Že je ještě hluboká zima a za kamny budeme schovaní hodně dlouho, je dobré si zpestřit čekání na jarní a letní pučení, růst, kvetení, plození a zrání rostlin a jejich plodů něčím, co nás zahřeje už jen pohledem. Do tohoto kvízu jsme pro vás vybrali exotické krásky, které mnohým nedají spát. Ne všechny musí zrovna vonět, ne všechny jsou bezpečné, všechny jsou však neuvěřitelně krásné.
O brambořících je známo, že vydrží déle pěkně kvést v chladnějším prostředí. Dříve se proto pěstovaly v meziokenním prostoru špaletových oken, ta však bohužel většinou ustoupila modernějším výplním stavebních otvorů. A odnesly to právě bramboříky. Přišly o svá ideální stanoviště. Ovšem existují i mrazuvzdornější druhy a odrůdy, které bez problémů přežijí v zahradách naše zimy. Některé pak kvetou na jaře, jiné v létě a další od konce léta do podzimu.
Živé rostlinné dekorace k Vánocům rozhodně patří, vlastně působí nejpřirozeněji. A vůbec nemusí jít o živý stromek, ale tradiční květiny kvetoucí právě na Vánoce. A že jich je. Popíšeme si alespoň ty nejikoničtější: vánoční hvězdu, brambořík, vánoční kaktus, hvězdník, rychlené cibuloviny a barborky.
Nebudeme předstírat, že to jsou naše nápady. Ale když dlouho brouzdáte internetem, narazíte i na pár vychytávek a zajímavých nápadů, které dokáží oslovit. Tohle jsou momentálně ty nejčastější „trendy“ vychytávky podzimní transformace domácností.
Chryzantémy? Astry? Vřesy? Kvetoucích symbolů podzimu je vícero, ale existuje jeden pocházející z Ameriky, který je kromě nádherných a výrazných květů také významnou podzimní pastvou pro hmyz. Záplevák podzimní. Těžko byste do své zahrady hledali méně náročnou a přitom krásněji kvetoucí trvalku. Chce hlavně sluníčko a vodu, netrpí přitom chorobami a škůdci. Tedy s výjimkou slimáků.
Okoličnaté květenství vytrvalého kalokvětu připomíná tak trochu třeba kvetoucí česnek, akorát květy jsou o dost větší a působivější. Právě pro typ květenství a velikost květů bude fenomenální kalokvět určitě významným příspěvkem vaší kvetoucí zahradě. A co víc, pěstovat jej lze i jako kvetoucí pokojovou rostlinu. Respektive jinak než v přenosných nádobách kalokvět nepěstujte. Nepřežil by v zahradě naše zimy.
Řeknete si: „Slunečnice a v dubnu. Co je to za nesmysl?“ Jenže není, právě od konce března je totiž vhodná doba na výsev semínek a rychlení sazenic, které přesadíme ven až po půlce května, kdy bude větší jistota teplého počasí a hlavně by již neměly hrozit mrazíky.
Nemusíme si zrovna na Vánoce dávat navzájem veledary. A nemusí to být zrovna pěkně zabalený dárek pod stromečkem. Vánoční květiny, tedy takové, které jsou nějakým způsobem s Vánoci spojovány, a které jsou o Vánocích vnímány jako tradiční, můžete darovat třeba i týdny před Vánoci, nebo až po Vánocích. A také potěší.
Svátky, které máme za tradiční, se postupně mění a vyvíjejí. Nejednou přitom nabývají formátu, který už pamětníkům moc tradiční nepřijde. Den Památky zesnulých, lidově nazývaný Dušičky, je toho velmi názorným příkladem.
Astry patří k osvědčené klasice. Jejich obliba plyne z pestrobarevnosti, hřejivého vyznění květů. A také praktičnosti, protože dobře snáší ranní mazy. Preferují slunnější místa, sluší jim to v květináči, košíku i truhlíku.
Doba se mění stále a květiny na prvním rande jsou již spíše záležitostí staromilců, kteří mají první rande většinou jen výjimečně. Tedy až na některé sekáče, pro něž je květina naučeným rituálem, signálem pro dámu „Jde se na to, nebo si jí strč do vázy a nazdar“. Přesto však tento pěkný a romantický zvyk, tedy darování květiny, dosud nevymizel.
Zakoupili jste v květinářství někomu jako dárek třeba tulipány, růže či chryzantémy? Pravděpodobnost, že prošly největší květinovou burzou na světě v holandském Aalsmeeru, je opravdu vysoká. Právě tyto květiny jsou zde nejpopulárnější a jejich podíl na zdejším obchodování je největší.
Ve světě bylo vyšlechtěno neuvěřitelných cca 27000 taxonů karafiátů, přesto se proslavily i ty klatovské, byť mají klatovští šlechtitelé na svém kontě kříženců o mnoho méně (něco mezi 70 a 80) a šlechtěním se dnes zabývá 8 lidí. Před čtyřiceti lety jich bylo 12 a šlechtění karafiátů má v Klatovech více jak dvěstěletou tradici. Čím klatovské karafiáty tak okouzlily svět?
Jsou krásné, když je dostanete, a pak možná ještě chvilku. Poté ale vezmou za své. Když na to však půjdete chytře, budou vám přinášet radost a zdobit bydlení dlouhé dny, a někdy až týdny.
Darování květin pro štěstí je pěkný novoroční zvyk, dokonce často darované rostlině se lidově říká “domácí štěstí“, tradiční je však i čtyřlístek, šťastný bambus a dokonce i jmelí, které je jinak tradičním symbolem Vánoc.
Hledíky nikdy nezklamou a pokud plánujete pro příští sezónu něco nového, co jste ještě nevyzkoušeli, hledíky určitě nic nepokazíte. Lze je pěstovat na trvalkových i letničkových záhonech, ale i v mobilních nádobách. Pokud si chcete připadat jako herec na jevišti, hlediště vám množství hledíků vytvoří dokonalé. A z jak pohledných diváků!
Dnes, 4.12., mají stejně jako každý rok svátek všechny Barbory, Barbary, ale také Babety. A právě podle Barbor je pojmenován starý lidový zvyk, kdy si dříve svobodná dívka v tento den natrhala větvičky třešní nebo višní. A pokud jí na Štědrý den rozkvetly, měla se do roka vdát. Dnes barborky trhají i dívky a ženy nevdavkuchtivé. A dokonce i muži. Jde přitom především o sváteční bytovou dekoraci, původní zvyk již ztratil smysl.
Když se vdávaly naše prababičky, po večerech se peklo cukroví, předem se připravily zabijačkové výrobky, podomácku švadlenky šily svatební šaty. Dnes již pro většinu lidí nepředstavitelné. A také svatební květiny byly o poznání jiné než dnes.
Moje babička pěstovala spoustu aster, ještě si ten záhon pamatuji. Když astry kvetly, pravidelně je řezala do vázy a na hřbitov, někdy s nimi vyrazila do města na trh, stejně jako to dělala s mahónií na podzim a konvalinkami na jaře, které zaplevelily celou předzahrádku. Jenže pak astry náhle zmizely a na jejich místě se objevily jiřiny a gladioly. Důvod mi byl dlouho neznámý, dnes si ale na tuto otázku již dovedu odpovědět.
Jícnovky jsou vzpřímené a nejčastěji jednoleté květiny pocházející z Ameriky s centrem rozšíření v Mexiku. Od konce 80. let 20. století bylo vyšlechtěno mnoho kultivarů s různými barvami květů.
