Jak se adaptovat na změnu klimatu? Jak stavět domy, spravovat obce nebo upravovat krajinu? Inspirací mohou být inovantivní projekty, které se začínají objevovat i v Čechách a na Moravě.
Přestože to začátkem letošního léta v Česku možná tak nevypadalo, změna klimatu je nadále problémem pro celou společnost. Navzdory mnoha varovným signálům jsou reakce politiků i velkých společností vesměs pomalé. Nezbývá proto než se změnou začít u sebe doma, případně v obci nebo v krajině. Lidem však často chybí inspirace, nebo se domnívají, že sami nic nezmůžou.
)
To byl ostatně jeden z důvodů, proč se v brněnské Nadaci Partnerství rozhodli vyhlásit soutěž Adapterra Awards. Kromě ocenění nejlepších nebo nejzajímavějších adaptačních opatření tak vzniká i první databáze projektů zaměřujících se na adaptaci na změnu klimatu v České republice.
Inspirovat se tak může kdokoliv – lidé, kteří rekonstruují dům a chtějí šetrně nakládat s vodou i energiemi, podnikatelé, kteří nechtějí mít ze skladu další šedou rozpálenou kostku za městem, případně starostové nebo primátoři, kteří chtějí v rozpáleném betonovém městě vybudovat pro obyvatele i turisty příjemnou relaxační zónu.
)
Dvě desítky projektů, které se "perou" se změnou klimatu
Letošní druhý ročník Adapterra Awards je už v plném proudu a stejně jako loni se i tentokrát mohou do hlasování o nejlepší adaptační opatření na změnu klimatu zapojit lidé. Na webových stránkách adapterraawards.cz se nachází 21 projektů, přičemž každý člověk má k dispozici dva hlasy, které může udělit svým favoritům. Hlasovat je možné do 30. září, vítěz pak bude vyhlášen 4. listopadu na konferenci v Praze.
)
Mezi nominovanými je možné nalézt například obnovu Královské obory Stromovka v Praze, park u Rakováčku v Rokycanech, rekonstruovaný areál SVATOPETRSKA v Brně, obnovu mokřadu u Jihlavy, hospodaření se srážkovou vodou v jihomoravských Bratčicích nebo soběstačný slaměný rodinný dům za Prahou.
)
)
Slaměný dům v Dobřejovicích využívá tradiční přístupy i nové technologie
Právě poslední jmenovaný projekt zaujal odbornou porotu, která nominovala finálovou „jednadvacítku“, neotřelým stavebním materiálem. Namísto klasické cihly nebo kovu se majitelé rozhodli pro velkoformátové slaměné bloky. Záleželo jim na tom, aby použité materiály co nejméně zatěžovaly okolí a slámu proto doplnilo dřevo, hlína či celulóza.
)
Pro zmenšení dopadu provozu domu navíc majitelé využívají dešťovou vodu nejen v domě, ale i na zahradě. Pro ochlazování jim pak slouží zelená střecha a promyšlené vnější stínění oken. Celý dům vznikl prakticky svépomocí a je tak inspirací i pro budoucí zájemce o bydlení, kteří nedisponují velkými finančními prostředky, ale přesto chtějí stavět v téměř pasivním standardu.
