Střídání plodin se v zemědělství říká sofistikovaněji osevní postup. Definice říká, že je to plán postupného střídání plodin na pozemcích. Jde tedy o synonyma. Bohužel se to ani v zemědělství neděje v až takové míře, v jaké by bylo třeba. Důsledkem je pak nadměrné vyčerpávání půdy a zvýšené náklady na hnojiva i pesticidy.
Může za tím být zvědavost, chuť experimentovat, posouvat své vlastní pěstitelské dovednosti anebo jen chuť natřít to letos zahradníkům ze sousedství. Jak vypěstovat opravdu rekordní rajče?
Jedni tvrdí, že je chuť černých rajčat dokonce lepší, než u běžných odrůd, jiní černá rajčata zavrhují. A to i zahradníci. Pravdou je, že nejde o chuťový zázrak, podstatou černých rajčat je zdraví. V každém případě ale existují a můžeme si je doma pěstovat jako jakákoli jiná. Ostatně žlutá či oranžová rajčata, která jsou taktéž neobvyklá, již do našich zahrad pronikla mnohem masivněji.
Čeleď brukvovité nabízí mnoho druhů různé zeleniny, ale i rostliny okrasné. Typická je pro tuto čeleď dosti uniformní stavba květů a charakteristické plody zvané šešule. Na celém světě najdeme cca 4000 druhů čeledi brukvovité a hojně je zastoupena i na našem území. Ze zemědělského hlediska jde o čeleď velice významnou. Katrán přímořský však u nás mnoho lidí nezná, přesto se mu bude dařit i v našich zeleninových zahrádkách.
Křen selský, v současné zabijačkové sezóně neodmyslitelná pochutina, lze jej však přidávat k hořčici a uzeninám kdykoli, námořníky dříve bránil před kurdějemi svým obsahem vitamínu C, přičemž byl na rozdíl od jiné zeleniny a ovoce při dlouhých plavbách velmi trvanlivý. Jak křen selský pěstovat?
Pěstování chilli papriček se stalo jakousi módou a malým papričkám propadá stále více lidí, byť je to zrovna s konzumací o dost slabší. Pikantnější pokrmy ano, ale na to stačí i velmi málo pálivé papričky, vlastně i trochu pálivé běžné papriky. Opravdoví gurmáni a zapálenci do pěstování chilli, jinak též kájenského pepře, se však orientují především na odrůdy druhu Capsicum chinense. A to je teprve „liga“.
Batáty jsou ve světě významnou zemědělskou komoditou, které se ročně vyprodukuje cca 113 miliónů tun. Zajímavostí však je, že jde i o krásně kvetoucí rostlinu, podobně, jako je tomu na příklad u konkurenčních brambor, které byly v Evropě zprvu pěstovány jako rostliny okrasné, než zde zabránily hladomoru. Ovšem ne všechny druhy povijnice batátové vůbec vykvetou a většinou se nedočkáme ani plodů se semeny.
Rajčinová paprika, bramborový lilek nebo melounová okurka už dnes někoho jen tak nepřekvapí. Ale ve světě hybridů se dá narazit na mnohem větší podivnosti. Podívejte se na bizarní, ale chutné hybridy.
Charantia je synonymem hořkosti, tato divoká africká okurka přitom roste kromě Afriky také v Amazonii a dalších oblastech Jižní Ameriky, v Karibiku, Indii a jiných teplejších částech Asie. Seznamte se s jejími zdravotními účinky především pro diabetiky.
Geometricky dokonale upravené záhony, povrch jako od mistra štukatéra a nebo na první pohled o dosti méně vzhledné hrůbky. Vlastně takové, s jakými se běžně setkáváme při pěstování brambor. Proč zahrádkáři a zahradníci hrůbkují i takové plodiny, u kterých to nebývalo obvyklé? A jsou hrůbky opravdu nevzhledné?
Obvyklou dobou pro sklizeň dýní je období od konce srpna do konce října. Letos můžeme počítat s tím, že se nám sklizeň obzvláště ve vyšších polohách i pěkně protáhne, jelikož bylo chladno a vlhko a to dýně nemají rády. Bez ohledu na datum v kalendáři však dýně sklízíme podle jiného kritéria, podle jejich skutečné zralosti. O kalendář se dýně nezajímají. A když je sklidíme a uskladníme správně, vydrží nám dost dlouho.
Rajčata nám v zahradě plodí, dokud mohou, tedy dokud nezačnou mrazíky a nebo plody nezničí plísně. A jelikož bylo letošní léto deštivé a chladné, někdo dokonce začal sklízet až od konce srpna a někdo se plodů rajčat vůbec nedočkal, začaly hnít ještě zelené. Každopádně však bude brzy třeba sklidit všechny plody, i ty zelené a ještě nehnijící, nenapadené plísní. Co s nimi?
Kiwano má zvláštní sladkokyselou chuť a lidmi je řazeno mezi plodinu exotickou, ovšem lze je pěstovat ve sklenících za stejných podmínek, jako pěstujeme okurky a nebo papriky. Prostě jde o plodinu, která může obohatit náš stůl z vlastních výpěstků. A určitě je to zelenina. Třeba hned v příštím roce můžete začít, respektive již ke konci zimy rychlením sazeniček spolu s okurkami, paprikami, rajčaty, cuketami, dýněmi, patizony, lilkem apod.
Pálivé chilli papriky, ona vcelku populární plodová zelenina s pikantním přídechem, jež má blízko k čeledi lilkovitých, patří mezi víceleté rostliny. Tím je asi řečeno vše podstatné. Když investujete energii do jejich přezimování, oplatí vám to příští rok brzkým nástupem do květu i mnohem vydatnější úrodou. A teď vám poradíme, jak je správně přezimovat.
Co se ukrývá za letošními problémy s pěstováním teplomilné zeleniny, tedy nejen rajčat? Proč se jí poslední dva roky na venkovních stanovištích mnohde příliš nedaří?
Co může být radostnější odměnou celoroční snahy a píle, než koše a bedýnky plné úrody? Inu, občas by mohl potěšit i nějaký rekordní kousek. Jenže světová konkurence v oblastí rekordů vypěstovaného ovoce a zeleniny je těžká.
Plíseň okurková se nespecializuje pouze na okurky, jak jméno plísně napovídá, ale také na cukety. Smutné je, že tato plíseň výrazně sníží odrůdu a dokonce dovede i zlikvidovat celé rostliny. Zprvu se začnou na listech tvořit bílé až šedavé skvrny a nakonec povlaky na celých plochách listů. A jak začne plíseň napadat i plody, máme po úrodě.
Ne každou zeleninu sice můžeme mít vedle jakékoli jiné, ale existují druhy, které si navzájem nepřekáží a některé se dokonce podporují. Prostě je to s rostlinami a zeleninou obzvláště podobné jako v případě mezilidských sousedských vztahů.
Některé užitkové záhony pomalu a postupně zejí prázdnotou, je však stále ještě možné je něčím zaplnit. Zeleninou, která nám ještě letos stihne odplodit. Která to je?
Nemáte zahrádku a dokonce ani terasu, lodžii a nebo alespoň balkón? I vy si můžete užívat domácí zdravou zeleninu, ovšem v dosti miniaturní podobě oproti rostlinám na záhonech a ve sklenících.