Zahrada pro suchá léta

Z hlediska dlouhodobého plánování to pro nás především znamená, že se budeme muset naučit něco nového. Třeba to, jak optimálním rozložením vegetace na půdorysu zahrady minimalizovat ztráty odparem, potažmo se naučit, jak vodu z různých zdrojů skladovat pro časy nedostatku. A také se naučit pár užitečných fint, jak efektivně omezit spotřebu vody pro údržbu zahrady. Proč? Například proto, že výmluva na „nečekaně suché léto“ už bude za dalších pár vysušených sezón trochu zaprášená. S nepříznivým počasím se prostě budeme muset umět vypořádat, a dopředu s ním počítat ve svých záměrech. Co tedy zvážit, a čeho se vyvarovat?

Plýtvat vodou nemá budoucnost

Dvě základní myšlenky, které s reakcí na sucho těsně souvisí, se vzájemně prolínají. Ta první zní, že je zapotřebí vzdát se dlouhodobě neudržitelných ploch zeleně, respektive pečlivě zavlažovaných trávníků. Dát jim (alespoň částečně) sbohem znamená ušetřit hektolitry. Pokud náhodou nepěstujete rýži, těžko byste totiž na své zahradě našli na vodu náročnějšího pěstěnce. Druhá idea pak souvisí se snahou ochránit vodní režim na místě zahrady přirozeným způsobem, tedy zástinem. Ideálně pak výsadbou dřevin a křovin, které vytváří kopuli zeleně. 
Takový kompaktní skleník nemusí být nutně tmavým a stísněným místem, přesto dokáže výrazně proměnit klima pod svou korunou. Z hlediska teploty i vzdušné vlhkosti. Obě tyto myšlenky pak můžeme přepsat do obecné řeči slovy: „Přestat plýtvat a začít chránit“. A z těchto principů, ve kterých jde v první řadě o vaši zahradu a její vodní bilanci, lze odvodit další užitečné rady a tipy. Je ale jasné, že oba prvky musíte zařadit současně: tím, že pouze přestanete plýtvat, totiž jen dorovnáte skóre. Teprve s ochrannými opatřeními přecházíte z defenzivy do účelné akce.

TIP: Myslete na ostatní

Žízeň nemají jen vaše rostliny. Tak jako jste v zimě nezapomněli na krmítko, v létě pamatujte na ptačí napajedla a misky s vodou. Jen pozor: měly by stát někde, kam se nedostanou kočky, a musíte je pravidelně doplňovat. Nechcete přece, aby se v nich nějaký opeřenec utopil. Není od věci dát do ptačího napajedla kámen nebo větev, která může posloužit jako záchranné stéblo.

Proměny zahrady, která odolá suchu

Souvislé plochy zeleně, soustředěné zatím do dlouhých řádků, by v budoucnu měly nahradit spíše ostrůvky a shluky. Namísto jednodruhových linií by byly vhodnější vícedruhové směsi, které by se částečně překrývaly. Proč? Spotřeba vody na řádek je větší, než na jeden shluk. Rostliny shromážděné „po kupě“ jsou schopny vodu lépe zužitkovat, a současně si v ostrůvku udrží lepší mikroklima. Se stejnou dávkou vody tak dokáží déle a lépe pracovat. Z hlediska skladby druhů tím přímá omezení nevznikají. Mění se jen způsob, jakým budete se zelení pracovat v rámci totožného prostoru.
S proměnou mikroklimatu a zvýšením retenčních vlastností zahrady souvisí i členitost terénu. Skalky, vyvýšeniny, drobné zídky a hrazení tvoří pestřejší reliéf, a vlhkost se tak může lépe distribuovat napříč jednotlivými ploškami. Vytvořit z ploché zahrady vlnitou motokrosovou dráhu je pracné, ale nemusíte to stihnout za jednu sezónu. I stromy, které byste měli vysadit na strategických pozicích kvůli zástinu, chvilku porostou. Hodnota již vzrostlého stromu na vlastním pozemku tak pro zahradníka strmě narůstá. 
Ze zahrady se nemusí nutně stát temný kout, pestrost je stále prioritou. Jen do silně prosvětlených a sluncem prohřátých míst je zapotřebí situovat rostliny, které s nedostatkem vody evolučně už tak nějak počítají. Mimo tato cíleně teplá místa byste se měli vyvarovat instalací z kamene. Ten totiž slouží jako přirozený rezervoár tepla: přes den jej absorbuje, a v noci je vydává do okolí. Tím se pak narušuje přirozený „chladivý“ režim. Naštěstí kamínky vysypané pěšinky nebo betonové chodníky nejsou u nás zase až tak častým zjevem.

Jak šetřit vodu?

Voda je život, to není fráze. A tak jako má na každé správné zahradě své místo kompost, zaslouží si v zahradě dobře připravené na sucho i několik nádob na vodu. To, jakou budou mít podobu, z čeho jsou vyrobené nebo jak dovedně jsou skryty zrakům okolí, je však velmi individuální. Někde by tam ale být měly: pokud například vedete svod vody ze střechy okapem i nad zahradou, není hřích postavit sem barel. Skoro by se chtělo říct, že hříchem je barel tam nepostavit. V závislosti na tom, jak razantní úpravy (a rozpočet) připravujete na proměnu své zahrady, pak můžete počítat s nejrůznějšími podzemními rezervoáry a nádržemi. Někdy ale postačí jen málo.
Za každým uměle zpevněným povrchem by měla existovat doplňková alternativa v podobě svodu dešťové vody. Nejlepší pochopitelně je, když se voda bude moci vsakovat přímo. Pokud je vaše zahrada vyspádovaná, máte o starost míň. Stačí několikrát přerušit sklon terasami, nebo stupni. Napršená voda se jednorázově zadrží, a klesat po spádnici bude ještě dlouho poté, co doprší. Svou práci odvedou i nejrůznější terénní sníženiny (které můžete nechat obrůst širokolistými rostlinami). Po dešti z nich sice jen málokdy vzniknou tůňky, ale vlhkost a voda se v nich zdrží déle. Každý litr zadržené vody, ať už přímo v tělese zahrady nebo v barelu, prodlužuje životnost vaší práce v době extrémního sucha.

TIP: Jak správně zalévat?

Zalévejte pořádně a intenzivně, ale nepravidelně. Je to lepší než pravidelná, ale skromná zálivka. Proč? Prvním doporučeným přístupem totiž nutíte rostliny zabojovat o své místo na Zemi. Během sušších epizod totiž musí „vysílat“ mladé kořínky do větší hloubky ve snaze urvat si trochu půdní vlhkosti. Ty, které si rozmazlujeme pravidelnou zálivkou, koření jen mělce při povrchu. V případě extrémního výkyvu počasí jednoduše uschnou, zatímco „zodolněné“ rostliny vydrží více.“

Tipy pro příští horká léta

• Místo anglického trávníku vsaďte do budoucna na menší květnatou louku. Lépe hospodaří s vodou, je proměnlivá v průběhu celé sezóny. A kvetoucí byliny udělají radost nejen včelám.
• Musíte zalévat? Zkuste si ráno přivstat. Zalévání během největšího horka má minimální účinek, nehledě na to, že většinu rostlin můžete vodou „spálit“.
• Zálivku dávkujte jemně, a snažte se dopravovat přímo ke kořenům. Než rozprašovač, je lepší kapkovač. Zalévejte přímo rostliny, ne suchou půdu okolo.
• Mulč dokáže zázraky: vlhkost se v něm udrží mnohem déle. Myslete na to, až nebudete vědět, jak pomoci stromům a keřům. Navíc se tím zbavujete i plevelů.
• Nasekaná tráva sice také funguje jako mulč, ale opatrně s ní. Příliš silná vrstva dokáže vytvořit „náplast“ rozkládající se organické hmoty, která je spíš zdrojem plísní a hnilob.
• Zvýšit efektivitu mulče při zachovávání vlhkosti můžete i tím, že jej podložíte jedním listem papírových novin. Ty se časem rozloží, pod mulčem nejdou vidět, a zadržují vlhkost.
• Naučte se číst své rostliny: některé potřebují méně vody, jiné více. Z rododendronů a azalek bez vody květy nevymáčknete.
• Používat můžete i vodu z domácnosti, pokud tedy není měkčená nebo znečištěná saponáty. Běžná oplachová voda je k použití do čtyřiadvaceti hodin, než se v ní namnoží bakterie.
• Kompost je nad zlato: písčitá půda po zálivce jen zasyčí, a je zase suchá. Přítomnost organické vrstvy je z hlediska vododržnosti ideální.
• Květináče jsou trochu problém: rostliny se v nich během sucha snaží kořeny dosáhnout co nejhlouběji. První rada? Vsaďte na co největší květináče. A druhá? Držte víc květináčů pohromadě, vytvoří si své vlastní mikroklima.
• Pořád ještě bojujete za svůj trávník? Pokud tedy není zbytí, pokuste se ho alespoň nesekat tak pravidelně, jak jste byli zvyklí. Vyšší vlas trávníku pomáhá zadržovat vlhkost. Možná nevypadá jako z golfového hřiště, ale je to pořád lepší, než vysušená poušť.
• Jezírka a napajedla? Investujte do vodních splývavých rostlin. Tím, že listy zakryjí hladinu, ušetříte až 75% odparu, a tedy nutnosti doplňování vody.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com