Předpověď na léto nejspíš nepřekvapí, je plná nedeštivě-suchých dní a tropického horka. Psychicky se na tom můžeme připravovat už od zimy, ale stromy na našich zahradách a v sadech bychom mohli na vlnu veder připravit i fyzicky. Jak? Zavlažovacími vaky.
Zavlažovací vak není zrovna strhující novinka, ve světě se s nimi při údržbě městské zeleně pracuje dobře 30 let. A možná je dobře, že k nám tento nástroj dorazil až poté, co se vyladily všechny mouchy. Protože dnes se kdesi v cenovém rozmezí mezi 250-1300 korunami za kus skrývá jedna z možných doporučených reakcí na očekávané sucho. K čemu se hodí zavlažovací vak? Nepřekvapivě, k zalévání stromů. Jeho hlavní výhodou je způsob, jakým tak činí.
Horko nevadí, když je odkud brát vláhu
Stromy, zvláště pak ty ovocné, nemají s horkými letními dny problém. Naopak, v tropickém klimatu na nich dozrává to nejsladší ovoce. Pokud tedy má strom k jeho produkci a udržení dostatek vláhy. Zalévat stromy v sadě jsme ještě donedávna nemuseli, ale asi s tím budeme začít. Není třeba nějak dramaticky, stačí co čtrnáct dní. Ale je třeba to udělat pořádně.
Menší dospělý strom (s korunou o průměru 5 metrů), si s přehledem řekne o 200 a více litrů vody na jedno takové zalití. To je vlastně celý barel. A tady začíná problém: vyzalévat barel vody na jeden strom konví je nepříjemná dřina. Strom je navzdory své enormní spotřebě velmi pomalý popíječ, a vodu má radši dávkovanou půdou postupně. Strom tak můžete zalévat celé hodiny. A když jich máte celý sad?
)
Zalít celý sad za hodinu? I to je možné
Tam už začínají být výhody zavlažovacích vaků jasně patrné. Ať už mají podobu podivného pytle, polštáře anebo matrace, princip jejich fungování je podobný. Uchytíte je ke kmeni nebo podél něj rozprostřete, napustíte je vodou z hadice, a zbytek se děje už tak nějak samospádem. Voda z vaku uniká postupně, nahrazuje tak ono pomalé zalévání. Je to vytrvalé zavlažování přes půdu, přesně jako to stromy mají rádi.
Vtip je v tom, že vak napustíte hadicí za chvilku, v řádu minut. A on pak bude, bez potřeby vašeho dozoru, vodu uvolňovat celé hodiny. Je to ohromná úspora práce, minimálně ve srovnání s roznášením konví, anebo postáváním s hadicí u stromu. Přeci jen, za pár minut takhle dokážete obsloužit všechny vaky v sadu nebo na zahradě.
)
Nabídka je. S cenami je to horší
Český trh se momentálně touhle „novinkou“ utěšeně plní, takže je z čeho vybírat. Před pořízením se vyplatí znát alespoň rámcově obvod/průměr kmene stromu, ke kterému budete vak upínat. To samozřejmě platí pro strom mladší, o menším průměru. Odrostlejší kousky zavlažujete totiž vaky stejně, jako dříve – vak kladete na zem vně, po obvodu jeho koruny, která vyznačuje dosah kořenového systému.
Výrobky jsou designovány pro průměry minimální, kolem 5 centimetrů, přes asi nejčastější provedení 13-17 centimetrů až po lehce atypické exempláře. Hodí se vybrat spíše ty větší, abyste každou sezónu nemuseli pořizovat nové. Případně můžete k jednomu kmeni sepnout více vaků. Mezi výrobci se přitom cena posouvá až čtyřikrát, což nepotěší. Čím se ale kromě značky liší, zůstává nejisté.
Mohlo by vás zajímat: Jak vysadit stromy na svém pozemku a kde na to získat dotaci.
)
Teoreticky za ně utrácet nemusíte
Materiál je poměrně odolný, ale riziko, že jej propíchnete pletivem nebo trnem, tu samozřejmě zůstává. Od spíše skromnějších padesátilitrových vaků se v katalozích doberete i obřích 200 litrových polštářů a matrací. Tam už je samozřejmě cena vyšší.
Zajímavou alternativou, zužitkovatelnou například u živých plotů a keřů, jsou pak vodou plnitelné lemy. Pro vyrovnání srážkového deficitu se po všech stránkách jeví jako dobré řešení. Vodu do studny vám sice nepřidají a dešťové mraky sice nenaženou, ale dokáží v rozumné míře zastat spoustu užitečné práce. Pozitivní je, že improvizovaným materiálem (nenasákavou tkaninou) dokážete něco takového vyrobit i svépomocí, stejně jako z duše větší pneumatiky. To kdybyste za vláhu nechtěli utrácet. I tak se vaky jeví jako slibná investice do horkých letních dní.
)
