Pór pochází z Přední Asie a Středomoří a je u nás jakožto zelenina pěstován a používán již od středověku. Do Evropy se dostal s římskými legiemi. Ostatně, kdo by jej dnes neznal, hodí se do polévek, lze jej dusit, vařit, zapékat i sušit. A vynikající je i syrový v salátech a pomazánkách.
Skladování je u česneku tím nejdůležitějším. Ostatně má tuto vlastnost společnou s další zeleninou a ovocem. Dlouhodobě můžeme skladovat třeba také cibuli, dýně, kořenovou zeleninu, brambory a jablka. Každá plodina vydrží skladovaná za ideálních podmínek různě dlouhou dobu, ovšem právě sklizený česnek může být v dobré kondici ještě v březnu následujícího roku. A více jak půl roku skladování, to je už pořádně dlouhá doba.
Zatímco v časné jaro bloudí zahradníci mezi rozblácenými záhonky jako ztracené duše, a marně přemýšlí nad tím, jestli už je čas kopnout do země, vy už se můžete těšit na první sklizeň kořenové zeleniny. Jak to? Stačilo k tomu jen teď na podzim vysít ty správné odrůdy, a nechat je pod sněhem „dojít“ do nového roku.
Na světě už je to tak zařízené, že kde vám osud přibouchne dveře, otevře průvan příležitostí jiné. Česko má čistě z hlediska své geografie tu smůlu, že nestojí na pobřeží Středozemního moře. Požitky z čerstvého olivového oleje si u nás můžeme užít jen zprostředkovaně. Ale za to u nás rostou dýně.
Ředkvičky mají velmi krátké vegetační období, ne delší jak 40 dní, proto během srpna vyseté ředkvičky ještě stihnout do podzimu vyrůst. Srpnovým výsevům nahrává ještě jeden fakt, rána a noci jsou již v srpnu obvykle chladnější a den se znatelně zkracuje. A přestože jsou ředkvičky rostlinami dlouhého dne, nestihnou vyběhnout do květu.
Poslední dobou koluje mezi lidmi vtip. Co je nejčastější srpnový pozdrav? Ahoj, nechceš cuketu? V srpnu každoročně vrcholí plození cuket a mnozí lidé prostě už ani neví, co s nimi.
Jsou nepochybně chutné a lidskému zdraví prospěšné. Ale ve spojení s mánií zdravé výživy se na ně nalepila i řada nezdravých mýtů, pověr a legend. Špenát není plný železa, mrkev váš zrak lepší neučiní, džus pravidelnou konzumaci ovoce nezastoupí a organická produkce není obsahově hodnotnější.
První sklizeň se v prosluněných koutech Čech a Moravy obvykle stihne ještě před začátkem letních prázdnin. Ale co pak s prázdnými záhonky dál? Nemusíte se na ně jen smutně dívat, druhý výsev si uvolněné místo zaslouží. Sezóna prostě nekončí první sklizní, radost z úrody může přetrvat až do podzimu.
Mungo fazole jdou s lidstvem bok po boku již od dob zrození zemědělství. Vedle osmi základních levantských neolitických plodin zdomácněly v Číně hned po rýži přibližně 3000 let před naším letopočtem spolu se sójou a azuki. Pochází však zřejmě z Indie a je dost pravděpodoné, že jsou využívány mnohem déle.
Svačina na dosah ruky všude, kam se jen podíváte. A přitom to všechno vypadá tak krásně, urovnaně. Jedlé zahrady jsou samostatnou dimenzí, ne zrovna snadno realizovatelným trendem, stojícím mezi okrasnými a produkčními záhonky.
Petržel ve vývarech a v polévkách je snad naprosto nezbytná, nejlépe ta čerstvá. Lze jí však také dochucovat saláty a jiné pokrmy, dozdobit chlebíčky a lahůdkové mísy, ale také vařit omáčky. Ostatně třeba základ oblíbenou české pochoutky jménem svíčková tvoří právě kořenová petržel spolu s mrkví a celerem. Jaký je rozdíl mezi petrželí kořenovou a listovou?
Naklíčenou řeřichou (resp. děložními lístky s kousky stonků) dodáme svému tělu vitaminy a vitalitu. Vlastně jde o tradiční listovou zeleninu, ke které se dnes vracíme. Důvodem je také snadné klíčení a pěstování v domácích podmínkách.
Jen málokterý škůdce vás naučí tak dobře nadávat, jako plíseň okurková. Schválně, zkuste nahlas říct: Pseudoperonospora cubensis. Nezní to jako peprná kletba španělského desperáda? Pravdou je, že ulevit si hrubým slovem budete chtít nejednou, pokud vás tento patogen navštíví.
Skoro tak rychle, jako se brambory staly nedílnou součástí výživy západního světa, se do té doby prakticky neznámý brouček, mandelinka bramborová, vypracoval na post obávaného škůdce. Jak k tomu došlo?
Lilek, rajče, pomeranč? Lilek quitský je dosti raritní rostlinou zvanou v ekvádorské španělštině naranjilla a v kolumbijské španělštině lulo či toronja. Inkové rostlině říkali lulum a Mexičané lulun. V Evropě jsou plody rostliny prodávané jako Jurassica.
Chutné, příjemně sladké a plné vody nebo až máslové konzistence dužniny a chuti cukrárenských výrobků. Oblíbené a velmi zdravé melouny, které významně pomáhají například s redukcí nadváhy, jsou velmi náročnou plodovou zeleninou. Kromě v nadpisu zmíněného tepla, sluníčka a vody navíc vyžadují i mnoho živin. Přesto se však vyplatí melouny vyzkoušet, v teplejších oblastech venku na záhonech a ve vyšších nadmořských výškách ve skleníku.
Pěstování hrášku se skutečně nedá považovat za nějakou královsky náročnou disciplínu, dokazující um zahradníka. Ostatně, je to plodina, na které se kouzlu setí (a následné chutné sklizně) učí už malé děti. To ale neznamená, že by se nedalo pojmout setí hrášku trochu víc profesionálně. Jaké jsou ty nejznámější finty?
Největším nepřítelem zahradníka není bláznivé počasí nebo škůdci. To jsou jen nemilé komplikace, které dodávají tomuhle praktickému koníčku dynamiku, sucho a mšice probouzí kreativitu. Největším nepřítelem zahradníka je totiž nuda. To, že se nic zvláštního neděje, a všechno je pořád stejné, stereotypní. A budíčkem, který je může probrat z letargie, je netradiční zelenina.
Ten nápad nemá chybu a věřit mu chceme. Stejně neochvějně, jako jsme v dětství věřili povídačkám o keřích, na nichž rostou špagety anebo krůtí párky. S důkazy úspěchu je to ovšem složitější. Pěstování brambor do výšky, vertikálně, na rozdíl od pohádek přesto možné je. Jen se to každému nepodaří.
Pochutina, která je pevnou součástí našich jídelníčků, a kterou si v průměru 2-3x týdně všichni v různé úpravě dopřáváme. Brambory jsou natolik samozřejmé, že už si život bez nich neumíme představit. Zpracovávat je na desítky různých způsobů všichni jistě umíme. Co když je ale chceme sami začít pěstovat?