Tady žijí elfové? Nebo jiné bytosti z fantastických představ umělců? Kolekce The Burl, to jsou vlastně malé kulovité (oblé) dřevěné domky umístěné v korunách stromů. Navrženy byly v různých velikostech a s různým vnitřním uspořádáním, kotvené jsou k okolním stromům strukturálními sloupky, závěsnými lany, nebo obojím zároveň. Navíc se mezi nimi lze pohybovat po společné terase, případně visutých můstcích.
V pulzujícím brazilském městě São Paulo architekt Bya Ribeiro proměnil malý byt o velikosti 34 m² na dokonalé útočiště plné stylu a funkčnosti. Projekt navržený pro mladého muže, který se odstěhoval od rodičů a vstupuje do své první samostatné životní zkušenosti, vyvažuje vřelost a modernost a odráží jedinečnou osobnost svého majitele. Díky promyšleným detailům a kreativním řešením se prostor stal více než jen bytem – stal se skutečným domovem.
Projekt přestavby rodinného domu, bungalovu na Lane Tree Cove, se protáhl. Po pěti letech postupného plánování a roční fyzické přestavbě se životní podmínky na straně klientů dost výrazně proměnily. Návrh architektky ale dokázal svou nadčasovost a schopnost přizpůsobit se.
Mezonetové byty nejsou úplně typickým bydlením. Hodně jich vzniklo ve starých domech spojením bytu v nejvyšším patře a původní půdy. Tím, že jsou patrové a často umístěné do nejvyšších pater, spojují výhody bydlení v bytě a domě. Velkou výhodou je možnost oddělení soukromé části bytu (ložnice, koupelna) od společenské (obývací pokoj, kuchyň). Obvykle společenské místnosti zabírají spodní patro, zatímco horní je určeno soukromým pokojům. Ale co když je to v konkrétním případě naopak?
Místo bylo pro nové bydlení vybráno skvěle. Je nedaleko historického centra Břeclavi u Mlýnského náhonu, který odbočuje z Dyje a po pár kilometrech se do ní zase vrací. Navíc šlo o skutečný původní historický mlýn, ze kterého to budou mít noví obyvatelé jen kousek do Lednicko-valtického areálu, břeclavského zámku a staré Břeclavi. Z místa jsou přitom nádherné výhledy právě na historickou Břeclav.
Na malebném předměstí Brugg vznikl nový rekreační dvou-dům. Objekt nastavuje vysoký standard udržitelného bydlení v rámci chytrého uspořádání a inovativního designu. Určený je pro dvě rodiny, které tráví pospolu volný čas „trochu jinou prací“. V oděvním ateliéru, který je součástí obydlí.
Uličkami v okolí proslulé Circus Lane ve skotském Edinburghu prochází denně stovky, možná tisíce turistů. Podivují se té kráse zachovalého historického centra, libují si v té středověké atmosféře. Málo si ale při tom kochání uvědomují, že jen v atmosféře se trvale žít nedá.
Že odvaha českým architektům neschází, dokládá více než názorně projekt Vila Sidonius. Alternativně a moderně pojaté obydlí se hrdě usazuje na téměř nezastavitelném pozemku. Kde díky chytrým řešením může těžit ze své privilegované pozice a nevšedních proporcí.
Zahradní oáza ve čtvrti De Beauvoir je oslavou řemeslné zručnosti a designérského umu svých obyvatel. Není to jen tak obyčejný „hřejivý“ projekt z jinak povšechně nevlídného a studeného Londýna.
Je to podobné, jako když při plavbě v rozbouřeném moři uvidíte světla majáku. Záchrana, říkáte si, teď už bude všechno v pořádku: cíl a pevnina už jsou blízko. Jenže moře okolo není o nic méně černé, pořád skrývá spoustu zrádných útesů. Budete mít ještě dost příležitostí uvíznout na mělčině a ztroskotat.
Rodinný dům s fasádou z válcovaného aluminia přináší do CHKO Beskydy inspiraci severským minimalismem, v interiéru si pro změnu vypůjčuje z industriálního odkazu rázovitého kraje. Stavba jednoduchého vzhledu ukrývá mnohé libůstky a efektivní řešení.
Stavět tak, aby v domě bylo k přežití, i když jsou venku extrémní vedra. Zní to jako jednoduchý pokyn, kterého se ale vzhledem k narůstajícím průměrným teplotám stále hůře dosahuje. Architekti z Vietnamu otestovali jedno z možných řešení.
O obyvatelích venkova se někdy říká, že vstávají se slepicemi. Bere se to spíš jako úsměšek, spousta lidí už dnes ani neví, kdy slepice vstávají. Mladá rodina ale takové vstávání se slepicemi považovala za splnění svého snu.
Už první fotka krásného loftového bytu z našeho článku vám vyzradí, že majitelkou je žena, která do něj chodí především odpočívat a relaxovat po náročné práci. Vyvolání klidného relaxačního pocitu jsou přizpůsobeny všechny barvy, materiály i tvary vybavení interiéru.
Že se dá nový rodinný domek postavit téměř všude, to dokázal investor spolu s dodavatelem sympatické dřevostavby ve Zlíně. Majitel jedné místní zahrady, který bydlel v paneláku, se rozhodl přestěhovat právě na svou zahradu. Ale ne do jen tak nějaké zahradní boudy, respektive zahradního domku. Požadoval regulérní rodinný dům, i když menší zastavěné i užitkové plochy, který nabídne veškerý komfort bydlení v novém.
Francie možná drží prst na tepu evropské módy, ale když přijde na nové trendy v oblasti rekreačního bydlení, je evropskou jedničkou Švýcarsko. Chaty tu mají tradici, a protože tu lidem nechybí ani prostředky na jejich zútulnění, bývají zdejší rekonstrukce vizuálně hodně výrazné.
Do svého sousedství zapadá, a přesto umí vyniknout. Dům pro mladý pár z lublaňského Barje si totiž uchovává i v prostředí předměstí svou osobitou identitu. Lesk jeho glazované fasády vyvolává otázky. A láká k návštěvě.
Chytrá práce s terénem charakterizuje Haus Bättig, novostavbu rodinného domu, která vznikla na obtížně zastavitelném pozemku. Standardní umístění stavby totiž komplikoval zlom svahu, který ukrajoval z parcely pořádný kus. Zdálo se, že plán rodinného domu by se tu musel uskromnit buď na rovině u příjezdové cesty, anebo se usadit až po svahem. Ani v jedné takové dispozici by ale nedosáhl požadovaných 150 metrů čtverečních užitné plochy, kterou si představovali klienti.
To je pořád řečí o udržitelnosti, ekologii, recyklaci. Ale jak si to vlastně ti „ekologisté“ představují v praxi? Z čeho se má stavět, aby konečně byli aspoň trochu spokojení a líbilo se to i nám? Pokud vám takové myšlenky občas krouží hlavou, je projekt Schindel Studio přesně to pravé pro vás.
"Vnitrobloky patří rozumným dospělým, kteří dobře vědí, jak s nimi naložit pro dobro všech!" Řekl by kdejaký umanutý podnikavec, který hledá, kde ve městech ještě využít nějaký ten prostor. Ale ne, vážení! Vnitrobloky vždy patřily a měly by nadále patřit hlavně dětem. Navíc jsou malými oázami zeleně, přírody uprostřed měst. Vnitrobloky jsou poklad, který se musí chránit. Pomáhají nám za veder i silného větru, bohužel je však většina z nich zanedbaná, jako by je nikdo nechtěl. A to lidem bažícím po dalších pozemcích jen nahrává.
