Když už jste okolnostmi přinuceni volat někam kvůli houbám telefonem, je to buď na pohotovost anebo do mykologické poradny. Druh, o kterém teď bude řeč, vás ale nejspíš přiměje vytočit 158 a ohlásit nález mrtvoly. Na vlastní zahradě. Bez legrace.
Jak asi může vypadat ta nejstrašidelnější houba světa? Fantazie při takové otázce pracuje a výsledná odpověď překvapí. Protože pokud byste čekali nějakou super-jedovatou houbu anebo naopak nějakou mimozemsky vypadající, s přepestře vybarvenou plodnicí, budete asi trochu zklamaní.
Šampionka příšernosti má totiž zpravidla docela fádní barvy a ještě nudnější název. Vyděsit ale umí, a to pořádně.
)
Která že ta nejstrašidelnější houba tedy je? Latinsky se nazývá Xylaria polymorpha a do češtiny si její jméno překládáme jako dřevnatka mnohotvárná. A máte pravdu, moc strašidelně to nezní. Jenže to, jak její „plodnice“ vypadají, je už trochu o něčem jiném. Ony to tedy odborně řečenou nejsou plodnice, ale spíš stromata bez třeně.
)
Co to jsou stromata? Jde o kompaktní a různě tvarovaný shluk houbových vláken (hyf), jehož vnitřní stavba je tvořena nepravým pletivem. Stromata vytváří například houby sazovky, korovitky, káčovky nebo dřevomory. Někdy jsou stromata terčovitá, jindy hlízovitá, miskovitá nebo polo-kulovitá. A ta naše děsivá dřevnatka?
Ta vytváří velmi svérázně vypadající, převisle kyjovitá. Spíš než malé kyje je ale trefnější popsat je jako prsty. Lidské, respektive umrlčí.
Však se jim také v angličtině přezdívá 'Dead Man's Fingers. Prsty mrtvého muže.
)
Až příliš věrná podoba
Nebožtíka. Které se derou z trávníku anebo podkladu rozkládajícího se dřeva na povrch. Skutečně jako kdyby se nějaký nebožtík pokoušel prohrabat z mělkého hrobu ven.
Věrně přitom působí jejich černavá nebo zemitě nahnědlá „pokožka“, přičemž nechybí ani odporně nafouklé články prstů. Mrtvola, která si chvilku poležela v močále, vypadá přesně takhle. Takže není divu, že mnohé začnou při prvním spatření této mykologické zajímavosti obcházet mdloby. Lidské tělo, které by ze země vykouklo po jarním tání na vašem pozemku, by nevypadalo jinak.
Každý z těch „prstíků“ je přitom jeden až tři centimetry široký, kolem tří až osmi centimetrů vysoký. A dohromady zpravidla při růstu zachovávají profil lidské dlaně, tedy že ty prostřední prsty jsou větší než ty na okrajích. Prstíky nejsou vždy plně vyvinuté – ale pak zase připomínají pohřbené nemluvně. Ani to na náladě nepřidá, když je objevíte u kompostu.
Ne vždy je to tak drastické. Tvarů, jak už název dřevnatky napovídá – mnohotvárná - mohou mít stromata mnoho. Ale ta podoba umrlčí ruky patří u dospělých jedinců k těm opravdu nejčastějším.
)
)
Na efektu tomuhle přírodnímu dílu přidává i to, že odrostlá a přezrálá stromata se začnou vlastní sklánět k zemi. Ta „ruka“ se tedy na pohled svírá, zatíná v pěst. Jen krátce před tím dojde k další proměně, tentokrát barevné.
V procesu uvolňování spor totiž umí poslední články těch prstíků získat namodralý nebo bílý nádech. Takže pak vypadají jako nehty na mrtvé lidské ruce.
Dřevnatka mnohotvárná je zkrátka houbou, která umí nahnat strach i za pravého poledne.
)
Zdravým stromům neškodí
Není jedovatá, ale k jídlu se taky nehodí. Rozšířena je kosmopolitně, narazíte na ni prakticky na všech (nezamrzlých) kontinentech. Houba samotná je přitom považována za méně vítaného hosta, saprobní a dřevokaznou existenci. Ovšem jen jako slabý patogen. O když přispívá k šíření tzv. bílé hniloby, obvykle škodlivá není. Napadá jen listnaté stromy oslabené, stresované.
Můžete ji tedy objevit v okolí chřadnoucích buků, jabloní, javorů a jilmů. A také v místech jejich pařezů. Je jednoletá, roste v malých skupinkách. Tady všude vás může vyděsit. Než ale začnete v panice vytáčet 158 na telefonu, podívejte se, jak se v okolí daří vašim listnatým stromům. Možná je jediným zločinem jejich zdravotní stav.
Zdroj: mykologie.net, myko.cz, first-nature.com, mdc.mo.gov
