Pozemek, stavební parcela s poněkud atypickým průběhem. Rozložení objemu novostavby tak, aby respektovala místní měřítka. A k tomu ještě požadavek na soukromí obyvatel. To vše se počítá k výzvám, s nimiž se museli architekti při řešení projektu rodinného domu v Berouně popasovat.
Že je na architektech, aby svými projekty vytvářeli harmonii bydlení, je jasné. Ovšem situace, které musí v praxi řešit, mají často k nějaké harmonické rovnováze daleko. Projekt novostavby rodinného domu v Berouně se doslova vychyloval, už proto, že se na nepříliš velké parcele pozemek svažoval od dopravní komunikace – příjezdové cesty – směrem na sever. Tam na něj navazovala vzrostlá vegetace. A po stranách jej zase tísnila blízkost domů sousedství. Nic, co by šlo snadno vybalancovat.
)
)
)
)
Zvlášť když přáním klientům bylo náležité soukromí, tedy to, aby k nim nikdo ze stran ani z ulice do domu nenahlížel. Hlavní výzvou proto bylo vyrovnat se s výškovým rozdílem, orientací a přiměřenými odstupy od sousedů. Architektka Markéta Bromová ale dokázala i v takto komplikovaném uspořádání najít potřebné těžiště, a vyvážit situaci v prospěch klientů. Vlastní dům je tedy posazený k severní straně pozemku, aby před ním mohla vzniknout obytná terasa orientovaná na jih.
Vymezení výhledů a hradba zeleně
Zní to komplikovaně, ale v praxi to vypadá tak, že při pohledu z ulice je pro kolemjdoucí viditelný pouze nájezd ke garáži. Za ním následuje dlouhý pás zeleně. Za ním je spíše tušena než viděna pobytová terasa. V kombinaci se zelení tak obytná část uniká pátravým pohledům z ulice. Řešení je to možná neintuitivní, ale naprosto funkční. Podél garáže pod lehkou průhlednou pergolu vede přístupové schodiště, aby obyvatelé mohli po příjezdu pokračovat sice exteriérem, ale už suchou nohou, k vlastnímu vstupu do domu. Jež leží jakoby o podlaží níž.
)
Forma tu podléhá funkci, dispozice „navrhoval“ do projektu sám průběh terénu. Proto západní část domu funguje jako uzavřenější soukromá zóna. Ložnice mají okna orientovaná do strany - směrem k vzdálenějšímu sousedovi - koupelna tolik světla nepotřebuje a proto se otevírá do zeleně na sever. Na protějším konci domu směrem k bližšímu sousedovi se nachází vstupní zóna a pracovna s oknem na sever.
)
)
)
)
I když tu místa nebylo nazbyt, celková užitná plocha vystihuje sympatických 178 metrů čtverečních. A za jednoznačný klad se dá považovat i to, jak se hlavní obytný prostor díky velké prosklené stěně navazuje přímo na terasu, tím se vlastně rozšiřuje do zahrady. Při severní straně se nachází kuchyně s dlouhým oknem, které umožňuje průhled skrz celou šířku domu. Byť se tedy obytná část krčí pod svahem, o přirozené denní světlo nouzi nemá.
)
Komfort bydlení pak na novou úroveň povyšuje menší objekt se saunou a relax-prostorem, usazeným v úrovni terasy. Architektka se tu dokázala perfektně zorientovat, a z nesnadné situace vytěžila maximum. Jistě ke spokojenosti svých klientů.
Materiály: Markéta Bromová architekti
Foto-kredit: Veronika Raffajová
)
)
