, nebo těch vyloženě poškozených zátěží úrody. Víceméně nestříháme do živého, a uschlé a nemocné větvě odstraňujeme proto, aby se v nich nehromadila vlhkost a nedocházelo k jejich uhnívání. Řez výchovný, prosvětlující a formující podobu stromu, je lepší nechat až na časné jaro. Teď je čas spíše jen na pročištění.
Do „živého“ stříháme jen u zelených živých plotů, které zakracujeme, prosvětlujeme, aby měly dostatek vzduchu a nehromadilo se v nich nafoukané a opadané listí. Regulujte také divoké prorůstání do prostoru. Po sestříhání nezapomeňte živý plot zalít. Seschlých větviček musíte zbavit i stálezelené dřeviny a jehličnany. Aby s sebou do zimy nenesly nic zbytečného navíc.
U ovocných keřů odstraňujete odplozené výhony a ty, které nevyzrály. Objem nadzemní části se zkracuje zhruba o třetinu. Z ovocných stromů je záhodno před nástupem zimy odstranit poslední zbývající plody. Zasychající zbytky totiž slouží jako útočiště (nejen) hmyzím škůdcům a jejich vajíčkům, larvám. Výjimkou jsou plododárné okrasné stromky, například jeřáby, které necháváme osypané jako ptačí krmítka.
)
Správná opora pro zimní časy
U malých stromků (nebo těch na podzim čerstvě vysazených, kdy je na to ideální čas) nesmíme zapomenout na patřičnou oporu. Vyvázání ke kůlům, mezi trojnožky. Aby správně rostly, neohýbaly se a nelámaly. Stabilizace kmínků má svá pravidla, stromky netřeba škrtit. Zvažte také ochranu jejich kmenů před okusem ochrannou síťkou.
U na chlad citlivých druhů popřemýšlejte o jejich zabalení/obalení, zapytlování. Týká se to řady okrasných druhů, a to zdaleka nejen dřevin. Některé druhy travin potřebují vyvázat, truhlíkové rostliny podložit polystyrenovými deskami aby nepromrzaly od kořenů. Spíš než techniky je to výzva v tom pohledat dostatek balícího, upevňovacího materiálu. A najít si čas, než na to bude pozdě.
I melír v podobě bělených kmenů, očišťující kůru a současně bránící přehřívání za zimních slunečných dní, má svůj význam. U ovocnáčů, který by mohly vyhnat mízu dřív jen proto, že se do ně opírá slunce, je to skoro povinnost.
)
Podzimní příkrm s příchutí draslíku
Hnojení je na podzim nezbytnost. Ale chce vědět, co a proč vlastně hnojíte. Zda vyzrálým hnojem nebo dobře rozloženým kompostem chystáme uvolněnou půdu na záhoncích na příští sezónu, zda do půdy přisypáváme hnojiva, která se v ní mají přes zimu rozložit a postupně uvolňovat. Anebo zda „dokrmujeme“ stávající rostliny, od květin po dřeviny, aby dobře snesly zimu.
Poptávka je po fosforu, železe a hlavně draslíku. Ten totiž zvyšuje odolnost kořenového systému. Ne každá rostlina hnojení potřebuje, a když upravujeme záhonky, chce to vědět předem, co na nich budeme na jaro sázet. Tam, kde má růst česnek nebo cibule, na dusík bohatý hnůj nepatří. Trvalky také hnojení nepotřebují, raději se ukládají ke spánku v klidu.
Hnojit se dá i nazeleno, případně posekanou trávou. Vyloženě spotřebním materiálem se na podzim stává mulč. Vytváří přirozenou ochranu povrchu půdy a kořenů rostlin pod nimi, tlumí promrzání, brání ztrátě vody zadržováním vlhkosti, ladí pH půdy. Mulč přitom nemusí být jen nadrcená kůra stromů a zbytky větví, ale i sláma nebo kamínky. Přihrnutí mulče se na podzim běžně aplikuje na záhonky s trvalkami a u okrasných dřevin.
)
Sterilní čistota nebo život?
Podzimem se vine produkce organického odpadu, opadu. A velkou otázkou zůstává, co se spadaným listím dělat. Buď hrabat, nebo nehrabat. Hrabání je depresivně a do úmoru opakovaná činnost, sisyfovská práce. Jejím výsledkem je ale perfektní stav trávníku, na němž do jara nevzniknou fleky. Sestřihněte naposledy na podzim trávník, tak, aby „pod sníh“ šel zhruba z 6-7 cm výšce.
Tam, kde nám tolik o trávník nejde, je lepší listí nechat jako přírodní plošný mulč. Částečně se rozloží, vyživí půdu pod sebou. Klidně jej předtím můžete prohnat drtičkou (mulčovací frézou). Pokud je vrstva listí rovnoměrná, bude bránit promrzání půdy. Ne každý se na to ale chce koukat. Shrabané listí ale nepatří ke kmenům stromům, tam by dělalo neplechu.
)
Předností ne-hrabání je méně práce, oživení půdy a vytvoření prostoru, úkrytů pro zimování brouků. Což je fajn. Pokud nejste rozhodnutí, hrabejte - ale vytvářejte velké kupky listí - které v místě ponecháte. Aspoň budou mít ježci kde spát. Jinak platí, že opad – vhodně proložený dalšími organickými zbytky ze zahrádky – nepatří do popelnice, ale na kompost. Je to váš materiál, vaše surovina pro úspěch v dalších sezónách. Nezbavujte se jich, je to krátkozraké.
)
Úprava záhonů podle tradic a zákonů
Na produkčních záhoncích bychom, věrni zahradnickým tradicím, za sebou neměli nechat nic a měli bychom odstranit všechny zbytky plodin (aby se v nich nezahnízdili škůdci a patogeny rostlin, které takhle rádi zimují). Se sklízením pospíchá plodová zelenina, ale třeba zelí si může počkat. Teploty kolem nuly mu nevadí. Ne každá „sušina“ na zahradě musí pryč. Trvalky například využívají své suché listy jako kožich na zimu.
)
Proti „tradičnímu“ modelu nyní ale stále častěji vychází myšlenky udržitelného zahradničení, které proti vyčištění pozemku po sklizni brojí. Odhalený povrch půdy prý snadno promrzá, ztrácí se tím živiny (stimuluje se tím potřeba dalšího hnojení). A poměrně dost je tak kritizována i další tradiční položka podzimních aktivit, rytí. Jde to prý i bez. Anebo bez rytí na podzim, které vynahradíte důkladnějším prorytím na jaře. Je to na vás.
Myslete na to, že ani na podzim úplně nekončíte se zálivkou. Poptávka po pravidelné zálivce se sice s nástupem podzimu snižuje, ale rozhodně nekončí. Stromy a keře je třeba zalévat stále, a to i v zimě. Ve formě sněhu totiž není voda pro kořeny rostlin dostupná, a spíš než mrazem u nás mohou sejít suchem.
)
A co tam máte dál?
Zazimování kompostu, úklid zahradnického náčiní a se servisem spojené uložení nářadí do další sezóny (zazimovat motorovou pilu nebo nářadí není jen tak), úklid a údržba zahradního nábytku, zazimování zahradních jezírek, bazénů. Velký úklid skleníku (který vám ušetří práci na jaře) a příprava fóliovníků (jejich sklizení na zimu).
Příprava zahrady na zimu, její podzimní ukládání ke spánku, je prostě hodně dlouhá série činností, které neradno opomenout. Na druhé straně, pokud si to dobře rozvrhnete, nemusí tyhle úkony probíhat ve spěchu a mohou být docela radostné. Je to jako ukládání dětí do postele. Rutina, která se ale vyplatí.
Zdroj: Radomír Dohnal, ČESKÉSTAVBY.cz
