U popisu novostavby rodinného domu, Casa CMMY, je těžké někde začít. Z každé své strany totiž vypadá jinak. Což je rozhodně originální přístup a dobrý způsob, jak zaujmout. Anebo naopak zmást případného pozorovatele. Zvenčí připomíná trochu vyšší dům se sedlovou střechou usazený na kraji lesa. Zevnitř je ale výrazně odlišný.
Překvapivé je i to, že na to, jak zvenčí působí obydlí jako pevný celek s nejrůznějšími prohlubněmi, vnořenými částmi a záhyby, zevnitř je vlastně kontinuálním a otevřeným prostorem. Svou hmotu rozkládá do tří podlaží a jeho plán má velmi komplexní vrstvení. Spojení uvnitř vytváří prázdnota. I to zní podivně. Ale vychází to z toho, že volný nezastavěný prostor a přesahy mezi patry jsou zdrojem onoho propojení místností.
Dům, který roste a bují
Dům svými základy reaguje na nepřehlédnutelný sklon přírodního terénu, ale nestaví se mu příliš do cesty. Rezidence stojí na plošině, a terénu se dotýká pomocí válcových betonových pylonů. Někde jsou neznatelné, jinde je vyvýšení patrnější. Rozdíl mezi vnitřní výškou domu a úrovní okolní ulice - spolu s jistým odstupem a okolní vegetací - působí jako clona. Casa CMMY nestojí daleko od jiných domů, ale má úplné soukromí. Přestože disponuje spoustou oken a otevřených ploch.
Schodiště uvnitř domu nejsou prostými vertikálními spojnicemi. Spíš tak nějak brázdí objemem interiéru. Tu spojují přízemí s balkonovou vyhlídkou, o kus výš zase navazují na podkroví. Schodiště je tu jakýmsi mediátorem života v domácnosti, navazující vztah mezi společnými pokoji a ložnicemi. A samozřejmě zimní zahradou pod střechou, která je k nepřehlédnutí. V zimě sbírá sluneční paprsky, pasivně akumuluje teplo a šíří ho domem. V létě naopak funguje jako termální štít.
Mění se před očima
Rodinný dům zaujme řadou působivých detailů - prosklenou terasou, koupelnami, kompaktními - ale útulnými - pokoji. Které vypadají, jako by pocházely z jiných domů. Proto je také celek nepopsatelný, protože se „mění“ při každém pohybu a změně úhlu pohledu. Ve své podstatě je nezaměnitelný s jinými. A o to právě obyvatelům šlo.
Casa CMMY totiž stojí v Pinamar. A to je jedním z mnoha argentinských měst na pobřeží oceánu, které vznikly vlastně teprve nedávno, podle přesného výstavbového plánu. Navenek působí tohle sídlo nádherně: láká svými širokými bulváry, rozvolněnou zelení, promenádami a pryskyřicí vonícími háji borovic. Turisté to tady mají moc rádi. Obyvatelé už ale štěstím tolik nepřekypují.
Chybí jim totiž jakási hlubší forma autentičnosti. Vše tu má svůj řád, systém a pravidelnost, každý detail je podchycený tabulkami a plány. Vždyť i ty borové lesy tu nejsou původní a byly tu cíleně vysázeny na písečných dunách. Město překypuje životem v období dovolených a prázdnin, ale jinak je nad očekávání tiché.
Casa CMMY je rebelií proti této programové usazenosti a pře-plánovanosti. Obyvatelé si pro život v nalinkované Pinamaru přáli obydlí, jež by dosáhlo „vysoké míra autentičnosti“. Tohle je výsledek. Velmi originální bydlení, nádherný dům, který se ale nedá zaškatulkovat.
Zdroj: Estudio Galera
Foto-kredit: Diego Medina