Můžete to brát jako tip na rodinný výlet, zrovna tak jako chválu zajímavého nápadu a dobré práce našich architektů. Shrnout se to přitom dá jednou větou: „Pustevny už mají svou vlastní bránu.“ A dodat by se zatím ještě mohlo: „Konečně.“ Už to vážně bylo zapotřebí.
Milujete nadčasový industriální design, velké otevřené prostory, odkryté stropy a stěny a vysoce kvalitní materiály vytvářející pocit luxusu? Navštivte s námi nádherný moderní byt v horní části starého Vilniusu, hlavního města Litvy. Starý byt prošel kompletní rekonstrukcí a jeho proměna všem návštěvníkům doslova vyrazí dech.
Podzim už klepe na dveře a spolu s ním i časy, kdy budeme na léto zase jen vzpomínat. Zvláštní melancholie přebarvující se a usínající krajiny pak bude vplouvat i do našeho myšlení. Něco takového v Pistohiekka neznají. Léto k nim totiž jako k nám nechodí, a tak si ty podzimní nálady umí vychutnat.
Kam sahá historie chataření? Sociální geografka Univerzity Karlovy Dana Fialová v jednom rozhovoru s trochou nadsázky uvádí, že za první chalupu u nás by se dal považovat Karlštejn, ale v úvahu vlastně přichází jakýkoliv lovecký zámeček, na který se šlechta uchylovala za odpočinkem. Běžní lidé na chalupy a chaty začali na našem území jezdit spolu s rozvojem průmyslové revoluce.
Dobré zprávy potěší, i když zaznívají z opačného konce planety. V Austrálii se probrali z letargie a začali aktivně bojovat s krizí bydlení. Tamní vláda učinila potřebné kroky k tomu, aby byla zahájena výstavba nových rodinných bytů ve městech. V čem je háček? Nikdo se rodin předem nezeptal, jaké byty vlastně chtějí.
Mají města právo zakázat vyhláškou lidem jen tak si pospávat na veřejných místech? Tahle podivná otázka a odpovědi na ni momentálně otřásají Spojenými státy americkými. To téma je až tak výrazně živé, že se nyní dostalo před tamní Nejvyšší soud. Kde se bude nepřímo rozhodovat o tom, jak se budou dál odvíjet osudy statisíců lidí.
Životní styl se ve 21. století výrazně změnil a tomu se musela přizpůsobit i architektura. Původně samostatné uzavřené místnosti byly nahrazeny velkými otevřenými prostory, kuchyň byla začleněna do společenského prostoru a interiéry se staly výrazně světlejšími a vzdušnějšími. Pokud si koupíte byt postavený v druhé polovině minulého století, máte dvě možnosti: bydlet jako v minulém století, nebo se pustit do radikální rekonstrukce.
O nájemní bydlení je v současné době obrovský zájem, což ale také představuje velký problém. Třeba web Bezrealitky uvádí, že například v Praze bylo jen v červenci letošního roku na jeden byt v průměru 70 zájemců, v Brně údajně 40. Navíc již od července hledají bydlení studenti a to nejčastěji společné, tedy buďto formou spolubydlení s jinými studenty, nebo bydlení u někoho v samostatném pokoji. A je logické, že tak velký zájem nemůže být pokryt nabídkou, lidé se proto vrhají i do nebezpečných dobrodružství, nebo alespoň drahých. Opatrnost jde stranou. A na to hřeší nájemci. Na co je třeba si dát při hledání nájmu či spolubydlení pozor?
Fotovoltaika už dávno není jen pro obyvatele rodinných domů, ale s jejím umisťováním na balkony bychom byli opatrní. Proč?
Se stavbami v přírodě se pojí nejedna potíž. Už třeba to, zda se snažit vměstnat v nich vše pod jednu střechu, ovšem za cenu toho, že budou neúměrně velké. Anebo zda to nevyvážit rozdělením jednoho nepřiměřeně velkého objektu na dva menší, které lépe splynou s okolní krajinou. Právě tak, jak to udělali v La Paloma.
Žít v Praze a přitom mít zahradu jen kousek cesty od bytu? To by byl pro spoustu lidí splněný sen. Jenže i o naplněné sny je třeba se zasadit, jak se přesvědčili majitelé jedné takové velké zahrady. V sezóně tu pochopitelně chtěli trávit co nejvíce času, ale potřebovali k tomu vylepšit stávající zázemí. Nahradit starší kůlnu slušivější a praktičtější chatkou. Zahradním pavilonem. Nebo miniaturním domkem?
Ytong je všestranný a přizpůsobivý, prostě dokonalý univerzál. Nezáleží, zda rekonstruujete svépomocí, nebo vám úpravu domu či bytu realizuje stavební firma – přizpůsobivost a „snadnost“ Ytongu oceníte v obou případech. Systém stavebních komponentů Ytong vám umožní provést rekonstrukci malého i velkého rozsahu. S odpovídající statikou, bez rizik tepelných mostů a s propracovaným řešením detailů.
Evoluce je o vývoji. Ale to nutně neznamená, že by směřovala jen jedním směrem. Občas jeden dobře myšlený krok kupředu znamená v praxi dva až tři kroky nazpět. V případě modernizace starých budov, jejich adaptaci na klimatické změny, to platí velmi často.
Stavebnictví u nás nejen stagnuje, ale propadá se. A nejde o nějakou periodickou krizi (cyklický útlum), ale již můžeme otevřeně hovořit o pořádném průšvihu. Ne, řeč není o nové stavebním zákonu a digitalizaci stavebního řízení, to se časem srovná, i když je to nyní problém také. Řeč je o pádu stavební produkce do propadliště, který s sebou strhává i další obory. Podrobněji se tématem zabývali na svethospodarstvi.cz v článku nazvaném “Stavebnictví není v cyklickém útlumu, ale v systémovém průšvihu“.
Každý malý byt je pro architekta velkou výzvou. Téměř vždy vyžaduje nějaké neobvyklé řešení, které aspoň opticky zvětší místnosti či přidá trochu úložného prostoru. A přesně to je i případ jednoho obyčejného malého jednopokojového bytu o obytné ploše 39 m2 v srbském Novém Sadu, který jeho noví majitelé chtěli přeměnit v moderní pohodlné bydlení.
Nedá se to nazvat rekonstrukcí, byť se tu obnovovalo ve velkém. Aby to vypadalo stejně krásně, jako kdysi. Jen o pár metrů vedle. Tahle stavba totiž byla trám po trámu, kámen po kameni, přesunuta.
Zmenšenou obdobu Eiffelovy věže máme i v Čechách. Za jejím vznikem stojí světová výstava v Paříži v roce 1889 (zároveň datum dokončení Eiffelovky) a členové Klubu českých turistů, kteří se do nové pařížské dominanty doslova zamilovali. Rozhodli se proto postavit podobnou i v Praze, i když poměrně menší. Menší země, méně lidí i peněz = menší věž, ale princip byl stejný. A osud také tak trochu dramatický, ale ne moc.
Sníh. Ba přímo metry sněhu, závěje. Jakkoliv neuvěřitelné se něco takového právě zdá být, na takové klima je skvěle připravená moderní chata z Krkonoš. Tam, kde dnes proudí davy turistů v nátělnících a žabkách, bude hájit dál pohodu jedné rodiny i během pohádkově mrazivé zimy.
Co je víc než jedna terasa? Správně, dvě terasy. Názorně to ukazuje penthouse z Barcelony. Sice toho moc nemá uvnitř interiéru, ale o to víc místa nabízí venku, mimo zastřešenou plochu. A spolu s ní krásně dorovnává chybějící prostor k obývání.
Čekal snad někdo, že v konzervativním Česku budou lidé novinkám házet pod nohy okvětní lístky růží a olivové ratolesti? Digitalizace zde naráží v jakémkoli směru na obrovskou bariéru, lidé raději stojí nadále na úřadech fronty, byť v mnoha případech vůbec nemusí. A kdo říká, že daleko masivnější digitalizace úřadů už tu měla být dávno, ať raději nechodí do hospody, nebo alespoň mlčí. Někteří konzervativní Češi by se nemuseli štítit pod vlivem ethanolu ani lynčování. Odpor k novým věcem je v Česku takový, jako by vám někdo hodil do vany chcíplou krysu. A s digitalizací stavebního řízení je to stejné.