Studie původně pátrala po tom, jak kolik ovoce a zeleniny se nesní a vyhodí. Místo toho zjistila, že velký podíl z domácky vypěstované úrody skončí na talíři, a nikoliv v koši. A taky, že zahradníci dotují zdravou výživou spoustu sousedů ve svém okolí.
Oranžové nádheře vydlabaných dýní fandit zrovna nemusíte, ale na podzim se jim zkrátka nevyhnete. Jsou všude. A s nimi se připomínají i bláznivé rekordy z dýňového světa.
Například v dubnu roku 2018 vyšel v lékařském časopisu British Medical Journal článek o pacientovi, kterého postihl po snědení údajně nejpálivější chilli papričky na světě (odrůda Carolina Reaper) takzvaný reverzibilní cerebrální vasokonstrikční syndrom, který způsobuje spontánní rozvoj vazospasmů, čili křečovitého zúžení mozkových tepen. Většinou k tomu dochází po požití nadměrného množství alkoholu a jiných drog, případně i léků, toto byl první zaznamenaný případ po požití chilli papričky.
Z nepříjemných invazních druhů hmyzu patří kněžice k těm nejhorším. Navíc jsou to neuvěřitelně smradlaví brouci. Tito imigranti pocházející z Afriky a Asie u nás sice neničí sóju, rýži a jiné exotické plodiny, vystačí si však i s místní produkcí. Požírají všechny části rostlin, likvidují i nezralé plody, přezimují kdekoli a množí se geometrickou řadou. Oproti našim místním středoevropským kněžicím může stihnout konkrétně kněžice mramorovaná za rok i několik generací. Kněžice zeleninová sice zřejmě jen jednu, ale škodí neméně. Ne náhodou žádají vědci veřejnost o monitorování dvou zavlečených druhů kněžic na webu najdije.cz. Každý, kdo se zapojí, se vlastně stane jakýmsi on-line občanským vědcem, jelikož věda je především o důkazech, tedy o sběru dat.
Žádného pěstitele to nepotěší, ale mimořádnost to rozhodně není. V horkých letních měsících mají zkrátka plody rajčat tendence praskat. Proč? Protože nejsou zrovna nafukovací.
Bramborajče je vyšlechtěná rostlina, která snese dnes již klasický reklamní příměr 2v1. Ne že by v tom byla sama, u spousty druhů rostlin, dokonce i původních druhů, můžeme konzumovat více jejich částí. A u některých doslova vše. Jenže aby jedna rostlina plodila naráz brambory i rajčata, to je unikát hodný přirovnání k někdejšímu sovětskému mičurinství.
Vegetační doba plodové zeleniny není nekonečná a je přímo závislá na počasí konkrétní sezóny. Někdy je sezóna extrémně krátká, může se dokonce i stát, že mnoho plodů nevypěstujeme. Přijdou však roky, kdy se nestačíme divit a jelikož dle lidového rčení “s jídlem roste chuť“, chtěli bychom pak, aby vegetace plodové zeleniny neskončila nikdy. To však bohužel nejde, prodloužit ale vegetační dobu trochu můžeme.
Je všeobecně známo, že s ničím se to nemá přehánět, což platí i pro rostlinstvo a jeho plody. A právě úroda rajčat může být nyní v zahradách a jejich sklenících natolik enormní, že je již nikdo nechce, není je komu ani darovat a sami jsme jimi již duševně přiotrávení. Zase rajčata? Jen to ne!
Ano, některá zelenina může být i jedovatá, může nám způsobit zdravotní potíže. V žádném případě ale nechceme tímto článkem vyvolávat nějakou paniku. Abychom se zeleninou otrávili až smrtelně, museli bychom pozřít takové množství, že je to nereálné, navíc není zelenina ve své „jedovaté“ podobě vlastně ani konzumovatelná.
“Okurková sezóna“, tedy letní období, kdy se tradičně nic moc neděje. S okurkami však pojem okurková sezóna vlastně vůbec nesouvisí, byť právě přesně v létě dozrávají a my je sklízíme, konzumujeme a zavařujeme. Slovo okurka (okurky) se totiž do pojmu okurková sezóna dostalo z němčiny a do němčiny z jidiš, respektive berlínského dialektu.
Ve středomoří se pěstoval a sklízel od starověku, chválu na něj pěl Hérodotos i Plinius. Tuřín. Ve středověku pak plnil hladová břicha nevolníků a v Anglii se stal nezbytností každé kuchyně. Brzy po objevení Ameriky se stal krmivářskou jedničkou, ale to už jeho věhlas začal uvadat. Podlehl totiž v souboji s importovanou a o něco výživnější hlízou, bramborem.
Jít na listový salát hydroponicky není extra výzva, je to spíš užitečná škola praktických základů hydroponického pěstování.
Pokud pěstujete jen legální rostliny, tak se většinou na zahradničení moc zbohatnout nedá. Přesto ale můžete být v balíku. Alespoň tom slámovém. Jde o kreativní způsob pěstování, který má do budoucna velký potenciál. Ale taky pár nedostatků, na které se vyplatí upozornit.
Přesazování teplomilnějších rychlených rostlin je pravidelnou každoroční činností, která obvykle propukne, sotva se krajinou přeženou ledoví muži. Vlastně jde o jednu z nejdůležitějších květnových zahradních prací. Jak sazeničky přesazovat a jak je chránit před chladem a plísněmi?
Někdo se hydroponie bojí, nedůvěřuje jí, někdo před ní vyloženě varuje jako před nějakým ďáblem. Jiní, vyloženě škarohlídi, nenechají na hydroponii nit suchou, aniž by se obrnili jakýmikoli argumenty. Přitom byla známa již ve starém Egyptě a v období antickém.
Rychle se přiblížila doba jedné z nejdůležitějších květnových činností, která obvykle propukne sotva se krajinou proženou ledoví muži – přesazování teplomilnějších rychlených rostlin do zahrady, ale i na naše balkóny, terasy, pergoly a venkovní okenní parapety. Sice si letos ještě chvíli počkáme, chladno je opravdu veliké, ale stejně to nastane. A aby se rostlinám dařilo a nehubily je plísně, můžeme využít chytrý trik, jak vůči houbovým chorobám preventivně zakročit.
Sice nejde o žádný řemeslný skvost, nýbrž tak trochu z nouze ctnost, ale v každém případě je naše okurkoviště (okurkárium) důkazem, že lze ušetřit spoustu peněz s maximálním efektem. Okurky zde od té doby pěstujeme každoročně a toto dosti provizorní řešení bude sloužit ještě hodně dlouho. A stín? Ten jednoduše vytváříme kresbami vápnem na sklo.
Vitamíny jsou považovány za středobod zdravé výživy, a v žádném vyváženém jídelníčku by rozhodně chybět neměly. To samozřejmě platí. Jen je třeba pohlídat si, v jaké formě onu vitamíny našlapanou zeleninu konzumujeme. Ne vždy totiž do sebe se syrovou zeleninou dostaneme těch vitaminů nejvíc. Která zelenina je zdravější až poté, co se tepelně upraví?
I když se snažíte, něco je pořád špatně. Vaše zahrádka nevzkvétá, a vynaložená námaha neodpovídá výsledku. Úroda, dá-li se to tak nazývat, je prostě až směšně malá. To je čas trochu se zastavit, narovnat a zamyslet. Co vlastně může být špatně? Jaké jsou ty nejčastější diagnózy zahradnického neúspěchu a netrpí vaše záhonky právě jednou z nich?
Sezóna prázdninových dovolených se blíží. A lidé lačni sluníčka a oblázkových pláží se znovu po hlavě vrhají do rizik, nad nimiž nepřemýšlí. Rizik skutečných, která si nepřipouštíme. Přitom se naopak obáváme něčeho, o čem nevíme vlastně vůbec nic.