Jak v zahradě vypěstovat rajčatové monstrum, návod v šesti krocích

Dá se odtušit, že budoucí šampioni obří velikosti a kilové hmotnosti se neskrývají mezi semeny keříčkových cherry-rajčátek. První krokem je tedy vybrat si takovou odrůdu, která opravdu dává masivní plody. Obecně hledáte typ rajčat, kterým se v kuchyních pro jejich tvar přezdívá beefsteak. Rozkrojené napůl totiž překryjí celý talíř, a jsou masité. Pro vás jsou zajímavé hlavně tím, že mají velmi malé dutinky pro semena a velmi málo šťávy, než jiné komerční druhy. A právě to, že je tvoří masa hmoty, je dobrou garancí budoucího úspěchu. Máte k dispozici rys, který můžete dále rozvíjet. Z rajčete, které je obří, není až takový kumšt vypěstovat rajče super-obří.

Inspirujte se u profesionálů. Věnujte nějaký čas tomu, že se podíváte, jaké odrůdy v poslední době vítězily v extrémních soutěžích.

Masivní růst dnes přislibují odrůdy a variety Delicious, Big Beef, Big Rainbow, Dinner Plate, Giant Belgium, Big Pink, German Johnson, T & T Monster, Braggar, Brandywine

Chybu neuděláte, když se vám podaří do další sezóny uschovat si semena od konkrétních rostlin, kterým to nejlépe rostlo. Mají na to vlohy.

Všechno je to o dokonale připraveném růstovém médiu. Ten správný recept na ten zaručeně nejlepší substrát vám ale nikdo dobrovolně nevydá, musíte si vytvořit svůj vlastní. S pytlíkem kompostové hlíny z hobby-centra to ale rozhodně nevyhrajete. Potřebujete půdu, která bude mít vynikající drenážní vlastnosti, bude mít vysoký obsah organické hmoty a bude plná živin. Rajčata mají jednu specifickou libůstku, a to, že se jim líbí v půdách prohnojených organickým – zvířecím hnojem. Takže není od věci zapracovat na dno výsadbové jamky pořádnou lopatu dobře uleželého (nikoliv čerstvého) hnoje. Který necháte rozkládat pár dní před tím, než sem usadíte rostlinku. Rozhodně je to dobrý start.

Ideální je pH půdy mezi 6,2 – 6,5, dostatek živin: dusík pro zelenou masu listů, draslík na stabilitu plus fosfor pro umocnění růstu květů, plodů a podporu zrání.

Maximum světla pro maximum energie z fotosyntézy. Bez světla pro listy nevyrobí rostlina dostatek rychlých cukrů, a nebude schopna podporovat růst plodů. Pokud chcete vypěstovat velké rajčatové monstrum, je cokoliv méně než maximum prostě málo. Šest hodin plného osvětlení je minimum pro normální odrůdy, vy potřebujete 10-12 hodin. Nejméně. Jen prosím pozor na horko, přehřátí. S tím můžou mít rajčata problémy. Zvlášť, když nemají kořeny ve vlhku. Teplo také vystavuje stopku důležitým procesům. Při 32°C dochází ke sterilizaci pylu rajčat, takže pyl ze samčích částí není schopen oplození částí květů samičích.

Vysoké teploty fyziologicky brání transformaci oplozených květů na plody. Takže se světlem na listy nešetřit, ale s teplem opravdu opatrně.

Rostliny místo potřebují, a pokud usilujete o rekord, nesmíte na prostoru šetřit. Ostatně, nejedete „na produkci“, takže i na záhonu, kam by se rajčatových keřů vešlo 10, si můžete dovolit dát jen tři. Je dobré už od startu rostliny chránit před škůdci, zbavovat je rizik zbytečného stresu od plevelů (růst z fólie nebo tkaniny je dobré řešení. Zbavit se zastiňující konkurence je samozřejmost, ale nezapomeňte i na pár kamarádů: kopr, fenykl, koriandr nebo mrkvovité rajčata utlačovat nebudou. A současně poskytují nektar pro parazitické vosičky, které bojují s háďátky a mšicemi. Při vysazování z předpěstovaných a dostatečně otužilých rostlin do vyhřáté půdy se snažte uvolnit kořeny. Natlačené, propletené a kompaktní kořeny znamenají pomalejší růst. A vy budete potřebovat co nejvíce času.

Nadzvedávání a podkládání listů berličkami a téčky, tak, aby si opravu užívaly sluníčka? Ano. Odstraňování spodních listů ze stonku? Ano.

Zaštipování a regulace nadbytečného větvení? Opět správně. Od určitého momentu – který ale musíte trefit sami – už nepotřebujete, aby rajče investovaly „do zeleného“ ale do plodů.

Připravte si „podpůrný“ systém pro plod nebo plody, které dotáhnete do finiše: nechcete, aby se odlomily dříve, nebo vlastní vahou ohrozili mateřskou rostlinu.

Plod rajčete obsahuje průměrně 94 % vody. A byť se to může zdát malicherné, vy teď povedete boj o každé další promile. Voda totiž roztahuje rostlinná pletiva, dává plodu váhu. K tomu slouží dobře nastavený režim zálivky, na nějž rovněž neexistuje univerzální návod. Důležitá je saturace půdy vlhkostí. Názory profesionálů se různí, ale místo každodenní trošky je prý lepší zalévat raději dvakrát týdně. Vodu je třeba dostávat na zem, a nikoliv na listy.

Pokud toužíte po přihnojování, raději to nepřehánějte. Postačí jedna před-výsadbová dávka hnojiv do země, a pak 1-2, pro podporu růstu.

Tekutá hnojiva se vstřebávají rychleji, jejich efekt je patrnější. Také ale mohou rostlinu „spálit“, poškodit. Pozor u nejrůznějších lektvarů z odstátého hnoje.

Sázka na první květy se nevyplácí. Odstraňte ty úplně první nůžkami, podpoříte tím další růst listoví a nastavíte rostlinu pro růst do velikosti. Jen silná a stabilní rostlina je totiž schopna ustát růst pořádného plodu. A když už vám přijde tak akorát? Regulujte počet květů na minimum. U plodů si také vybírejte. Obvykle mají šanci dorůst do krásy jen ty nasazené jako první. Ty ostatní jsou spíš do počtu, a ubírají rostlině energii pro vyživování šampionů. Zbavte se jich. Ostatně, takhle opečovávaná květinka se bude pokoušet nasadit spoustu plodů, ale pokud jedete na rekord, moc ji v tomhle nadšení nepodporujte. Pokud vám štěstí přeje, nezapomeňte promyslet, kam si vystavíte diplom.

S obřím plodem si užijete vavříny vítězů a 15 minut slávy v zahrádkářské kolonii nebo na okresní výstavě, ale zázraky od plodu nečekejte. Velké moc dobře nechutnají.

Myslete na to, že rekordy ze světa rajčat nikdy dlouho nevydrží. Aktuální rekord pochází z roku 2020, a týká se rajčete, které vážilo 4 896 gramů.

Zdroj: TheConversation.com, SavvyGardening.com