Statistika nuda je, má však cenné údaje. Například ten, že devadesát procent svého času tráví lidé z Evropy uvnitř interiéru budov. Doma, v práci, na nákupech, v metru – ale pořád pod střechou. Tenhle trend není vlastní jen Evropanům, trpí na něj i lidé z USA a v menší míře pak i Australané. Podstatné je, že za naši setrvalou existenci v zastřešených prostorách platíme určitou daň.
Pobyt v uměle vytvořeném prostředí s uměle řízeným klimatem a neméně umělým osvětlení špatně snášíme. Po psychické stránce. Jedním z důsledků našeho setrvalého života v interiéru jsou narůstající deprese. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) jimi trpí až 5 procent dospělých. Naštěstí jsou tu i dobré zprávy.
Když si pustíte zeleň do svého života pod střechou, obklopíte se vegetací ve svém bytě či práci - protože to auta se vám nejspíš květináč s muškáty nevejde - můžete to změnit. Je totiž po odborné stránce doloženo, že kontakt s něčím, co připomíná přírodu, od depresí si pomáhá. I když právě v tomhle bodě to hezké začíná být trochu složitější.
)
Ono to totiž s těmi rostlinami a jejich blahodárným vlivem na naší psychiku nefunguje nutně vždy. Někdy to jen nefunguje, jindy to naopak může naše psychické rozpoložení posouvat přesně opačným směrem, blíže k depresím. Proto se tématu prospěšnosti rostlin začali podrobněji věnovat odborníci na duševní zdraví z univerzity v Readingu. A sepsali o tom moc pěknou studii.
V rychlosti: píše se v ní, že vlastnictví pokojové květiny může zlepšit vaši psychiku, ale jen pokud si vyberete tu pro vás správnou a budete ji udržovat v kondici.
Některé se líbí pořád
A teď podrobněji, jak se k takovým závěrům badatelé dobrali?
Začali tím, že skupině respondentů předložili foto-dotazníkem tucet obrázků šesti druhů nejčastěji pěstovaných pokojovek. Přitom polovina obrázků zachycovala rostliny v plné síle a vynikající kondici, druhá půlka pak rostlinstvo pokroucené, zavadající. Respondenti je měli podle vlastní chuti seřadit za sebou v pořadí tak, jak se jim líbily, od nejméně po nejvíce oblíbené.
Přehlídka pokojovek nebyla fádní, nacházeli se v ní zástupci rozčepýřených, různolistých rostlin. Pokojový fíkus benjamín, tchynin jazyk, potos, dracéna, palma, okrasná kapradina. Ukázalo se na tom, že lidé docela jednoznačně preferují ty rostliny, které byly zjevně zdravé a v pořádku.
)
Rovněž se také ukázalo, že jedna trojice pokojovek byla natolik oblíbená, že ji hodnotitelé trvale řadili výše – i nad jiné zdravé - byť v kondici zrovna nebyly. Konkrétně šlo o palmy, fíkus a potos. Ty se zkrátka líbily pořád. Respondenti pak všemožně vypisovali, jaký mají ze kterého druhu pokojovky pocit, s jakými dojmy osobními subjektivními dojmy si je spojují. Hodnotili všemožné vizuální aspekty každého druhu.
Badatelé tenhle postup vyzkoušeli ještě na dalších respondentech, v několika uspořádáních - nabízeli výběr z šestnácti i dvaatřiceti různých druhů pokojovek, v kondici i ty poznamenané nepéčí, přidali kaktusy, pryšce, pavučince, zamiokulkasy i masožravky. Pořád z toho ale vycházelo, že zmíněná trojice pokojovek (fíkus benjamín, potos a palma) patří k šampionům.
Proč byly vnímány jako nejatraktivnější?
Svěží a kulaté listy
Odpověď odborníků zní, že je to z několika důvodů. Protože mají svěže zelené listy. Protože mají velkou listovou plochu. Protože svým divokým růstem evokují nespoutanou přírodu, anebo též připomínají miniatury stromů.
Respondenti si je také spojovali s největším přínosem pro kvalitu ovzduší v interiéru. A také oceňovali jejich pěstitelskou nenáročnost.
Průnikem odpovědí ale bylo to, že pozitivněji byly vnímané takové rostliny, které mají zakulacené lístky.
Už pár psychologicky laděných studií prokázalo, že organicky zakulacené předměty vyvolávají v lidech pozitivní emoce, a zjevně to platí i pro rostlinstvo. Rostliny se zaoblenými listy, jako jsou fíkusy nebo potosy – případně palma s jemně klenutým tvarem korunového baldachýnu – jsou vnímány jako krásné, uklidňující.
Pro pokojovky s klasy, prosvětlenými korunami, úzkými a ostrými trávovitými listy to ale neplatí. Z těch jejich špičatých anebo řídkých rysů prý podvědomě plyne dojem ohrožení bezpečí.
Lidský mozek si totiž velmi povrchně sortuje předměty kolem sebe na bezpečné a riskantní, a v naostřených hrotech listů nebo bodlinách pohodu nevidí. Ten první dojem se pak přenáší i do naší psychiky, hladiny stresu.
)
Benefity nehledejte všude
Co z toho tedy plyne? Že zajímavé uživatelské benefity se sice mohou pojit s nejrůznějšími druhy pokojových rostlin, ale z hlediska psychické pohody vám spíš prospějí jen ty se zakulacenými lístky.
Pokud si kancelář nebo kukaň v open-space obložíte kaktusy, očekávaná úleva od stresu se totiž nedostaví. Zrovna tak vám krevní tlak spíš nesníží ostrolistá dracéna. Ale košatá palma by už pozitivní vliv mít mohla. A samozřejmě, rostlinstvo, kterým vyplňujete svůj životní prostor, by mělo být vždy svěží a v kondici. I když rozklad k životu v přírodě patří, ze zavadajících anebo zahnívajících květináčů můžete mít jen špatnou náladu.
Autoři studie doporučují, že výběr pokojové rostliny by měl podléhat tomu, co od ní očekáváme. Když prý hledáte uklidňující účinek, vybírejte rostliny, které jsou dostatečně zajímavé, aby upoutaly vaši pozornost. Třeba potos s popínavými výhonky. Ale rostliny s nápadnými vzory a výraznými barvami vybírejte raději v menším počtu. Aby nepůsobily moc rušivě a netříštily vaše soustředění.
Při rozhodování o počtu rostlin potřebných k dosažení maximálního užitku není nutné, aby kvantita zvítězila nad kvalitou. I jediná, pečlivě vybraná pokojová rostlina může být vše, co potřebujeme ke zlepšení nálady.
Zdroj: WHO.int, Academic.oup.com, Journal of Environmental, Psychology Building Environment, MDPI.com, SageJournals.com
